Již jen do pondělí 15. 2. 2021 mohou být zaměstnavatelé svými zaměstnanci požádáni o provedení ročního zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob za rok 2020. V tomto článku si blíže popíšeme, jak při podání takovéto žádosti postupovat.
Roční zúčtování záloh vs. podání daňového přiznání
Poněkud zdlouhavým pojmem roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění se rozumí jednoduché řešení, které § 38ch zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, (dále „ZDP“) nabízí zaměstnancům (poplatníkům daně), kteří nemusí samostatně podávat daňové přiznání, aby svou daňovou povinnost vypořádali se správcem daně prostřednictvím svého zaměstnavatele (plátce daně). Jednoduché řešení pro zaměstnance – shromáždit podklady k provedení zúčtování a spolu se žádostí je předat mzdové účtárně – však je administrativně značně náročný proces pro zaměstnavatele – obzvláště zaměstnává-li větší množství osob. Připomeňme si úvodem základní informace.
Zaměstnanec s ohledem na § 38g ZDP zváží svou konkrétní daňovou situaci a ujasní si, zda je v prvé řadě povinen podat si daňové přiznání samostatně. Pokud mu tato povinnost z ustanovení zákona nevyplývá, může následně daňové přiznání podat sám dobrovolně nebo požádat o provedení ročního zúčtování záloh zaměstnavatele, u něhož učinil prohlášení k dani podle § 38k ZDP.
Povinnost zaměstnance podat si daňové přiznání samostatně tedy předem vylučuje provedení ročního zúčtování záloh zaměstnavatelem. Přesto se i tak každoročně vyskytuje množství zaměstnanců, kteří podávají žádosti o provedení ročního zúčtování záloh, přestože na ně nemají nárok. Značná část pracovní náplně mzdové účtárny pak na přelomu ledna a února představuje kontrolu podkladů a ověřování splnění podmínek pro provedení ročního zúčtování záloh. V následující tabulce proto rekapitulujeme nejčastější situace, kdy (ne)lze toto zúčtování zaměstnavatelem provést.
| Odkaz ZDP
| Daňová situace zaměstnance
|
| Roční zúčtování LZE provést
| Roční zúčtování NELZE provést
|
| § 38ch odst. 1,
§ 38g odst. 2
| měl příjmy ze závislé činnosti během roku od jednoho plátce nebo postupně od více plátců, u nichž učinil prohlášení k dani
| měl příjmy ze závislé činnosti během roku od více plátců souběžně v tomtéž období nebo neučinil prohlášení k dani
|
| § 38g odst. 1
| měl příjmy osvobozené od daně nebo již zdaněné srážkovou daní
| měl příjmy od daně neosvobozené nebo nezatížené srážkovou daní
|
| § 38g odst. 2
| měl příjmy z podnikání, kapitálového majetku, pronájmu nebo ostatní příjmy v úhrnu nižší než 6 tis. Kč
| měl příjmy z podnikání, kapitálového majetku, pronájmu nebo ostatní příjmy v úhrnu vyšší než 6 tis. Kč
|
| § 38g odst. 2
| měl příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou podle § 38f ZDP vyjmuty ze zdanění
| měl příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které nejsou podle § 38f ZDP vyjmuty ze zdanění
|
| § 38g odst. 2
| daňový nerezident uplatňující slevu na dani na poplatníka či studenta
| daňový nerezident uplatňující slevu na dani na manželku, invaliditu, průkaz ZTP, za umístění dítěte nebo daňové zvýhodnění či nezdanitelné části základu daně
|
| § 38g odst. 2
| obdržel doplatky příjmů ze závislé činnosti za minulá období, které v těchto obdobích byly zahrnuty do daňového základu
| obdržel dodatečně příjmy ze závislé činnosti za minulá období, které nebyly v těchto obdobích zahrnuty do daňového základu (viz § 5 odst. 4 ZDP)
|
| § 38g odst. 2
| poskytl dar na účely stanovené v § 15 odst. 1 ZDP v České republice
| poskytl dar na účely stanovené v § 15 odst. 1 ZDP do zemí EU, Islandu, Lichtenštejnska a Norska
|
| § 38g odst. 4
| měl příjmy v úhrnu nižší než 1 672 080 Kč, tj. nižší než roční limit příjmů pro jejich zatížení solidárním zvýšením daně*
| měl příjmy v úhrnu vyšší než 1 672 080 Kč, tj. vyšší než roční limit příjmů pro jejich zatížení solidárním zvýšení daně*
|
| § 38g odst. 5
| -
| zaměstnavatel oznámil správci daně, že zaměstnanec dluží částku daně nebo byl zaměstnanci neoprávněně vyplacen daňový bonus jeho vlastním zaviněním
|
| § 38g odst. 6
| -
| obdržel příjem ze soukromého životního pojištění (nebo jiný příjem, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy např. plnění od pojišťovny jako náhradu za ztrátu výdělku v souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání), v důsledku kterého došlo k porušení podmínek daňového zvýhodnění
|
| § 38g odst. 6
| předčasně neukončil smlouvu soukromého životního pojištění nebo ji ukončil bez porušení podmínek daňového zvýhodnění
| předčasně ukončil smlouvu soukromého životního pojištění
|
| § 15 odst. 5
| předčasně neukončil smlouvu penzijního připojištění, penzijního pojištění či doplňkového penzijního spoření
| předčasně ukončil smlouvu penzijního připojištění, penzijního pojištění či doplňkového penzijního spoření, nebo došlo k předčasnému výběru a porušení podmínek daňového zvýhodnění
|
*Poznámka: Měsíční limit pro odvod tzv. solidární daně odpovídá 4násobku průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení. Pro rok 2020 je průměrná měsíční mzda 34 835 Kč a měsíční limit pro odvod solidární daně tedy činí 139 340 Kč hrubého. Sražení solidární daně zaměstnanci u zálohy pouze v některém měsíci automaticky neznamená povinnost zaměstnance podávat daňové přiznání samostatně. Rozhodný je jeho celoroční příjem v úhrnu.
Prohlášení k dani
Podle § 38ch odst. 1 ZDP může o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění požádat pouze ten zaměstnanec, který pobíral mzdu od jednoho zaměstnavatele během celého kalendářního roku 2020 nebo postupně od více svých zaměstnavatelů, u nichž učinil tzv. prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 a 5 ZDP. Upozorňujeme, že v žádném případě nesmí u zaměstnance jít o souběh zaměstnání v tomtéž období (viz § 38k odst. 6 ZDP).
Poznámka:
Novela č. 170/2017 Sb. k ZDP, zveřejněná ve Sbírce listin dne 16. 6. 2017 pod částkou č. 61/2017, nahradila s ohledem na možnosti elektronické komunikace původní textaci „…podepsal prohlášení k dani…“ na „…učinil prohlášení k dani…“ a vyškrtla slůvko „písemně“. Zaměstnanec tak tedy může úkon prohlášení k dani provést v listinné podobě, avšak může využít i elektronickou formu. Ministerstvo financí (dále jako „MF“) zveřejnilo k této změně dne 19. 10. 2017 Sdělení pro plátce daně ze závislé činnosti k tiskopisu Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti od zdaňovacího období 2018, v němž doplňuje, že pro využití této možnosti musí zaměstnavatelé zajistit systém, který každého jednotlivého zaměstnance jednoznačně identifikuje. Zaměstnavatelé se této možnosti okamžitě přizpůsobili a dnes je již standardem v interních firemních systémech, neboť zjednodušuje administrativu a šetří čas. Navíc v období nejrůznějších omezení osobních kontaktů během koronavirové krize je tato možnost elektronické formy učinění prohlášení k dani zaměstnanci i zaměstnavateli více než vítaná. ...
Související předpisy SZČR
Souhlas s využíváním cookies
Vlastní nastavení cookies