Sankce (přestupky) dle zákona o účetnictví – základní přehled (1. část)

Cílem tohoto článku není snaha nahánět strach. Nicméně je nezbytné upozornit, že zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o účetnictví), pamatuje i na neplnění si povinností stanovených tímto zákonem v podobě nepříjemně vysokých sankcí. Tato problematika je řešena §§ 37 až 37ab a není asi od věci si uvést alespoň jejich základní přehled. Poslední změny, které v této části zákona nastaly, byly provedeny zákonem č. 462/2016 Sb., s účinností dnem 1. ledna 2017, a zákonem č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích ve znění zákona č. 370/2017 Sb., s účinností dnem 1. července 2017.

Jak jsme již uvedli, přestupkům se zákon o účetnictví věnuje až skoro v samém závěru. Jednotlivá ustanovená se týkají:

• § 37 – přestupků, kterých se dopustí účetní jednotka, která není podnikatelem,
• § 37a – přestupků, kterých se dopustí:
  • účetní jednotka neuvedená v § 37 nebo osoba odpovědná za vedení účetnictví,
  • konsolidující účetní jednotka,
  • účetní jednotka, která vede jednoduché účetnictví a
  • dále se zde uvádí výše pokut na jednotlivé přestupky,
• § 37aa – bližší podrobnosti ke stanovení pokut,
• § 37ab – kdo projednává přestupky dle zákona o účetnictví.

V případě, kdy zákon o účetnictví odvozuje výši pokuty od hodnoty aktiv celkem, se tato hodnota zjistí z účetní závěrky nebo z konsolidované účetní závěrky účetní jednotky sestavené za účetní období, ve kterém nebo za které k porušení povinnosti došlo. Pokud by hodnota aktiv celkem neodpovídala aktivům celkem zjištěným v řízení o přestupku, použije se výše aktiv zjištěná v řízení o přestupku. (Poznámka: obdobně se postupuje, pokud účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka nebyla za dané účetní období sestavena.)

Samozřejmě, že se v praxi vyskytují případy, kdy nelze skutečnou výši aktiv zjistit uvedeným postupem. V takovém případě stanoví hodnotu aktiv celkem orgán, který porušení právních povinností projednává, a to kvalifikovaným odhadem. Pokud by nestanovil zvláštní právní předpis jinak, přestupky podle zákona o účetnictví projednává finanční úřad. Zákon o účetnictví ještě uvádí situaci, kdy lze kvalifikovaný odhad zjistit poměrně elegantním způsobem. Jedná se o případ, kdy rozsah a obsah účetních případů v účetním období, ve kterém nebo za které k porušení povinnosti došlo, je srovnatelný s rozsahem a obsahem účetních případů bezprostředně předcházejícího účetního období. Zákon o účetnictví pak kvalifikovaným odhadem rozumí hodnotu aktiv celkem zjištěnou z účetní závěrky sestavené za toto předcházející účetní období.

Tolik tedy k základnímu členění části zákona o účetnictví, které je věnováno přestupkům. A nyní se již zaměříme na členění jednotlivých ustanovení s bližší charakteristikou. Postupně uvedeme seznam přestupků, kterých se dopustila:

• účetní jednotka, která není podnikatelem,
• účetní jednotka neuvedená v § 37 nebo osoba odpovědná za vedení účetnictví,
• konsolidující účetní jednotka a
• účetní jednotka, která vede jednoduché účetnictví.

A nyní již podrobně k jednotlivým přestupkům.

1. Přestupky, kterých se dopustí účetní jednotka, která není podnikatelem

Účetní jednotka, která není podnikatelem, se může dopustit poměrně značného rozsahu přestupků. Postupně si je projděme.

a) Účetní jednotka, která není podnikatelem, nevede účetnictví

Účetní jednotka, která není podnikatelem, se dopustí přestupku tím, že nevede účetnictví podle § 4 odst. 2 až 6 zákona o účetnictví. Za tento přestupek lze uložit pokutu do výše 6 % hodnoty aktiv celkem.

Uvedená ustanovení lze shrnout do následující tabulky: