S blížícím se koncem roku začíná být opět aktuální problematika silniční daně, protože v průběhu ledna 2019 bude nutné podat daňové přiznání k této dani za rok 2018. Proto v následujícím příspěvku připomeňme úpravu této daně a zrekapitulujme postup stanovení této daně.
Nejdříve uveďme, že silniční daň je upravena zákonem č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDS“). Zákon o dani silniční není, na rozdíl od jiných daňových zákonů, tak často novelizován, poslední novela byla provedena zákonem č. 63/2017 Sb., novela ale měla jen 6 bodů, a to zejména legislativně-technického charakteru. Dalším důležitým předpisem v této oblasti je zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o provozu na pozemních komunikacích“), a jeho prováděcí předpisy.
Základní a nejdůležitější úpravou je vymezení předmětu daně. Na úvod lze konstatovat, že vozidla podléhající této dani lze z hlediska podmínek pro vznik předmětu daně rozdělit do dvou skupin. První skupinu představují nákladní automobily a jejich přípojná vozidla s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny, kdy podmínky zdanění těchto vozidel vyplývají z § 2 odst. 3 ZDS. Druhou skupinu tvoří všechna ostatní vozidla, podmínky zdanění těchto vozidel jsou vymezeny v § 2 odst. 1 ZDS. Z hlediska posloupnosti a návaznosti zákona začněme druhou skupinou vozidel.
Předmětem daně jsou tak silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla:
- registrovaná v ČR;
- provozovaná v ČR;
- používaná poplatníkem daně z příjmů právnických osob (s určitým omezením pro veřejně prospěšné poplatníky) nebo poplatníkem daně z příjmů fyzických osob k činnosti nebo v přímé souvislosti s činností, ze kterých plynou příjmy ze samostatné činnosti podle zákona upravujícího daně z příjmů, jedná se tedy o příjmy vymezené v § 7 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Jde o tři kumulativně stanovené podmínky, které v případě, že vozidlo podléhá této dani, musí být splněny současně. Při absenci splnění kterékoliv z nich tak není zcela naplněn předmět daně silniční a takové vozidlo pak dani silniční v České republice nepodléhá.
Příklad č. 1:
Fyzická osoba vlastní několik nemovitostí a tyto nemovitosti pronajímá, příjmy z této činnosti potom zdaňuje jako příjmy z pronájmu podle § 9 ZDP. K této své činnosti využívá silniční motorové vozidlo Škoda Octavia combi. Je otázkou, zda toto vozidlo bude předmětem silniční daně.
Jednou z podmínek pro vznik předmětu daně je to, že poplatník daně z příjmů fyzických osob silniční motorové vozidlo používá k činnosti nebo v přímé souvislosti s činností, ze kterých plynou příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP. Vzhledem k tomu, že příjmy z této činnosti jsou zdaňovány jako příjmy podle § 9 ZDP, tato podmínka není splněna a vozidlo není předmětem silniční daně.
Vozidla registrovaná v ČR jsou taková, kterým je přidělena registrační značka obecním úřadem obce s rozšířenou působností, který vede registr silničních vozidel. Blíže viz zejména § 4 zákona o provozu na pozemních komunikacích, stručně jenom uveďme, že do registru silničních vozidel se zapisují zejména údaje o vlastníkovi vozidla, provozovateli vozidla, registrační značka včetně data jejího přidělení či odebrání, údaje o technickém průkazu vozidla, číslo osvědčení o registraci vozidla, příslušné technické údaje o vozidlu, datum první registrace vozidla a řada dalších údajů velmi podrobně popisujících a charakterizujících dané vozidlo.
Obecně platí, že příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností zapíše vozidlo do registru silničních vozidel, pokud je vozidlo technicky způsobilé, tj. jehož technická způsobilost k provozu na pozemních komunikacích byla schválena, a je-li toto vozidlo pojištěno z odpovědnosti z provozu vozidla ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti, z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů.
Vozidla provozovaná v ČR jsou taková, která využívají pozemní komunikace v ČR. Pokud tedy území ČR opustí, přestávají být předmětem daně. V této souvislosti je však třeba rozlišovat pozemní komunikace veřejné a neveřejné, resp. veřejně nepřístupné. Pokud je vozidlo provozováno na veřejně nepřístupné komunikaci, pak se nejedná o vozidlo provozované v ČR a předmětem daně takovéto vozidlo není (v praxi se může jednat např. o předváděcí jízdy pouze v rámci areálu prodejce vozidel).
V návaznosti na vozidla, která jsou či nejsou předmětem daně, je potřeba také vymezit vozidla, která jsou od daně osvobozená, tedy předmětem daně jsou, ale za splnění stanovených podmínek se z nich daň neplatí. Obecně platí, že nárok na osvobození od daně silniční lze uplatnit pouze za celý kalendářní měsíc, resp. kalendářní měsíce, v jejichž celém průběhu byly všechny zákonem stanovené podmínky pro uplatnění osvobození splněny. V případě, že podmínky pro uplatnění nároku na osvobození dané vozidlo splňuje pouze po část kalendářního měsíce, nikoliv po celou jeho dobu, nelze nárok na osvobození od daně uplatnit.
Z pohledu vozidel osvobozených od daně platí, že poplatník daně je povinen v daňovém přiznání uvést všechna vozidla, která jsou předmětem daně silniční, tedy i vozidla osvobozená od daně a uvést k nim odpovídající údaje a nárok na osvobození se uplatní přímo v daňovém přiznání. Jedinou výjimkou jsou vozidla kategorie L a jejich přípojná vozidla a vozidla diplomatických misí a konzulárních úřadů, pokud je zaručena vzájemnost, která se do daňového přiznání neuvádějí, a osvobození vyplývá přímo ze zákona. Od daně jsou osvobozena:
- vozidla kategorie L a jejich přípojná vozidla, tedy zejména motocykly,
- vozidla diplomatických misí a konzulárních úřadů, pokud je zaručena vzájemnost,
- vozidla zabezpečující linkovou osobní vnitrostátní přepravu za předpokladu, že ujedou pro tento účel více než 80 % kilometrů z celkového počtu kilometrů jimi ujetých ve zdaňovacím období,
- vozidla provozovaná ozbrojenými silami, vozidla civilní obrany, vozidla bezpečnostních sborů obecní policie, sboru dobrovolných hasičů, vozidla poskytovatele zdravotních služeb, vozidla důlní a horské záchranné služby a poruchové služby plynárenských a energetických zařízení; podmínkou je, že jsou vybavena zvláštním zvukovým výstražným zařízením a zvláštním výstražným světlem modré barvy zapsanými v technickém průkazu k vozidlu,
- vozidla speciální samosběrová (zametací), speciální jednoúčelová vozidla – značkovače silnic a vozidla správců komunikací za stanovených podmínek,
- vozidla pro dopravu osob nebo vozidla pro dopravu nákladů s největší povolenou hmotností méně než 12 tun, která mají některý z vyjmenovaných ekologických pohonů,
- vozidla požární ochrany za stanovených podmínek,
- vozidla, která jsou mobilizační rezervou nebo pohotovostní zásobou, pokud nejsou používána k podnikání.
Co se týká třetí podmínky, v případě poplatníků právnických osob je stanovena pouze podmínka, že právnická osoba toto vozidlo používá. To by platilo i v případě, ...