Sociální a zdravotní pojištění v roce 2020 a 2021

ÚVOD

Rok 2020 byl poznamenán koronavirovou epidemií, která si vyžádala i opatření v sociálním pojištění. V tomto článku je uveden stručný přehled opatření, která trvala jen po určitou dobu a již skončila, zejména podpora zaměstnavatelů ve snížení odvodů pojistného a penále, poskytování ošetřovného za výhodných podmínek v prvním pololetí 2020. Byla přijata i opatření ke zjednodušení administrativních postupů, zejména rozšíření elektronického přenosu údajů mezi zaměstnavateli a OSSZ, která budou platit i po skončení této epidemie. Dotkneme se problémů s využíváním eNeschopenky i pro potvrzování nařízení karantény a prokazování nároku na úhradu náhrady mzdy od úřadu práce za dobu karantény nebo izolace.

V další části je podrobně popsána úprava poskytování ošetřovného od října 2020.

Od 1. 1. 2021 se mění v závislosti na výši průměrné mzdy hranice příjmů pro redukci dávek, stanovení maximálního vyměřovacího základu, a i výše rozhodného příjmu pro účast na nemocenském pojištění, která má též vliv na okruh zaměstnanců ve zdravotním pojištění.

Od 1. 1. 2021 se zvyšuje minimální mzda, od které se odvozuje minimální vyměřovací základ zaměstnanců ve zdravotním pojištění.

V závěru je stručný přehled změn u osob samostatně výdělečně činných.

A. OPATŘENÍ PŘIJATÁ V SOUVISLOSTI S MIMOŘÁDNÝMI OPATŘENÍMI OD BŘEZNA DO KONCE ČERVNA 2020 V SOCIÁLNÍM POJIŠTĚNÍ

1. Ošetřovné do konce června 2020

Změny v ošetřovném oproti úpravě v zákoně o nemocenském pojištění upravoval zákon č. 133/2020 Sb. ve znění zákona č. 230/2020 Sb. a zákona č. 255/2020 Sb. Změny platily do konce června 2020.

Za nejvýznamnější změny jsou považovány tyto změny:

• posunutí hranice věku dítěte z 10 na 13 let,
• výše ošetřovného 80 % denního vyměřovacího základu,
• nárok na ošetřovné za dobu, kdy již dítě mohlo chodit do školy, ale rodiče se báli je do školy posílat z obavy nákazy koronavirem.

Tyto změny nebyly převzaty do úpravy poskytování ošetřovného platné od října 2020.

2. Snížení penále

Zákon č. 255/2020 Sb. upravuje snížení penále z dluhu na pojistném na sociální zabezpečení za 3 měsíce květen až červenec 2020, pokud tento dluh na pojistném byl zaměstnavatelem doplacen do 20. 10. 2020. Z plateb pojistného, penále a pokut v období od 1. 6. do 20. 10. 2020 byl přednostně hrazen dluh na pojistném za tyto 3 měsíce. Penále, které z dluhu na pojistném za tyto 3 kalendářní měsíce od 22. 6. do 20. 10. 2020 vzniklo, se snížilo o 80 %.

Podmínkou pro snížení penále ale bylo, že zaměstnavatel odvedl za tyto 3 měsíce pojistné, které sráží zaměstnancům ve výši 6,5 % z jejich vyměřovacího základu, ve stanovené lhůtě a ve výši uvedené na přehledu o výši pojistného. Nesplnění této podmínky i jen za jeden z těchto 3 měsíců znamenalo, že zaměstnavatel nemohl toto opatření využít.

3. Prominutí pojistného

Zákonem č. 300/2020 Sb. se umožnilo zaměstnavatelům snížit si odvod pojistného na sociální zabezpečení za zaměstnance v pracovním poměru za měsíce červen až srpen 2020. Nárok na prominutí měli zaměstnavatelé s nejvýše 50 zaměstnanci v pracovním poměru k poslednímu dni příslušného měsíce. Zaměstnavatelé si mohli v těchto třech měsících odečítat od úhrnu vyměřovacích základů všech zaměstnanců vyměřovací základy zaměstnanců v pracovním poměru. Účelem tohoto opatření bylo umožnit zaměstnavatelům zachovat zaměstnanost těchto zaměstnanců, proto podmínkou pro snížení pojistného bylo, že v těchto měsících nebyl oproti měsíci březnu 2020 počet zaměstnanců v pracovním poměru a úhrn jejich vyměřovacích základů nižší o více než 10 %. Další podmínkou pro snížení pojistného bylo, že zaměstnavatel odvedl pojistné za zaměstnance, tj. pojistné sražené všem zaměstnancům ve výši 6,5 % z jejich vyměřovacího základu, včas (do 20. dne následujícího měsíce) a ve výši uvedené na přehledu. Podmínkou také bylo, že zaměstnavatel „požádá“ o prominutí pojistného na předepsaném tiskopise. Předepsaným tiskopisem pro tyto 3 měsíce byl upravený tiskopis „Přehled o výši pojistného“.

Mnoho zaměstnavatelů nemohlo využít prominutí pojistného z objektivních důvodů nebo nesplněním zákonné povinnosti. Zejména zaměstnavatelé s nižším počtem zaměstnanců (do 9 zaměstnanců) nemohli splnit podmínku maximálního poklesu počtu zaměstnanců nebo úhrnu vyměřovacích základů oproti měsíci březnu, pokud v těchto třech měsících například zaměstnankyně nastoupila na mateřskou dovolenou, zaměstnanec dlouhodobě onemocněl nebo zemřel.  

Někteří zaměstnavatelé nedodrželi lhůtu pro odvod pojistného sraženého zaměstnancům a neodvedli toto pojistné do 20. následujícího měsíce, to znamená, že platba pojistného za předchozí měsíc byla připsána na účet České národní banky až 21. dne nebo později. Zaměstnavatelé, kteří nesplnili podmínky pro prominutí pojistného, byli povinni odvést pojistné z nesníženého vyměřovacího základu; jestliže odvedli pojistné ze sníženého vyměřovacího základu, vznikl jim dluh na pojistném, z něhož až do dne jeho úhrady nabíhá penále.

Zákon č. 300/2020 Sb., který upravuje prominutí pojistného, neumožňuje prominout nesplnění podmínek. Tento zákon neobsahuje žádné ustanovení, kterým by bylo umožněno konkrétní osobě (např. ministrovi) nebo konkrétní instituci (např. ministerstvu) odstraňovat tvrdosti v individuálních případech. Pokud by se měly tyto některé „tvrdé“ dopady na některé zaměstnavatele řešit, musí to být na základě nového zákona.

B. KARANTÉNA, IZOLACE A E-NESCHOPENKA Z DŮVODU KARANTÉNY V SOUVISLOSTI S COVIDEM U ZAMĚSTNANCŮ

1. Karanténa

Karanténa je nařizována osobám, které nejsou z důvodu nakažlivé choroby nemocní, ale přišly do styku s takto nakaženou osobou. Osoba v karanténě je pouze omezena v pohybu, aby v případě, kdyby se sama nakazila, neohrožovala jiné osoby. Lékař je povinen zaměstnanci potvrdit nařízení karantény, protože tím dokládá, že zaměstnanec byl seznámen s povinnostmi, které musí plnit. Lékař proto musí odmítnout požadavek zaměstnance na nevystavení příslušného dokladu. Karanténa ale neznamená neschopnost k práci. Zaměstnanec může pracovat v plném rozsahu, pokud dodrží podmínky karantény. S výkonem práce v době karantény musí souhlasit jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec. Vykonává-li zaměstnanec v době karantény zaměstnání, tak samozřejmě nemůže zároveň pobírat nemocenské. Zaměstnavatel i zaměstnanec jsou povinni oznamovat všechny skutečnosti, které mají vliv na poskytování dávky nemocenského pojištění, tedy oznamovat i dobu, v níž zaměstnanec vykonával práci v době karantény. OSSZ bude stačit, aby zaměstnavatel doložil, že zaměstnanec pracoval v době karantény. Za dobu výkonu práce není nárok na poskytování nemocenského. To platí i pro prvních 14 dnů trvání pracovní neschopnosti; pracuje-li zaměstnanec v této době, nenáleží mu náhrada mzdy od zaměstnavatele.

1.1. Tiskopisy pro ...