Sociální a zdravotní pojištění v roce 2022

ÚVOD

V sociálním pojištění bylo v posledních dvou letech mnoho změn, které souvisely s epidemií koronaviru. Byla přijata zvláštní úprava pro poskytování ošetřovného v souvislosti s plošným dlouhodobým uzavíráním škol, na podporu podnikajícím subjektům byla přijata opatření v oblasti placení pojistného a promíjení penále. Platnost všech těchto opatření již skončila, ale i v roce 2022 a v následujících letech se k nim budeme vracet při kontrolách provádění sociálního pojištění. I ve zdravotním pojištění byla přijata opatření v souvislosti s epidemií koronaviru v placení pojistného na zdravotní pojištění.

Od 1. 1. 2022 dochází ke každoroční úpravě hranic příjmů odvozovaných od výše průměrné mzdy, které souvisejí s posuzováním účasti na nemocenském pojištění nebo se zařazením mezi zaměstnance ve zdravotním pojištění, s výpočtem výše dávek nemocenského a důchodového pojištění (redukční hranice), s minimálními platbami pojistného ve zdravotním pojištění a u OSVČ. V nemocenském pojištění se mění od 1. 1. 2022 i zákon o nemocenském pojištění, pokud jde o poskytování otcovské, ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného. Od 1. 1. 2022 se mění i penalizace jak v sociálním, tak zdravotním pojištění.

Dne 23. 12. 2021 nabyly účinnosti dva zákony, v nichž se reaguje na nepříznivou epidemiologickou situaci. Oba zákony zavádějí opatření, která se již osvědčila v předchozích obdobích zvýšeného výskytu onemocnění následkem COVID-19, a to mimořádný příspěvek při karanténě (tzv. „izolačka“) a změny v poskytování ošetřovného.

A. ZMĚNY OD 1. 1. 2022 V NÁVAZNOSTI NA PRŮMĚRNOU MZDU

1. Průměrná mzda

Výše průměrné mzdy se stanoví pro účely sociálního a zdravotního pojištění podle § 23b odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Parametry pro stanovení její výše vždy k 1. lednu každého roku jsou zveřejňovány v nařízení vlády; pro rok 2022 jsou uveřejněny v nařízení vlády č. 356/2021 Sb. Průměrná mzda v roce 2021 činí 35 441 Kč a v roce 2022 se zvyšuje na 38 911 Kč.

2. Redukční hranice v nemocenském pojištění

Dávky nemocenského pojištění se vypočítávají z denního vyměřovacího základu (dále jen „DVZ“), který se zjišťuje ze započitatelných příjmů a započitatelných dnů v rozhodném období. DVZ vypočítává OSSZ na základě údajů uvedených na tiskopise „Příloha k žádosti o dávku“. DVZ vypočtený z těchto údajů je hrubý příjem připadající na jeden započitatelný kalendářní den rozhodného období. Takto zjištěný příjem se redukuje. V nemocenském i důchodovém pojištění se výrazně uplatňuje princip solidarity osob s vyššími příjmy s osobami s nižšími příjmy.

Výše tří redukčních hranic pro nemocenské pojištění pro rok 2022 je uvedena ve Sdělení MPSV č. 380/2021 Sb.

Výše redukčních hranic (RH):

Do první RH se redukuje DVZ na 90 % jen pro nemocenské, ošetřovné a dlouhodobé ošetřovné. Pro všechny dávky se redukuje DVZ mezi první a druhou RH na 60 % a mezi druhou a třetí RH na 30 %. K příjmu nad třetí RH se nepřihlíží. Maximální DVZ (3 892 Kč v roce 2022) po jeho redukci činí 2 141 Kč pro výpočet nemocenského, ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného a 2 271 Kč pro výpočet peněžité pomoci v mateřství, otcovské a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství.

Pokud by v roce 2022 náležely po celý kalendářní měsíc s 30 kalendářními dny nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství, vypočtené z maximálního DVZ před redukcí 3 892 Kč, činilo by nemocenské za celý měsíc 46 260 Kč při sazbě 72 % (od 61. dne trvání pracovní neschopnosti) a peněžitá pomoc v mateřství 47 700 Kč při sazbě 70 %.

OSSZ přepočte bez žádosti všechny dávky nemocenského pojištění k 1. 1. 2022, jestliže nárok na ně přechází z roku 2021 do roku 2022 a byly vypočteny z vyššího denního vyměřovacího základu před redukcí, než činí první redukční hranice v roce 2021, tj. z vyšší částky než 1 182 Kč.

3. Redukční hranice pro výpočet náhrady mzdy

Za období prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci náhradu mzdy namísto nemocenské. Náhrada mzdy se vypočítává z průměrného výdělku. Průměrný výdělek se redukuje obdobně jako denní vyměřovací základ.

Výše redukčních hranic (RH):

Výše redukčních hranic pro výpočet náhrady mzdy se vypočítává tak, že redukční hranice pro nemocenské pojištění se násobí koeficientem 0,175, který zohledňuje, že náhrada mzdy se poskytuje zpravidla za 5 pracovních dnů v týdnu a za 8 hodin denně.

I náhradu mzdy musí zaměstnavatel přepočítat k 1. 1. 2022, pokud období prvních 14 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti přechází z prosince 2021 do ledna 2022. Přepočet se týká zaměstnanců, u nichž průměrný výdělek zjištěný ke dni vzniku pracovní neschopnosti je vyšší než 206,85 Kč, tj. než výše první redukční hranice platná v roce 2021.

4. Maximální vyměřovací základ

Maximální vyměřovací základ pro sociální pojištění činí 48násobek průměrné mzdy. Činí

• 1 701 168 Kč v roce 2021 (48 x 35 441 Kč)
• 1 867 728 Kč v roce 2022 (48 x 38 911 Kč).

Ve zdravotním pojištění není vyměřovací základ omezen.

5. Rozhodný příjem pro účast na nemocenském pojištění

Výše rozhodného příjmu se v roce 2022 nemění, zůstává ve výši 3 500 Kč.

Podle sjednané výše rozhodného příjmu se zaměstnanci pro posuzování účasti na nemocenském pojištění rozdělují na zaměstnance vykonávající zaměstnání malého rozsahu a na zaměstnance vykonávající zaměstnání, které není zaměstnáním malého rozsahu, tzv. „ostatní.“ Zaměstnanci vykonávající zaměstnání malého rozsahu jsou v roce 2021 a 2022 účastni nemocenského pojištění jen v těch kalendářních měsících, do nichž jim byl zúčtován příjem ve výši alespoň 3 500 Kč.

Ve zdravotním pojištění se nepovažuje v kalendářním měsíci za zaměstnance z hlediska placení pojistného ten zaměstnanec, který je činný na základě dohody o pracovní činnosti, jako člen družstva nebo jako dobrovolný pracovník pečovatelské služby, jestliže jeho příjem v kalendářním měsíci nedosáhl v roce 2021 nebo 2022 aspoň 3 500 Kč.

B. ZMĚNY OD 1. 1. 2022 V NÁVAZNOSTI NA MINIMÁLNÍ MZDU

Minimální mzda se zvyšuje od 1. 1. 2022 z 15 200 Kč na 16 200 Kč.

Minimální mzda má vliv na výši vyměřovacího základu ve zdravotním pojištění. U zaměstnanců, pro které platí minimální vyměřovací základ, je minimálním vyměřovacím základem minimální mzda.

C. ZMĚNY OD 1. 1. 2022 V NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ

Dnem 1. 1. 2022 nabývá účinnosti zákon č. 330/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Změny se týkají poskytování otcovské, ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného.

1. Změny v poskytování otcovské

U otcovské se prodlužuje doba poskytování z jednoho na dva týdny a prodlužuje se doba nástupu na otcovskou o dobu hospitalizace dítěte v období prvních 6 týdnů po jeho narození.

Nadále platí, že:

• na otcovskou se nastupuje v období 6 týdnů ode dne narození dítěte, pokud dítě nebylo v tomto období hospitalizováno,
• podpůrčí doba se nepřerušuje. Otcovskou je třeba čerpat v období dvou týdnů v celku.

1.1. Podpůrčí doba

Nastupuje-li otec dítěte na otcovskou po 31. 12. 2021, nelze její poskytování přerušit ani z důvodu například hospitalizace dítěte nebo jeho otce. Otcovská trvá 14 kalendářních dnů po sobě jdoucích. Pokud otec dítěte nastoupí v průběhu trvání otcovské do zaměstnání, tak za dny, v nichž pracoval v tom zaměstnání, z něhož se otcovská poskytuje, nemá nárok na výplatu dávky, ale nárok trvá po dobu dvou týdnů. Nástupem do zaměstnání se jen přerušuje výplata otcovské.