ÚVOD
Od 1. 1. 2023 dochází k pravidelné každoroční úpravě hranic příjmů odvozovaných od výše průměrné mzdy, které souvisejí s posuzováním účasti na nemocenském pojištění nebo se zařazením mezi zaměstnance ve zdravotním pojištění, s výpočtem výše dávek nemocenského a důchodového pojištění (redukční hranice), s minimálními platbami pojistného ve zdravotním pojištění u OSVČ. V nemocenském pojištění se mění od 1. 12. 2022 i zákon o nemocenském pojištění, pokud jde o poskytování otcovské, a od 1. 1. 2023, pokud jde o účast na nemocenském pojištění. Od 1. 1. 2023 se mění podmínky nároku na starobní důchod u záchranářů zdravotní služby a členů horské služby a na to navazuje zvýšení sazby pojistného pro zaměstnavatele těchto osob. Za nejdůležitější změnu, která byla schválena, je třeba považovat zavedení slevy na pojistném s účinností od 1. 2. 2023 pro zaměstnavatele zaměstnávající obtížně zaměstnavatelné osoby na zkrácený pracovní úvazek.
A. ZMĚNY OD 1. 1. 2023 V NÁVAZNOSTI NA PRŮMĚRNOU MZDU
1. Průměrná mzda
Výše průměrné mzdy se stanoví pro účely sociálního a zdravotního pojištění podle § 23b odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Parametry pro stanovení její výše vždy k 1. lednu každého roku jsou zveřejňovány v nařízení vlády; pro rok 2023 jsou uveřejněny v nařízení vlády č. 290/2022 Sb. Průměrná mzda v roce 2022 činila 38 911 Kč a v roce 2023 se zvyšuje na 40 324 Kč.
2. Redukční hranice v nemocenském pojištění
Denní vyměřovací základ (dále jen „DVZ“) se zjišťuje ze započitatelných příjmů a započitatelných dnů v rozhodném období uvedených na tiskopise „Příloha k žádosti o dávku“. DVZ vypočtený z těchto údajů je hrubý příjem připadající na jeden započitatelný kalendářní den rozhodného období. Takto zjištěný příjem se redukuje.
Výše tří redukčních hranic pro nemocenské pojištění pro rok 2023 je uvedena ve Sdělení MPSV č. 319/2022 Sb.
Výše redukčních hranic (RH):
|
| I. RH
| II. RH
| III. RH
|
| 2022
| 1 298 Kč
| 1 946 Kč
| 3 892 Kč
|
| 2023
| 1 345 Kč
| 2 017 Kč
| 4 033 kč
|
Do první RH se redukuje DVZ na 90 % jen pro nemocenské, ošetřovné a dlouhodobé ošetřovné. Pro všechny dávky se redukuje DVZ mezi první a druhou RH na 60 % a mezi druhou a třetí RH na 30 %. K příjmu nad třetí RH se nepřihlíží. Maximální DVZ (4 033 Kč v roce 2023) po jeho redukci činí 2 219 Kč pro výpočet nemocenského, ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného a 2 353 Kč pro výpočet peněžité pomoci v mateřství, otcovské a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství.
Pokud by v roce 2023 náležely po celý kalendářní měsíc s 30 kalendářními dny nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství, vypočtené z maximálního DVZ před redukcí 4 033 Kč, činilo by nemocenské za celý měsíc 47 940 Kč při sazbě 72 % (od 61. dne trvání pracovní neschopnosti) a peněžitá pomoc v mateřství 49 440 Kč při sazbě 70 %.
OSSZ přepočte bez žádosti všechny dávky nemocenského pojištění k 1. 1. 2023, jestliže nárok na ně přechází z roku 2022 do roku 2023 a byly vypočteny z vyššího denního vyměřovacího základu před redukcí, než činí první redukční hranice v roce 2022, tj. z vyšší částky než 1 298 Kč.
3. Redukční hranice pro výpočet náhrady mzdy
Za období prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci náhradu mzdy namísto nemocenské. Náhrada mzdy se vypočítává z průměrného výdělku. Průměrný výdělek se redukuje obdobně jako denní vyměřovací základ.
Výše redukčních hranic (RH):
|
| I. RH
| II. RH
| III. RH
|
| 2022
| 227,15 Kč
| 340,55 Kč
| 681,10 Kč
|
| 2023
| 235,38 Kč
| 352,98 Kč
| 705,78 Kč
|
Výše redukčních hranic pro výpočet náhrady mzdy se vypočítává tak, že redukční hranice pro nemocenské pojištění se násobí koeficientem 0,175, který zohledňuje, že náhrada mzdy se poskytuje zpravidla za 5 pracovních dnů v týdnu a za 8 hodin denně.
I náhradu mzdy musí zaměstnavatel přepočítat k 1. 1. 2023, pokud období prvních 14 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti přechází z prosince 2022 do ledna 2023. Přepočet se týká zaměstnanců, u nichž průměrný výdělek zjištěný ke dni vzniku pracovní neschopnosti je vyšší než 227,15 Kč, tj. než výše první redukční hranice platná v roce 2022.
4. Maximální vyměřovací základ
Maximální vyměřovací základ pro sociální pojištění činí 48násobek průměrné mzdy. Činí
- 1 867 728 Kč v roce 2022 (48 x 38 911 Kč),
- 1 935 552 Kč v roce 2023 (48 x 40 324 Kč).
Ve zdravotním pojištění není vyměřovací základ omezen.
5. Rozhodný příjem pro účast na nemocenském pojištění
Výše rozhodného příjmu se mění z 3 500 Kč v roce 2021 a 2022 na 4 000 Kč v roce 2023. Výše rozhodného příjmu je uveřejněna ve Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 320/2022 Sb.
Podle sjednané výše rozhodného příjmu se zaměstnanci, kteří nevykonávají zaměstnání na základě dohody o provedení práce, rozdělují pro posuzování účasti na nemocenském pojištění na zaměstnance vykonávající zaměstnání malého rozsahu a na zaměstnance vykonávající zaměstnání tzv. „ostatní“, tj. zaměstnání, které není zaměstnáním malého rozsahu a ani zaměstnáním vykonávaném na základě dohody o provedení práce. Není-li ze zaměstnání sjednán pravidelný započitatelný příjem aspoň ve výši rozhodného příjmu, je takové zaměstnání zaměstnáním malého rozsahu. Zaměstnanci vykonávající zaměstnání malého rozsahu jsou v kalendářním roce účastni nemocenského pojištění jen v těch kalendářních měsících, do nichž jim byl zúčtován příjem ve výši alespoň rozhodné částky.
Od 1. 1. 2023 se zaměstnání, u něhož byl sjednán příjem za kalendářní měsíc ve výši 3 500 až 3 999 Kč, změní ze zaměstnání ostatního na zaměstnání malého rozsahu v důsledku zvýšení rozhodné částky na 4 000 Kč. Má-li zaměstnanec zůstat nadále účasten nemocenského a důchodového pojištění, je třeba zvýšit od 1. 1. 2023 jeho příjem za kalendářní měsíc na částku aspoň 4 000 Kč.
Příklad
Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu o pracovní činnosti od 1. 1. 2022. Sjednaná odměna činí 3 900 Kč měsíčně. Se zaměstnavatelem se dohodl na pracovním volnu od poloviny července do poloviny srpna. Do každého z těchto dvou měsíců mu byl zúčtován příjem za práci jen ve výši 1 900 Kč. V říjnu byl nemocen, do října byla zúčtována odměna jen 500 Kč.
Zaměstnání bylo v roce 2022 zaměstnáním ostatním, sjednaný příjem činil aspoň 3 500 Kč měsíčně. Zaměstnanec je účasten nemocenského a důchodového pojištění od vstupu do zaměstnání 3. 1. 2022 do skončení zaměstnání, nebo do změny sjednaného příjmu, anebo do změny rozhodného příjmu, je tedy účasten nemocenského pojištění i v červenci, srpnu a říjnu 2022, ze zúčtovaného příjmu ve výši jen 1 900 Kč a 500 Kč musí být odvedeno pojistné na sociální zabezpečení.
Pojistné na zdravotní pojištění se z částky 1 900 Kč a 500 Kč neplatí, protože zaměstnání je vykonáváno na základě dohody o pracovní činnosti. Z činnosti vykonávané na základě dohody o pracovní činnosti je takový zaměstnanec považován za zaměstnance ve zdravotním pojištění jen v tom kalendářním měsíci, v němž jeho příjem dosáhl výše aspoň rozhodné částky, tj. v roce 2022 aspoň 3 500 Kč. Pokud by bylo zaměstnání vykonáváno na základě pracovního poměru, platilo by se z tohoto plnění i pojistné na zdravotní pojištění. Vykonává-li činnost na základě dohody o pracovní činnosti, není v těchto dvou měsících považován pro zdravotní pojištění za zaměstnance, protože nedosáhl příjmu aspoň 3 500 Kč, proto z částky 1 900 Kč a 500 Kč se pojistné na zdravotní pojištění neplatí.
Od 1. 1. 2023 se změní toto zaměstnání na zaměstnání malého rozsahu. Zaměstnavatel je povinen do 8. 1. 2023 oznámit OSSZ skončení zaměstnání, které bylo zaměstnáním ostatním. Dále postupuje tak, jako kdyby od 1. 1. 2023 uzavřel se zaměstnancem nové zaměstnání, které je zaměstnáním malého rozsahu, to znamená, že ohlásí nástup do zaměstnání po prvním kalendářním měsíci, v němž odměna bude činit aspoň 4 000 Kč, dnem nástupu do práce bude den, v němž v roce 2023 poprvé vstoupil do zaměstnání, bude účasten nemocenského pojištění jen v těch kalendářních měsících, do nichž bude zúčtován příjem aspoň 4 000 Kč.
V případě, že by byl zaměstnanci zvýšen od 1. 1. 2023 příjem aspoň na 4 000 Kč měsíčně, byl by nadále nepřetržitě účasten nemocenského a důchodového pojištění, zaměstnavatel nemusí OSSZ nic oznamovat.
Ve zdravotním pojištění se nepovažuje v kalendářním měsíci za zaměstnance z hlediska placení pojistného ten zaměstnanec, který je činný na základě dohody o pracovní činnosti, jako člen družstva nebo jako dobrovolný pracovník pečovatelské služby, jestliže jeho příjem v kalendářním měsíci nedosáhl v roce 2021 nebo 2022 aspoň 3 500 Kč a v roce 2023 při nedosažení částky aspoň 4 000 Kč.
6. Hranice příjmů v pojištění OSVČ
V sociálním pojištění OSVČ je na průměrnou mzdu navázána hranice příjmů pro vznik povinné účasti na důchodovém pojištění u OSVČ vykonávajících vedlejší samostatnou výdělečnou činnost (dále jen „OSVČ vedlejší“) a minimální měsíční a roční vyměřovací ...
Souhlas s využíváním cookies
Vlastní nastavení cookies