Sociální a zdravotní pojištění v roce 2024

ÚVOD

Od 1. 1. 2024 dochází k pravidelné každoroční úpravě hranic příjmů odvozovaných od výše průměrné mzdy, které souvisejí s posuzováním účasti na nemocenském pojištění nebo se zařazením mezi zaměstnance ve zdravotním pojištění, s výpočtem výše dávek nemocenského a důchodového pojištění (redukční hranice), s minimálními platbami pojistného ve zdravotním pojištění u OSVČ. V souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (v „konsolidačním balíčku“) se v pojistném na sociální zabezpečení zvyšuje od 1. 1. 2024 odvod pojistného na nemocenské pojištění a odvody pojistného u osob samostatně výdělečně činných; od 1. 7. 2024 se zásadně mění podmínky účasti na nemocenském pojištění zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce (DPP), placení pojistného na důchodové pojištění z těchto dohod a povinnosti zaměstnavatelů zaměstnávajících zaměstnance činné na základě DPP. Další změny v pojistném na sociální zabezpečení a v nemocenském pojištění, které nabývají účinnosti 1. 1. 2024, jsou uvedeny v zákoně č. 321/2023 Sb., který je označován za „technickou novelu“ téměř všech předpisů upravujících sociální pojištění, včetně pojistného a nemocenského pojištění. Jde o zpřesnění některých znění ustanovení, aby se zamezilo jejich nejednotným výkladům, zjednodušují se administrativní postupy a u dávek nemocenského pojištění se řeší případy, kdy nepřiznání dávky z důvodu nesplnění podmínek nároku na dávku nebo ztráta nároku na dávku je považováno za tvrdost, která se vyskytla při provádění nemocenského pojištění, pokud se takové případy vyskytuji častěji, například u poskytování peněžité pomoci v mateřství, dlouhodobého ošetřovného.    

A. ZMĚNY OD 1. 1. 2024 V NÁVAZNOSTI NA PRŮMĚRNOU MZDU

1. Průměrná mzda

Výše průměrné mzdy se stanoví pro účely sociálního a zdravotního pojištění podle § 23b odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Parametry pro stanovení její výše vždy k 1. lednu každého roku jsou zveřejňovány v nařízení vlády; pro rok 2024 jsou uveřejněny v nařízení vlády č. 286/2023 Sb. Průměrná mzda v roce 2023 činila 40 324 Kč a v roce 2024 se zvyšuje na 43 967 Kč.

2. Redukční hranice v nemocenském pojištění

Denní vyměřovací základ (dále jen „DVZ“) se zjišťuje ze započitatelných příjmů a započitatelných dnů v rozhodném období uvedených na tiskopise „Příloha k žádosti o dávku“. DVZ vypočtený z těchto údajů je hrubý příjem připadající na jeden započitatelný kalendářní den rozhodného období. Takto zjištěný příjem se redukuje.

Výše tří redukčních hranic pro nemocenské pojištění pro rok 2024 je uvedena ve Sdělení MPSV č. 313/2023 Sb.

Výše redukčních hranic (RH):

Do první RH se redukuje DVZ na 90 % jen pro nemocenské, ošetřovné a dlouhodobé ošetřovné. Pro všechny dávky se redukuje DVZ mezi první a druhou RH na 60 % a mezi druhou a třetí RH na 30 %. K příjmu nad třetí RH se nepřihlíží. Maximální DVZ (4 397 Kč v roce 2024) po jeho redukci činí 2 419 Kč pro výpočet nemocenského, ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného a 2 566 Kč pro výpočet peněžité pomoci v mateřství, otcovské a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství.

OSSZ přepočte bez žádosti všechny dávky nemocenského pojištění k 1. 1. 2024, jestliže nárok na ně přechází z roku 2023 do roku 2024 a byly vypočteny z vyššího denního vyměřovacího základu před redukcí, než činí první redukční hranice v roce 2023, tj. z vyšší částky než 1 345 Kč.

3. Redukční hranice pro výpočet náhrady mzdy

Za období prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci náhradu mzdy namísto nemocenské. Náhrada mzdy se vypočítává z průměrného výdělku. Průměrný výdělek se redukuje obdobně jako denní vyměřovací základ.

Výše redukčních hranic (RH):

Výše redukčních hranic pro výpočet náhrady mzdy se vypočítává tak, že redukční hranice pro nemocenské pojištění se násobí koeficientem 0,175, který zohledňuje, že náhrada mzdy se poskytuje zpravidla za 5 pracovních dnů v týdnu a za 8 hodin denně.

I náhradu mzdy musí zaměstnavatel přepočítat k 1. 1. 2024, pokud období prvních 14 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti přechází z prosince 2023 do ledna 2024. Přepočet se týká zaměstnanců, u nichž průměrný výdělek zjištěný ke dni vzniku pracovní neschopnosti je vyšší než 235,38 Kč, tj. než výše první redukční hranice platná v roce 2023.

4. Maximální vyměřovací základ

Maximální vyměřovací základ pro sociální pojištění činí 48násobek průměrné mzdy. Činí

• 1 935 552 Kč v roce 2023 (48 x 40 324 Kč),
• 2 110 416 Kč v roce 2024 (48 x 43 967 Kč).

Ve zdravotním pojištění není vyměřovací základ omezen.

5. Rozhodný příjem pro účast na nemocenském pojištění

Výše rozhodného příjmu se v roce 2024 nemění, v roce 2023 i v roce 2024 činí 4 000 Kč. Poněvadž se výše rozhodného příjmu od 1. 1. 2024 nemění, platí nadále částka uveřejněná ve Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 320/2022 Sb.

Podle sjednané výše rozhodného příjmu se zaměstnanci, kteří nevykonávají zaměstnání na základě dohody o provedení práce, rozdělují pro posuzování účasti na nemocenském pojištění na zaměstnance vykonávající zaměstnání malého rozsahu a na zaměstnance vykonávající zaměstnání tzv. „ostatní“, tj. zaměstnání, které není zaměstnáním malého rozsahu a ani zaměstnáním vykonávaném na základě dohody o provedení práce. Není-li ze zaměstnání sjednán pravidelný započitatelný příjem aspoň ve výši rozhodného příjmu, je takové zaměstnání zaměstnáním malého rozsahu. Zaměstnanci vykonávající zaměstnání malého rozsahu jsou v kalendářním roce účastni nemocenského pojištění jen v těch kalendářních měsících, do nichž jim byl zúčtován příjem ve výši alespoň rozhodné částky.

Ve zdravotním pojištění se nepovažuje v kalendářním měsíci za zaměstnance z hlediska placení pojistného ten zaměstnanec, který je činný na základě dohody o pracovní činnosti, jako člen družstva nebo jako dobrovolný pracovník pečovatelské služby, jestliže jeho příjem v kalendářním měsíci nedosáhl v roce 2023 a v roce 2024 částky aspoň 4 000 Kč.

6. Hranice příjmů v pojištění OSVČ

V sociálním pojištění OSVČ je na průměrnou mzdu navázána hranice příjmů pro vznik povinné účasti na důchodovém pojištění u OSVČ vykonávajících vedlejší samostatnou výdělečnou činnost (dále jen „OSVČ vedlejší“) a minimální měsíční a roční vyměřovací základy pro odvod pojistného na sociální pojištění. Minimální měsíční základ pro nemocenské pojištění je navázán na výši rozhodného příjmu stanoveného v nemocenském pojištění pro posuzování účasti na nemocenském pojištění zaměstnanců.

OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost (dále jen „OSVČ hlavní“) jsou povinně účastny důchodového pojištění ode dne zahájení činnosti po celou dobu výkonu činnosti bez ohledu na výši dosaženého daňového základu.

OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost (dále jen „OSVČ vedlejší“) jsou povinně důchodově pojištěné v kalendářním roce až při dosažení stanovené výše daňového základu (2,4násobek průměrné mzdy), tj.

• 96 777 Kč (8 065 Kč) v roce 2023,
• 105 520 Kč (8 794 Kč) v roce 2024.

Uvedená výše daňového základu platí u OSVČ vedlejší, která vykonávala činnost ve všech 12 měsících kalendářního roku. Za každý kalendářní měsíc, v němž činnost nevykonávala, se tato částka snižuje o částku uvedenou v závorce. OSVČ nevykonávala činnost v kalendářních měsících před zahájením a po skončení činnosti a v měsících, v nichž po celý ...