Úvod
Sazba daně z příjmů fyzických osob činí 15 % ze základu daně sníženého o nezdanitelné části základu daně (§ 15 ZDP) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34 ZDP). V případě vyšších příjmů ze závislé činnosti a vyššího dílčího základu daně ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP) musí poplatník uplatnit navýšení vypočtené daně o tzv. solidární zvýšení daně. Kdy musí podnikatel a kdy zaměstnanec uplatnit solidární zvýšení daně? Z čeho se stanovení limitní výše pro uplatnění solidárního zvýšení daně za zdaňovací období počítá? Existují situace, kdy solidární zvýšení daně není nutno uplatnit? Těmito otázkami se pro zdaňovací období 2018 (2017) budeme zabývat v následujícím textu.
1. Jaké jsou zásady pro uplatnění solidárního zvýšení daně?
Solidární zvýšení daně se týká fyzických osob výlučně s příjmy ze závislé činnosti zdaňované dle § 6 ZDP a s příjmy ze samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP. Limitní částka, od které se uplatní solidární zvýšení daně, se shoduje s maximálním vyměřovacím základem pro odvod pojistného na sociální pojištění. Do této limitní částky se nezapočítávají příjmy z nájmu, z kapitálového majetku ani ostatní příjmy zdaňované dle § 10 ZDP.
Uplatněním solidárního zvýšení daně se zabývá ustanovení § 16a ZDP. Výše solidárního zvýšení daně činí sedm procent z kladného rozdílu mezi:
- součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 (příjmy ze závislé činnosti) a dílčího základu daně podle § 7 (dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti) v příslušném zdaňovacím období a
- 48-násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.
Za průměrnou mzdu se podle § 23b odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
Pro rok 2017 se postupuje podle nařízení vlády č. 325/2016 Sb., ve kterém je stanoven všeobecný vyměřovací základ za rok 2015 ve výši 27 156 Kč a přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu 1,0396, takže průměrná mzda za rok 2015 činí 28 232 Kč. Limitní částka pro uplatnění solidárního zvýšení daně v roce 2017 činí 48 x 28 232 Kč = 1 355 136 Kč.
Pro rok 2018 se vychází z nařízení vlády č. 343/2017 Sb., ve kterém je stanoven všeobecný vyměřovací základ za rok 2016 ve výši 28 250 Kč a přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu 1,0612. Průměrná mzda tak činí 28 250 Kč x 1,0612 = 29 979 Kč. Hranice pro uplatnění solidárního zvýšení daně v roce 2018 činí 48 x 29 979 Kč = 1 438 992 Kč. Pokud součet příjmů dle § 6 a dílčího základu daně dle § 7 ZDP přesáhne za rok 2018 limitní částku 1 438 992 Kč, uplatní se z rozdílu solidární zvýšení daně.
Vývoj limitní částky pro uplatnění solidárního zvýšení daně
| Kalendářní rok
| Hranice pro uplatnění solidárního zvýšení daně
|
| 2013
| 1 242 432 Kč
|
| 2014
| 1 245 216 Kč
|
| 2015
| 1 277 328 Kč
|
| 2016
| 1 296 288 Kč
|
| 2017
| 1 355 136 Kč
|
| 2018
| 1 438 992 Kč
|
2. Solidární zvýšení daně u poplatníka s příjmy dle § 7 ZDP
2.1. Poplatník má pouze příjmy ze samostatné činnosti
V případě, že poplatník daně z příjmů fyzických osob má pouze příjmy ze samostatné činnosti (zdaňované dle § 7 ZDP) a v daňovém přiznání k dani z příjmů za rok 2018 (2017) přesáhne základ daně z příjmů ze samostatné činnosti částku 1 438 992 Kč (1 355 136 Kč), rozdíl základu daně převyšující tuto limitní hranici bude podléhat solidárnímu zvýšení daně ve výši 7 % z tohoto rozdílu.
Příklad č. 1:
Podnikatel s příjmy z neřemeslné živnosti dosáhnul za rok 2017 zdanitelné příjmy ve výši 3 900 000 Kč. K těmto příjmům uplatňuje paušální výdaje 60 %. Jiné zdanitelné příjmy poplatník nemá, uplatňuje základní slevu na dani na poplatníka. Z roku 2015 má dosud neuplatněnou daňovou ztrátu ve výši 45 000 Kč.
Podnikatel si může uplatnit paušální výdaje maximálně ve výši 1 200 000 Kč dle § 7 odst. 7 písm. b) ZDP. Jeho základ daně z příjmů za rok 2017 tak bude činit 2 700 000 Kč. Poplatník je povinen uplatnit v daňovém přiznání solidární zvýšení daně ve výši:
(2 700 000 Kč - 1 355 136 Kč) x 0,07 = 94 140,48 Kč
Pro účely stanovení solidárního zvýšení daně si nemůže poplatník odečíst od základu daně daňovou ztrátu z roku 2015. Ustanovení § 16a ZDP stanoví totiž povinnost uhradit solidární zvýšení daně ve výši 7 % z kladného rozdílu mezi dílčím základem daně dle § 7 zákona a 48-násobkem průměrné mzdy.
Pro výpočet daně sazbou 15 % pak může odečíst poplatník od základu daně daňovou ztrátu z roku 2015, takže základ daně po tomto odpočtu činí 2 655 000 Kč. Jeho výsledná daň tak činí:
2 655 000 Kč x 0,15 + 94 140,48 Kč = 492 390,48 Kč
Po zaokrouhlení a odečtu základní slevy na dani na poplatníka činí daň 467 551 Kč.
Příklad č. 2:
Zemědělský podnikatel dosáhne za rok 2018 zdanitelné příjmy ve výši 4 200 000 Kč. K těmto příjmům uplatňuje paušální výdaje 80 %, a to do výše jejich sníženého limitu zákonem č. 170/2017 Sb. 800 000 Kč. Jiné zdanitelné příjmy poplatník nemá, uplatňuje základní slevu na dani na poplatníka.
Základ daně z příjmů za rok 2018 činí 3 400 000 Kč. Poplatník bude povinen uplatnit v daňovém přiznání solidární zvýšení daně ve výši:
(3 400 000 Kč - 1 438 992 Kč) x 0,07 = 137 270,56 Kč
Jeho výsledná daň tak činí:
3 400 000 Kč x 0,15 + 137 270,56 Kč = 647 270,56 Kč
Po zaokrouhlení a odečtu základní slevy na dani na poplatníka činí daň 622 431 Kč.
Příklad č. 3:
Podnikatel dosáhne za rok 2017 dílčí základ daně ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP) 1 390 000 Kč. Jiné zdanitelné příjmy nemá. V daňovém přiznání uplatňuje následující odpočty od základu daně:
- odpočet na doplňkové penzijní spoření ve výši 24 000 Kč,
- odpočet poskytnutých darů fotbalovému oddílu ve výši 35 000 Kč na základě darovací smlouvy,
- odpočet úroků zaplacených v roce 2017 z úvěru ze stavebního spoření ve výši 28 520 Kč.
Poplatník vypočte daň podle § 16 ZDP ze základu daně sníženého o nezdanitelné části základu daně. Na řádku 56 daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob vyčíslí základ daně ve výši:
1 390 000 Kč - (24 000 Kč + 35 000 Kč + 28 520 Kč) = 1 302 480 Kč
Vypočtená daň dle § 16 ZDP ze základu daně zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí:
1 302 400 Kč x 0,15 = ...
Souhlas s využíváním cookies
Vlastní nastavení cookies