Sazba daně z příjmů fyzických osob činí 15 % ze základu daně sníženého o nezdanitelné části základu daně (§ 15 ZDP) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34 ZDP). V případě vyšších příjmů ze závislé činnosti a vyššího dílčího základu daně ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP) musí poplatník uplatnit navýšení vypočtené daně o tzv. solidární zvýšení daně. Kdy musí podnikatel a kdy zaměstnanec uplatnit solidární zvýšení daně? Z čeho se stanovení limitní výše pro uplatnění solidárního zvýšení daně za zdaňovací období počítá? Existují situace, kdy solidární zvýšení daně není nutné uplatnit? Těmito otázkami se pro zdaňovací období 2020 budeme zabývat v následujícím textu.
1. Jaké jsou zásady pro uplatnění solidárního zvýšení daně?
Solidární zvýšení daně se týká fyzických osob výlučně s příjmy ze závislé činnosti zdaňované dle § 6 ZDP a s příjmy ze samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP. Limitní částka, od které se uplatní solidární zvýšení daně, se shoduje s maximálním vyměřovacím základem pro odvod pojistného na sociální pojištění. Do této limitní částky pro uplatnění solidárního zvýšení daně se nezapočítávají příjmy z kapitálového majetku zdaňované dle § 8 ZDP, příjmy z nájmu zdaňované dle § 9 ZDP ani ostatní příjmy zdaňované dle § 10 ZDP.
Poznámka:
Pokud podnikatel s příjmy dle § 7 ZDP pronajímá část hmotného majetku zahrnutého ve svém obchodním majetku, pak příjmy z nájmu musí zdanit v rámci § 7 ZDP a tyto příjmy z nájmu ovlivní případnou výši uplatnění solidárního zvýšení daně.
V případě, že však podnikatel s příjmy dle § 7 ZDP pronajímá hmotný majetek (movitou nebo nemovitou věc) nezahrnutý v obchodním majetku, nebo před zahájením pronájmu vyřazený z obchodního majetku, pak příjmy z nájmu jsou zdaňovány dle § 9 ZDP a neovlivňují případnou výši uplatnění solidárního zvýšení daně.
Uplatněním solidárního zvýšení daně se zabývá ustanovení § 16a ZDP. Výše solidárního zvýšení daně činí sedm procent z kladného rozdílu mezi
- součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 (příjmy ze závislé činnosti) a dílčího základu daně podle § 7 (dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti) v příslušném zdaňovacím období a
- 48násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.
Za průměrnou mzdu se podle § 23b odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
Pro rok 2020 se vychází z nařízení vlády č. 260/2019 Sb., ve kterém je stanoven všeobecný vyměřovací základ za rok 2018 ve výši 32 510 Kč a přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu 1,0715. Průměrná mzda tak pro rok 2020 činí 32 510 Kč × 1,0715 = 34 835 Kč. Hranice příjmů pro uplatnění solidárního zvýšení daně v roce 2020 tak činí 48 × 34 835 Kč = 1 672 080 Kč. Pokud součet příjmů dle § 6 a dílčího základu daně dle § 7 ZDP přesáhne za rok 2020 limitní částku 1 672 080 Kč, uplatní se z rozdílu solidární zvýšení daně.
Vývoj limitní částky pro uplatnění solidárního zvýšení daně
| Kalendářní rok
| Limitní výše pro uplatnění solidárního zvýšení daně v Kč
|
| 2013
| 1 242 432
|
| 2014
| 1 245 216
|
| 2015
| 1 277 328
|
| 2016
| 1 296 288
|
| 2017
| 1 355 136
|
| 2018
| 1 438 992
|
| 2019
| 1 569 552
|
| 2020
| 1 672 080
|
Pro posouzení nutnosti uplatnit solidární zvýšení daně se sečte u poplatníka za zdaňovací období:
- úhrn zdanitelných příjmů ze závislé činnosti (příjem peněžní i nepeněžní), které jsou předmětem daně a nejsou od daně z příjmů osvobozeny (nevychází se ze superhrubé mzdy, tj. z příjmů zvýšených o povinné pojistné hrazené zaměstnavatelem);
- dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti.
Tento součet se pak porovná za zdaňovací období roku 2020 s částkou 1 672 080 Kč. Pokud součet bude vyšší než tato částka, rozdíl podléhá výpočtu solidárního zvýšení daně ve výši 7 % z tohoto rozdílu.
Vypočtená daň z příjmů vč. solidárního zvýšení daně bude u poplatníka snížena o jednotlivé druhy slev na dani z příjmů dle § 35ba ZDP a o daňové zvýhodnění na vyživované dítě dle § 35c ZDP. Toto platí jak pro účely stanovení daně v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob, tak pro účely stanovení měsíční zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti. Předmětné měsíční slevy na dani a daňové zvýhodnění lze odečítat až od „konečné“ měsíční zálohy na daň (daňové povinnosti) po zohlednění případného solidárního zvýšení daně.
2. Solidární zvýšení daně u poplatníka s příjmy dle § 7 ZDP
2.1. Poplatník má pouze příjmy ze samostatné činnosti
V případě, že poplatník daně z příjmů fyzických osob má výlučně příjmy ze samostatné činnosti (zdaňované dle § 7 ZDP), a v daňovém přiznání k dani z příjmů za rok 2020 přesáhne základ daně z příjmů ze samostatné činnosti částku 1 672 080 Kč, rozdíl základu daně převyšující tuto limitní hranici bude podléhat solidárnímu zvýšení daně ve výši 7 % z tohoto rozdílu.
Příklad č. 1:
Zemědělský podnikatel dosáhne za rok 2020 zdanitelné příjmy ve výši 4 200 000 Kč. K těmto příjmům uplatňuje 80% paušální výdaje, a to do výše jejich limitu 1 600 000 Kč. Jiné zdanitelné příjmy poplatník nemá, uplatňuje základní slevu na dani na poplatníka.
Základ daně z příjmů za rok 2020 činí 2 600 000 Kč. Poplatník bude povinen uplatnit v daňovém přiznání solidární zvýšení daně ve výši:
(2 600 000 Kč – 1 672 080 Kč) × 0,07 = 64 954,40 Kč
Jeho výsledná daň tak činí:
2 600 000 Kč × 0,15 + 64 954,40 Kč = 454 954,40 Kč
Po zaokrouhlení a odečtu základní slevy na dani na poplatníka činí daň 430 115 Kč.
Příklad č. 2:
Podnikatel dosáhne za rok 2020 dílčí základ daně ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP) 1 720 000 Kč. Jiné zdanitelné příjmy nemá. V daňovém přiznání uplatňuje následující odpočty od základu daně:
- odpočet zaplacených příspěvků na doplňkové penzijní spoření ve výši 24 000 Kč,
- odpočet poskytnutých darů fotbalovému oddílu ve výši 35 000 Kč na základě darovací smlouvy,
- odpočet úroků zaplacených v roce 2020 z úvěru ze stavebního spoření ve výši 28 520 Kč.
Poplatník vypočte daň podle § 16 ZDP ze základu daně sníženého o nezdanitelné části základu daně. Na řádku 56 daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob vyčíslí základ daně ve výši:
- 1 720 000 Kč – (24 000 Kč + 35 000 Kč + 28 520 Kč) = 1 632 480 Kč
Vypočtená daň dle § 16 ZDP ze základu daně zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí:
- 1 632 480 Kč × 0,15 = 244 860 Kč
Pro posouzení nutnosti uplatnit solidární zvýšení daně dle § 16a ZDP se však vychází z dílčího základu daně dle § 7, tedy před jeho snížením o nezdanitelné části základu daně a položky odčitatelné od základu daně. V našem případě z částky 1 720 000 Kč.
Poplatník tak musí na řádku 59 daňového přiznání uvést solidární zvýšení daně:
- (1 720 000 Kč – 1 672 080 Kč) × 0,07 = 3 354,40 Kč
Daň celkem zaokrouhlená na celé Kč nahoru činí 248 215 Kč.
Od této částky si může poplatník uplatnit základní slevu na dani na poplatníka, další slevy na dani a daňové zvýhodnění na vyživované dítě.
Příklad č. 3:
Podnikatel se rozhodne k 31. 12. 2020 ukončit podnikatelskou činnost z důvodu odchodu do starobního důchodu. Za zdaňovací období 2020 vyčíslí základ daně dle § 7 ZDP ve výši 1 560 000 Kč. Ke dni ukončení podnikání má dosud neuhrazené pohledávky ve výši 125 000 Kč. Poplatník vede daňovou evidenci.
Poplatník, který ukončí činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, musí podle § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 ZDP zvýšit základ daně za zdaňovací období předcházející dni ukončení samostatné činnosti o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem. Tuto úpravu základu daně ze samostatné činnosti uvede na řádku 105 přílohy č. 1 daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Dílčí základ daně z příjmů podle § 7 je uveden na řádku 113 přílohy č. 1 daňového přiznání a odtud se přenese na řádek 37 daňového přiznání. V našem příkladu činí výše základu daně dle § 7 ZDP:
- 1 560 000 Kč + 125 000 Kč = 1 685 000 Kč
Poplatník musí v daňovém přiznání za rok 2020 uplatnit solidární zvýšení daně:
- (1 685 000 – 1 672 080 Kč) × 0,07 = 904,40 Kč.
Příklad č. 4:
Podnikatel s příjmy z neřemeslné živnosti dosáhne za rok 2020 zdanitelné příjmy ve výši 3 900 000 Kč. K těmto příjmům uplatňuje 60% paušální výdaje, a to do výše jejich limitu 1 200 000 Kč. Jiné zdanitelné příjmy poplatník nemá, uplatňuje základní slevu na dani na poplatníka. Z roku 2017 má dosud neuplatněnou daňovou ztrátu ve výši 45 000 Kč.
Základ daně z příjmů za rok 2020 činí 2 700 000 Kč. Poplatník je povinen uplatnit v daňovém přiznání solidární zvýšení daně ve výši:
- (2 700 000 Kč – 1 672 080 Kč) × 0,07 = 71 954,40 Kč
Pro účely stanovení solidárního zvýšení daně si nemůže poplatník odečíst od základu daně daňovou ztrátu z roku 2017. Ustanovení § 16a ZDP stanoví totiž povinnost uhradit solidární zvýšení daně ve výši 7 % z kladného rozdílu mezi dílčím základem daně dle § 7 zákona a 48násobkem průměrné mzdy.
Pro výpočet daně za rok 2020 sazbou 15 % pak může odečíst poplatník od základu daně daňovou ztrátu z roku 2017, takže základ daně po tomto odpočtu činí 2 655 000 Kč. Jeho výsledná daň tak činí:
- 2 655 000 Kč × 0,15 + 71 954,40 Kč = 470 204,40 Kč
Po zaokrouhlení a odečtu základní slevy na dani na poplatníka činí daň 445 365 Kč.
2.2. Porovnání uplatnění solidárního zvýšení daně v roce ...
Souhlas s využíváním cookies
Vlastní nastavení cookies