Největším problémem českých daňových zákonů je nejednoznačnost. Naštěstí má Ministerstvo financí ČR („MF“) a jeho podřízené složky snahu rozplétat gordický daňový uzel a nabízí četné metodické pomůcky, výkladová stanoviska a praktická doporučení. Nejznámější a historicky nejstarší jsou Pokyny řady D – dříve z pera MF, nyní vydávané Generálním finančním ředitelstvím (dále jen „GFŘ“). Stále více se ale do povědomí veřejnosti dostávají tzv. Koordinační výbory (dále také jen „KooV“), což jsou odborné diskuze na aktuální problémy předestřené daňovými poradci, k nimž se vyjadřují zástupci GFŘ. Oproti „déčkovým“ Pokynům mají KooV výhodu v tom, že jsou podpořeny argumenty a je vidět logika uvažování poradců i správců daně. Pro daňové subjekty je podstatné, že postupy podle Pokynů D a KooV jsou bezpečné, a i když se s nimi někdy finanční úřady neztotožní, je vysoce pravděpodobné, že argumentaci těmito metodickými pomůckami – potažmo tzv. správní praxí – uzná Odvolací finanční ředitelství a rovněž soudy.
O čem to bude tentokrát?
Prozatím poslední koordinační výbor proběhl 29. ledna 2020 – a o něm jsme již psali, další byly v plánu v březnu, květnu, červnu…, ovšem z dobře známých důvodů se neuskutečnily. A tak nyní ještě po nějaký ten čas nebudeme mít nové příspěvky, které bychom si mohli představit. Nicméně zájemce o tyto cenné praktické rady a bezpečnou daňovou metodiku může ukojit svou touhu po poznání v nekonečném archivu dřívějších příspěvků volně dostupných na internetových stránkách Finanční správy: https://www.financnisprava.cz/cs/dane/prispevky-kv-kdp, a to již od roku 2000! Samozřejmě se staršími příspěvky je spojena trocha detektivní práce navíc, jestli jsou po všech těch nesčetných novelách daňových právních předpisů ještě stále platné a použitelné v roce 2020.
Koordinační výbory ale nezačaly v roce 2000, jejich kořeny sahají až do roku 1993. Ovšem běžný smrtelník se může na zmíněném webu správců daně dobrat příspěvků „teprve“ od roku 2000. Archiv Komory daňových poradců ČR je však ještě hlubší. A tak využiju toho, že mám do něj přístup a v dnešní koronavirové době prosté nových příspěvků nabídnu ochutnávku jejich zajímavějších předchůdců starých přes 20 let. Nelekejte se rad z minulého století, kdy třeba někteří z vás ještě byli „na houbách“. Záměrně vyberu jen takové letité příspěvky z koordinačních výborů, které jsou aktuální ještě i dnes, po více než 20 letech. Případně u nich postačí jen drobně aktualizovat technický detail, pojem nebo číselný parametr, jako třeba umístění ustanovení na jiném, přečíslovaném místě daňového zákona nebo vyšší limit výdajů pro technické zhodnocení. Aby se dostalo na více zajímavých příspěvků, tak je probereme jen ve stručnosti a nebudeme blíže vysvětlovat související téma.
S ohledem na zásadní změny systému DPH vstupem do EU (květen 2004) se raději omezíme na stálejší problematiku zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“):
- Zvýšené výdaje podle zvláštních předpisů
- Upřesnění ustanovení § 24 odst. 5 ZDP ve vazbě na nájem pozemků
- Nezdanitelná částka ve výši úroků z úvěru na bytové potřeby
- Pojištění pro případ nezaměstnanosti
- Problematika § 23 odst. 4 písm. e) bod 2 ZDP
- Škoda způsobená živelní pohromou v průběhu budování investice
- Výdaje podle § 24 odst. 2 písm. zb) ZDP prováděné více nájemci na jednom hmotném majetku
- Problematika aplikace srážkových daní u softwaru
Vybrané stále aktuální příspěvky z KooV v roce 1999
| 1. Zvýšené výdaje podle zvláštních předpisů
|
| 901/10.11.99
| PhDr. Milan Skála a Ing. Jana Skálová, Ph.D., daňoví poradci evidenčních čísel 14 a 332
|
| Právní úprava:
- § 24 odst. 2 písm. l) ZDP (znění ustanovení je dneska stejné, jako bylo v roce 1999): Daňově účinné jsou také „l) škody vzniklé v důsledku živelních pohrom nebo škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem anebo jako zvýšené výdaje v důsledku opatření stanovených zvláštními předpisy,“
- § 25 odst. 1 písm. a) ZDP (citovaný text je stejný dneska jako v roce 1999): Jako daňově účinné nelze uznat zejména „a) výdaje (náklady) na pořízení hmotného majetku… jsou-li součástí jejich pořizovací ceny,“
|
| Argumentace předkladatelů:
Podle § 24 odst. 2 písm. l) ZDP jsou daňově uznatelnými výdaji mimo jiné také škody vzniklé jako zvýšené výdaje v důsledku opatření stanovených zvláštními předpisy. Tyto jsou Ministerstvem financí vykládány v pokynu D–190 jako „např. výdaje (náklady) v důsledku zákazu výroby, technologických postupů, používání přípravků. (Poznámka: stejně je tomu i dnes v Pokynu GFŘ D–22, kde ještě přibyla nařízená likvidace zvířat.)
Přesto vznikají při výkladu ustanovení § 24 odst. 2 písm. l) ZDP výkladové problémy zejména ve vazbě na změny staveb před jejich dokončením. Jde o případy změn stavby v době mezi jejich zahájením a dokončením, tedy o změny proti stavebnímu povolení, popřípadě dokumentaci stavby ověřené stavebním úřadem.
Jako příklad může sloužit dodatečný požadavek stavebního úřadu, případně orgánů požární ochrany, bezpečnosti práce, hygieny, dopravy, ochrany přírody nebo péče o kulturní památky na změnu stavby před jejím dokončením. V praxi jde například o dodatečné požadavky na změnu nedokončené stavby v souvislosti s archeologickým nálezem, v souvislosti s dodatečným potlačením některých zdravotně závadných materiálů (azbest), nebo se změnou některých předpisů či norem. Není zcela sjednocen názor na to, zda zvýšené výdaje v důsledku opatření stanovených zvláštními předpisy jsou i v uvedených případech daňově uznatelným výdajem, anebo zda se stávají součástí pořizovací ceny stavby, případně technického zhodnocení.
Ustanovení § 24 odst. 2 písm. l) ZDP považuje uvedené výdaje za zvláštní případ škody (škody… jako zvýšené výdaje…), přičemž škodu jako snížení či „ne-nárůst“ majetku nelze podle našeho názoru považovat za součást pořizovací ceny majetku ve smyslu účetních předpisů. Jde tedy o zvláštní druh výdajů, které ZDP vymezuje lex specialit (poznámka: ustanovení speciální s vyšší právní silou nežli obecné) mimo okruh výdajů spojených s pořízením hmotných investic. Toto řešení je současně v souladu i s ekonomickou podstatou problému; v uvedených případech obvykle nedochází k faktickému zvýšení hodnoty investice a následně hmotného majetku.
|
| Závěr předkladatelů:
V uvedených případech jsou „zvýšené výdaje“ ad výše daňově uznatelné, nikoli součást pořizovací ceny.
|
| Stanovisko MF:
Nesouhlas. Jsou-li výdaje vynakládány v průběhu výstavby a s touto výstavbou souvisí, jedná se o výdaje na pořízení hmotného majetku, které jsou součástí jeho vstupní ceny a lze je tedy zahrnovat do výdajů jen prostřednictvím odpisů. Vzniklé náklady nelze uplatnit s ohledem na ustanovení § 25 odst. 1 písm. a) ZDP jako přímý daňový výdaj. Pojem zvýšené výdaje v důsledku opatření stanovených zvláštními předpisy je blíže specifikován pokynem D–190 (poznámka: dnes pokyn GFŘ D–22), v části k § 24 odst. 2 zákona a rozumí se jím např. ...
|
Související předpisy SZČR
Souhlas s využíváním cookies
Vlastní nastavení cookies