1. Způsoby stanovení dílčího základu daně ze samostatné činnosti
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění (dále jen „zákon o daních z příjmů“ nebo „ZDP“) v § 7 odst. 7 stanoví: „Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, může uplatnit výdaje procentem z příjmů“. Z této věty teoreticky vyplývá priorita uplatnění skutečných výdajů před výdaji procentem z příjmů, tzv. „paušálními výdaji“.
Výsledkem uplatnění skutečných výdajů k dosaženým příjmům je dílčí základ daně, který může dosáhnout nulové či plusové hodnoty. V případě, že skutečné výdaje přesáhnou příjmy, není výsledkem dílčí základ daně („dílčí základ daně“ nebo „DZD“), ale ztráta, t. j. mínusová hodnota. V daňovém přiznání fyzických osob (dále jen „daňové přiznání“ nebo „DaP“) se příjmy ze samostatné činnosti uvedou na řádek č. 101 Přílohy č. 1 DaP a výdaje ve skutečné výši na řádek č. 102 Přílohy č. 1 DaP. Dílčí základ daně nebo ztráta se generuje na řádku č. 114 Přílohy č. 1 DaP.
Výsledkem uplatnění paušálních výdajů k dosaženým příjmům je dílčí základ daně, který nemůže dosáhnout jiné než nulové či plusové hodnoty. V daňovém přiznání fyzických osob se příjmy ze samostatné činnosti uvedou na řádek č. 101 Přílohy č. 1 DaP a paušální výdaje na řádek č. 102 Přílohy č. 1 DaP. Dílčí základ daně se generuje na řádku č. 114 Přílohy č. 1 DaP. Součástí Přílohy č. 1 DaP jsou doplňující údaje, které obsahují i název hlavní (převažující) činnosti poplatníka a příslušné procento výdajů.
Graficky lze způsoby výpočtu dílčího základu daně ze samostatné činnosti znázornit takto:
Poznámka:
Historicky lze říci, že procentním navýšením paušálních výdajů (zejména v roce 2005 a 2009) se dostal do popředí zájmu poplatníků druhý způsob výpočtu dílčího základu daně. Dalším důvodem obliby tohoto způsobu uplatnění výdajů je to, že poplatníci nemusí uchovávat a tudíž ani prokazovat skutečné výdaje při případné kontrole správcem daně. Mírné ochlazení zájmu o tento způsob stanovení DZD nastalo počínaje zdaňovacím obdobím roku 2013, kdy došlo k první vlně zastropování absolutní výše některých výdajových paušálů. Současně zákonodárce nastavil omezující podmínky, které výhodnost uplatnění paušálních výdajů oslabily – především nemožnost uplatnit slevu na manželku a daňové zvýhodnění na dítě. Další vlna zastropování výdajových paušálů nastala v roce 2015.
Jakým způsobem se v praxi promítne poslední novela ZDP č. 170/2017 Sb.? Tá přinesla další podstatné snížení absolutní výše paušálních výdajů. Tato změna bude v plném rozsahu účinná počínaje zdaňovacím obdobím roku 2018 a může ve svém důsledku zvýšit počet poplatníků, kteří přejdou na první způsob výpočtu dílčího základu daně ze samostatné činnosti, t. j. na uplatnění výdajů ve skutečné výši.
Okruh poplatníků, které může snížení hranice pro uplatnění paušálních výdajů vést k přechodu na uplatňování skutečných výdajů, se pokusím vymezit na následujícím příkladu:
Příklad č. 1
Podnikatel, jehož příjmy jsou po několik let ve výši 2 mil. Kč, uplatňuje výdaje procentem z příjmů ve výši 80 %. Vyživuje manželku a 2 nezletilé děti. Vedle paušálních výdajů sleduje i skutečné výdaje, které v letech 2017 a 2018 činí 1,2 mil. Kč. Srovnejte oba způsoby zdanění v letech 2017 a 2018 a vyhodnoťte, který je pro poplatníka výhodnější:
| Text
| Rok 2017
| Rok 2018
|
| Paušální výdaje 80 %, max. 1,6 mil. Kč
| Skutečné výdaje
1,2 mil. Kč
| Paušální výdaje 80 %, max.
800 tis. Kč
| Skutečné výdaje
1,2 mil. Kč
|
| Příjmy
| 2 000 000
| 2 000 000
| 2 000 000
| 2 000 000
|
| Výdaje
| 1 600 000
| 1 200 000
| 800 000
| 1 200 000
|
| DZD
| 400 000
| 800 000
| 180 000
| 120 000
|
| Daň
| 60 000
| 120 000
| 180 000
| 120 000
|
| Sleva na poplatníka
| 24 804
| 24 840
| 24 840
| 24 840
|
| Daň po slevě
| 35 160
| 95 160
| 155 160
| 95 160
|
| Sleva na manželku
| *0
| 24 840
| *24 840
| 24 840
|
| Daň po slevě
| ... |
Souhlas s využíváním cookies
Vlastní nastavení cookies