Úmrtí podnikatele a zaměstnance z daňového hlediska

Úmrtí fyzické osoby z hlediska daňového řádu

Z § 239a daňového řádu (DŘ) vyplývá, že pro účely správy daní se na právní skutečnosti hledí tak, jako by zůstavitel žil do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti. Daňovou povinností zůstavitele se pro účely správy daní rozumí daňová povinnost vzniklá zůstaviteli do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti. Zemřelý člověk (podnikatel, pronajímatel, zaměstnanec) se pro daňové účely považuje i po úmrtí nadále za „živého“, a to až do skončení dědického řízení a vyřízení pozůstalosti. Z hlediska daňového se okamžik přechodu daňové povinnosti zůstavitele na dědice posouvá až do doby, kdy je znám oprávněný dědic na základě soudního rozhodnutí o dědictví; tímto rozhodnutím dědic získává postavení daňového subjektu namísto zůstavitele. Pro daňovou pohledávku, která vzniká v důsledku daňové povinnosti zůstavitele, neběží lhůta pro placení daně ode dne smrti zůstavitele do dne skončení řízení o pozůstalosti.

Podle znění § 239b DŘ osoba spravující pozůstalost plní daňovou povinnost zůstavitele, a to vlastním jménem na účet pozůstalosti. Pokud je daňovou povinnost zůstavitele povinno plnit více osob spravujících pozůstalost, plní ji tyto osoby společně a nerozdílně. Daňovou povinnost zůstavitele spravuje správce daně, který byl příslušný ke správě této povinnosti v den smrti zůstavitele.

Osoba spravující pozůstalost a daňové přiznání zemřelého podnikatele

Osoba spravující pozůstalost je povinna podat následující daňová tvrzení:

• řádné daňové tvrzení do 3 měsíců ode dne smrti zůstavitele, a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem jeho smrti; tuto lhůtu nelze prodloužit. S odvoláním na § 245 DŘ se tento postup týká i případného daňového přiznání, které dosud nebylo podáno za předcházející zdaňovacího období, a to v případě, když původní lhůta pro jeho podání dosud neuplynula (jde o případ, kdy fyzická osoba zemřela před termínem podání daňového přiznání za uplynulé zdaňovací období a toto daňové přiznání za předcházející zdaňovací období již nestihla podat),
• daňová tvrzení v obvyklých lhůtách za uplynulá zdaňovací období až do skončení řízení o pozůstalosti – půjde o případy, kdy dědické řízení není ukončeno v jednom zdaňovacím období; jde zejména o situace, kdy zůstavitel provozoval obchodní závod nebo měl příjmy z nájmu a do skončení řízení o pozůstalosti nabíhají související příjmy a výdaje,
• poslední řádné daňové tvrzení do 30 dnů ode dne skončení řízení o pozůstalosti, a to za část zdaňovacího období, která uplynula do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti.

Uplatnění odpočtů od základu daně a slev na dani v daňovém přiznání zůstavitele

V daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob, které podává osoba spravující pozůstalost do 3 měsíců ode dne smrti zůstavitele za část zdaňovacího období od počátku zdaňovacího období do dne smrti zůstavitele, mohou být uplatněny veškeré nezdanitelné části základu daně dle § 15 ZDP (hodnota poskytnutých darů, zaplacené úroky z úvěru ze stavebního spoření a z hypotečního úvěru, příspěvky na penzijní připojištění, na penzijní pojištění a na doplňkové penzijní spoření, zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění) a položky odčitatelné od základu daně specifikované v § 34 ZDP (odpočet daňové ztráty, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období, odpočet na podporu výzkumu a vývoje, odpočet na podporu odborného vzdělávání) a rovněž může být uplatněna základní slevu na dani na poplatníka v plné výši 24 840 Kč a případně další slevy dle § 35ba písm. b) až písm. ...