Uplatnění daně z přidané hodnoty při obchodování s novými dopravními prostředky mezi členskými státy

Pravidla pro uplatnění daně z přidané hodnoty při obchodování s novými dopravními prostředky mezi jednotlivými členskými státy Evropské unie jsou odlišná od uplatňování daně z přidané hodnoty běžným způsobem.

Při obchodování s novými dopravními prostředky uvnitř území Evropské unie se postupuje zcela specificky podle § 19 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“).

Při dodání nových dopravních prostředků mezi členskými státy v rámci Evropské unie je odvedena daň z přidané hodnoty vždy v tom členském státě, ve kterém dojde k užití nového dopravního prostředku.

Není rozhodující, zda je kupujícím osoba registrovaná k dani nebo osoba neregistrovaná k dani, včetně osoby nepovinné k dani, tedy soukromé osoby, která není podnikatelem.

Členským státem užití nového dopravního prostředku je ten členský stát, ve kterém je nový dopravní prostředek registrován k provozu.

Co se rozumí dopravním prostředkem?

Definice dopravního prostředku je uvedena v § 4 odst. 4 písm. a) zákona o DPH. Podle tohoto ustanovení je dopravním prostředkem vozidlo, jiný prostředek nebo zařízení, které jsou určené k přepravě osob nebo zboží z jednoho místa na jiné a které jsou obvykle konstruované pro použití k přepravě a mohou k ní být skutečně použity.

Za dopravní prostředek se nepovažuje vozidlo, které je trvale znehybněno, ani kontejner.

Co se zejména rozumí dopravním prostředkem, vychází z nařízení Rady č. 282/2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty. V čl. 38 je uvedeno, že dopravními prostředky jsou zejména pozemní vozidla jako automobily, motocykly, jízdní kola, tříkolky a obytné přívěsy, přívěsy a návěsy, železniční vagony, lodě, letadla, vozidla zvlášť konstruovaná pro přepravu nemocných nebo zraněných osob, zemědělské traktory a jiná zemědělská vozidla, nebo mechanicky nebo elektricky poháněné vozíky pro invalidy.

Novým dopravní prostředkem se rozumí

Nový dopravní prostředek je definován v § 4 odst. 4 písm. b) zákona o DPH.

Novým dopravním prostředkem se podle tohoto ustanovení rozumí: „motorové pozemní vozidlo s obsahem válců větším než 48 cm³ nebo s výkonem větším než 7,2 kW, pokud bylo dodáno do 6 měsíců ode dne prvního uvedení do provozu nebo má najeto méně než 6 000 km“.

Jedná se o jakékoliv motorové vozidlo, které splňuje uvedené podmínky, tedy o vozidlo, které je určeno k provozu na pozemních komunikacích, ale také o vozidlo, které je registrováno jen k provozu mimo veřejné komunikace, například terénní čtyřkolky.

Pro posouzení, zda se jedná o nový dopravní prostředek postačí splnění jedné z uvedených podmínek, tedy dodání do 6 měsíců od prvního uvedení do provozu, nebo pokud má dopravní prostředek najeto do 6 000 km.

Z toho důvodu je novým dopravním prostředkem například také havarované vozidlo, které má najeto do 6 000 km.

Novým dopravním prostředkem je také loď delší než 7,5 m, pokud byla dodána do 3 měsíců ode dne prvního uvedení do provozu nebo má najeto méně než 100 hodin, s výjimkou námořních lodí užívaných k obchodní, průmyslové, rybářské nebo záchranářské činnosti, nebo letadlo o maximální vzletové hmotnosti větší než 1 550 kg, pokud bylo dodáno do 3 měsíců ode dne prvního uvedení do provozu nebo má nalétáno méně než 40 hodin, s výjimkou letadel využívaných leteckými společnostmi pro mezinárodní leteckou přepravu.

Ve všech těchto případech je pro vymezení nového dopravního prostředku rozhodující lhůta ode dne prvního uvedení do provozu.

U nových dopravních prostředků lodí a letadel je dnem prvního uvedení do provozu podle § 19 odst. 2 zákona o DPH den jejich dodání výrobcem prvnímu kupujícímu nebo vlastníkovi nebo první den, kdy kupující nebo vlastník je oprávněn s dopravním prostředkem nakládat jako vlastník, a to ten den, který nastane dříve. Může jím být také den, kdy byl dopravní prostředek výrobcem použit pro předváděcí účely.

U pozemních motorových vozidel se za den prvního uvedení do provozu považuje den, kdy bylo vozidlo registrováno k provozu ve státu výrobce, nebo den, kdy nastala povinnost toto vozidlo ve státu výrobce registrovat, a to ten den, který nastane dříve.

Pokud není ve státu výrobce povinnost vozidlo registrovat, je dnem prvního uvedení do provozu den, kdy bylo vozidlo odvezeno kupujícím nebo jeho vlastníkem, nebo den dodání kupujícímu nebo jeho vlastníkovi, nebo den, kdy kupující nebo vlastník s ním mohl nakládat, a to ten den, který nastane dříve, nebo den, kdy pozemní motorové vozidlo bylo použito pro předváděcí účely.

V případě že není den prvního uvedení do provozu takto stanoven, považuje se za den prvního uvedení do provozu den, kdy byl vystaven doklad o prodeji.

Příklady nových dopravních prostředků:

• osobní automobil uvedený do provozu v roce 1980, který má najeto 3 500 km,
• osobní automobil uvedený do provozu před třemi měsíci, který má najeto 15 000 km,
• moped s obsahem válců 49 cm³ uvedený do provozu v roce 2015, který má najeto 5 000 km,
• havarovaný osobní automobil, který má najeto 3 000 km,
• havarovaný nákladní automobil uvedený do provozu před 5 lety, který má najeto 3 000 km,
• terénní čtyřkolka, která není určena k provozu na pozemních komunikacích, která byla uvedena do provozu před 3 měsíci a má najeto 10 000 km,
• loď o délce 9 metrů, která byla uvedena do provozu před 5 lety a má najeto 80 hodin, pokud se nejedná o námořní loď, která je používána k obchodní, průmyslové, rybářské nebo záchranářské činnosti,

Novým dopravním prostředkem nejsou například tyto dopravní prostředky:

• osobní automobil uvedený do provozu před 6 měsíci, ...