Uplatnění daně z přidané hodnoty při prodeji zboží prostřednictvím e-shopu, prodej zboží na dálku

Zvláštní režim jednoho správního místa

I. Prodej zboží prostřednictvím e-shopu

Plátci běžně prodávají zboží prostřednictvím e-shopu. V takovém případě může z hlediska správného uplatnění daně z přidané hodnoty vzniknout řada variant.

Problematiku obchodování prostřednictvím e-shopu upravuje zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“), a sice novela zákona o DPH č. 355/2021 Sb. účinná od 1. 10. 2021, dále směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice Rady“) a nařízení Rady (EU) č. 282/2011 ze dne 15. března 2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „nařízení Rady“).

Dále jsou uvedeny všechny varianty, které mohou nastat.

A. Osoba povinná k dani usazená v České republice, která prodává prostřednictvím vlastního e-shopu zboží, které vyrobila nebo nakoupila nebo dovezla pro zákazníka

Osobou povinnou k dani je podle § 5 zákona o DPH osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti. Ekonomickou činností se rozumí činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby a dalších.

Jedná se o plátce nebo osobu povinnou k dani, která není plátcem. Může nastat několik variant.

1. Český podnikatel prodává prostřednictvím vlastního e-shopu zboží zákazníkům v České republice, které sám vyrobil nebo nakoupil

Místem plnění je v takovém případě tuzemsko a pro dodání zboží v České republice se použije běžný režim pro uplatnění daně.

Plátce uplatňuje při tomto dodání zboží daň z přidané hodnoty v příslušné sazbě daně.

Osobě povinné k dani, která není plátcem, se podle § 4a zákona o DPH načítá prodej zboží do obratu pro plátce.

Do konce roku 2022 je limit podle § 6 odst. 1 zákona o DPH 1 000 000 Kč, novelou zákona o DPH je navrženo navýšení limitu od 1. ledna 2023 na 2 000 Kč.

2. Český podnikatel prodává zboží na dálku

Při prodeji zboží na dálku je podstatné stanovení místa plnění podle § 8 zákona o DPH, které je uvedeno dále.

Při prodeji zboží na dálku mohou plátce nebo identifikovaná osoba použít zvláštní režim jednoho správního místa, a sice režim Evropské unie podle § 110l zákona o DPH.

V takovém případě je povinnost vést evidence podle nařízení Rady čl. 63c odst. 1 – viz dále.

3. Český podnikatel u dovezeného zboží prodávaného na dálku může použít dovozní režim

Při prodeji dovezeného zboží na dálku mohou plátce nebo identifikovaná osoba použít dovozní režim podle § 110m zákona o DPH. Jedná se o zboží v hodnotě do 150 EUR a zboží, které je mimo předmět spotřební daně.

 V takovém případě je povinnost vést evidence podle nařízení Rady čl. 63c odst. 2 – viz dále.

B. Provozovatel elektronického rozhraní usazený v ČR, který usnadňuje dodání zboží nebo poskytnutí služby

Podle § 4 odst. 1 písm. n) zákona o DPH se provozovatelem elektronického rozhraní rozumí osoba povinná k dani, která za použití elektronického rozhraní, zejména elektronického tržiště, platformy, portálu nebo obdobného prostředku, usnadňuje dodání zboží nebo poskytnutí služby podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty (čl. 14a a 242a směrnice Rady).

Elektronickým rozhraním je elektronické tržiště, platforma, portál nebo obdobný prostředek.

Digitální platforma je digitální služba, která usnadňuje spojení mezi dvěma nebo více odlišnými, avšak vzájemně závislými uživateli, kteří jsou spojeni přes tuto službu pomocí internetu. Digitální platforma je zprostředkovatelem prodeje.

Základním znakem provozovatele elektronického rozhraní je, že usnadňuje dodání zboží nebo poskytnutí služby, ke kterým dochází za použití elektronického rozhraní.

Usnadněním dodání zboží se podle čl. 5b nařízení Rady rozumí takové použití elektronického rozhraní, aby příjemce zboží a dodavatel zboží nabízející zboží k prodeji mohli navázat kontakt vedoucí k dodání zboží prostřednictvím tohoto elektronického rozhraní.

Za usnadnění dodání zboží se ale nepovažuje situace, kdy provozovatel elektronického rozhraní

1. přímo či nepřímo nestanoví žádnou z podmínek, za nichž se dodání zboží uskutečňuje,
2. přímo či nepřímo se nepodílí na schvalování účtování poplatku zákazníkovi, a 
3. přímo či nepřímo se nepodílí na objednání či doručení zboží.

Na činnost provozovatele elektronického rozhraní se pohlíží jako na činnost, která nevede k usnadnění dodání zboží nebo poskytnutí služby, pokud daná činnost vykazuje všechny znaky uvedené pod písmeny a) až c) současně.

Provozovatel elektronického rozhraní neusnadňuje dodání zboží nebo poskytnutí služeb v případě, že zajišťuje pouze některou z těchto uvedených činností

• zpracování plateb v souvislosti s dodáním zboží,
• pořízení soupisu nebo inzerování nabízeného zboží,
• přesměrování příjemců na jiná elektronická rozhraní, kde je zboží nabízeno, a to bez dalšího zásahu do dodání zboží.

B. 1. Provozovatel elektronického rozhraní usazený v ČR, který usnadňuje dodání českého zboží nebo zboží Evropské unie

Pokud provozovatel elektronického rozhraní usnadňuje prodej českého zboží nebo zboží Evropské unie, nepřichází v úvahu možné rozdělení dodání podle § 13a odst. 2 zákona o DPH a použití režimu Evropské unie.

Pokud provozovatel elektronického rozhraní, plátce nebo identifikovaná osoba usnadňuje prodej českého zboží nebo zboží Evropské unie, jedná se o poskytnutí služby, a sice o zprostředkování prodeje zboží.

Při poskytnutí služby se stanoví místo plnění podle základního pravidla § 9 zákona o DPH.

Pokud je služba poskytnuta osobě povinné k dani, stanoví se místo plnění podle § 9 odst. 1 zákona o DPH v sídle příjemce služby.

Pokud má příjemce služby sídlo nebo provozovnu v České republice nebo pokud je místo plnění stanoveno podle § 9a zákona o DPH, je plátce povinen přiznat daň podle § 20a zákona o DPH, tedy poskytnutím služby nebo přijetím úplaty, pokud byla přijata před poskytnutím služby.

Pokud je služba poskytnuta osobě povinné k dani s místem plnění mimo tuzemsko, řídí se povinnost přiznat plnění podle § 24a zákona o DPH. V takovém případě se plnění považuje za uskutečněné uskutečnění plnění stanoveným v § 21 zákona o DPH, dnem poskytnutí služby, na které se vztahuje povinnost podat souhrnné hlášení.

Pokud je příjemcem služby osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, uvede plátce službu na ř. 21 daňového přiznání a v souhrnném hlášení.

Pokud je příjemcem služby osoba povinná k dani neregistrovaná k dani v jiném členském ...