Velká novela ZOK pohledem účetnictví a auditu

Účinnost „velké novely zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích; ZOK,) se kvapem přiblížila. V době publikace tohoto článku je možná již účinná. Účinnost této novely byla stanovena na 1. ledna 2021. Ve Sbírce zákonů byla tato novela vyhlášena 13. února 2020 s tím, že její účinnost byla v podstatě o rok odložena, a to právě proto, že tato novela přináší řadu významných změn. Většina změn je převážně „právnického“ charakteru, ale novela obsahuje i řadu změn, které se více či méně dotýkají nás – účetních, auditorů. Potíž je v tom, že krátce po vyhlášení této novely ve Sbírce zákonů přišla první vlna „COVID“ a s tím související smršť zejména daňových úlev, odkladů plateb, podpor atd. Primárně proto bylo třeba sledovat tyto novinky a příliš času na studium novely zákona o obchodních korporacích proto povětšinou nezbylo. Je však nejvyšší čas se s touto novelou – alespoň rámcově – seznámit.

Úvodem

Smyslem tohoto článku je pouze zprostředkovat vybrané změny, které se nějakým způsobem dotýkají účetních či auditorů, neboť tématu novely ZOK zatím nebyla věnována mezi účetní a auditorskou veřejností adekvátní pozornost. V době přípravy tohoto článku. Ambicí tohoto článku rozhodně není přinést detailní právní rozbor změn, které novela přináší. Cílem tohoto článku ani není podchytit všech změny, ale především takové, které se alespoň nějakým způsobem mohou dotknout běžného života účetních a auditorů.

Obecně lze změny, které novela zákona o obchodních korporacích přináší, rozdělit na tři druhy, tj.:

• zpřesnění či vyjasnění nejednoznačností textu zákona,
• snížení administrativní zátěže, Neodpustím si zcela subjektivní poznámku – mám neodbytný pocit, že prakticky „každá“ novela vede dle předkládacích zpráv, zpráv RIA, důvodových zpráv atd. ke snížení administrativní zátěže. Jen to zatím není nikde moc vidět…
• věcné změny.

Pro potřeby tohoto článku jsou změny, které novela ZOK přináší, rozděleny do tří částí:

1. změny s relativně úzkou vazbou na účetnictví a audit,
2. změny s volnějším vztahem k účetnictví a auditu,
3. ostatní změny.

Rozdělení je spíše intuitivní a samozřejmě by bylo možné s ním polemizovat.

Změny s relativně úzkou vazbou na účetnictví a audit

Novela zákona o účetnictví související s novelou ZOK

Předem této podkapitolky je třeba říci, že se příliš mnoho nezmění. Novela zákona o obchodních korporacích ale přímo zasahuje do zákona o účetnictví (novelizuje jej), a proto je tato kapitolka předřazena před ostatní. Jde o to, že ze zákona o účetnictví bude vypuštěn § 28 odst. 7. Toto ustanovení nyní říká: „Jsou-li náklady na vývoj vykazovány v aktivech rozvahy, je jakékoli vyplácení podílů na zisku zakázáno, ledaže disponibilní zdroje, z nichž lze jinak vyplácet podíly na zisku a nerozdělený zisk minulých období, jsou nejméně rovny neodepsané části nákladů na vývoj.“ Náklady na vývoj jsou poměrně (relativně) obtížněji uchopitelné [nehmotná forma, leckdy je rentabilita takto vynaložených nákladů velmi nejistá, o jejich aktivaci rozhoduje sama účetní jednotka bez součinnosti se třetí (nezávislou) stranou – problematika ocenění atd.]. Jinými slovy – budoucí přínos i ocenění takového aktiva je velmi často diskutabilní a stejně tak aktivace (souvisejících) nákladů. Mohlo by se proto snadno přihodit, že budou aktivovány položky, které by jinak mohly (měly) být nákladem období. Tím by došlo ke zlepšení výsledku hospodaření (snížení, aktivace nákladů) a potažmo by mohlo dojít k rozdělení zcela fiktivního zisku společnosti – a právě tomu se uvedené ustanovení snaží bránit.

Věcně ale ...