Vláda bude podporovat částečné pracovní úvazky

Je nepsaným pravidlem, že nová vláda vždy po volbách vytváří tzv. Programové prohlášení. V něm formuluje své cíle a záměry, kterých hodlá dosáhnout v nadcházejícím volebním období. Nejinak je tomu i v případě vlády, která k tomu dostala mandát od občanů ve volbách v říjnu 2021.

Je chvályhodné, že v novém Programovém prohlášení ze 7. ledna 2022 se objevil bod týkající se pracovněprávní oblasti. Nová vláda chce zaměřit svou činnost i na rozšíření a prohloubení částečných pracovních úvazků.

Je účelné se na tento záměr podívat z hlediska pracovněprávních předpisů, vysvětlit tento pojem a právní důsledky, které z toho pro zaměstnavatele vyplývají.

Částečný pracovní úvazek

Může být iniciován:

• zaměstnavatelem.

U zaměstnavatele jde obvykle o situaci, že nemá práci na plný pracovní úvazek, např. potřebuje zajistit úklid kanceláří v rozsahu 2 hodin denně, potřebuje účetní pouze na 3 hodiny denně.

• zaměstnancem.

U zaměstnanců jde o různé důvody, nejčastěji zdravotní, rodinné či související s dojížděním do zaměstnání. Časté bývá u zaměstnaných rodičů zkrácení pracovní doby o půl hodiny denně, umístěné na začátek nebo konec pracovní doby. Účelem je umožnit předání a vyzvednutí dítěte v zařízení péče o děti (mateřská školka, škola, školní družina) či doprovod dítěte na mimoškolní aktivity (sport, hudebné kroužky). U rodičů dětí do 15 let je zaměstnavatel povinen jejich žádosti o kratší pracovní dobu vyhovět, nebrání-li tomu vážné provozní důvody (§ 241 zákoníku práce – dále zák. práce). Obdobnou povinnost má zaměstnavatel vůči zaměstnancům, kteří pečují o převážně nebo úplně bezmocnou osobu.

Nejčastěji je využívání částečných úvazků u žen spojováno s péčí o postiženou osobou (20,9 %), zdravotními důvody (16,4 %), nemožností nalézt práci na plný úvazek (17 %) nebo dalším vzděláváním (2,4 %). Nejde tedy o preferovanou možnost, ale spíše o jakési menší zlo, nedobrovolně zvolenou strategii.

Malý zájem o kratší práci

Podle statistických údajů je u nás ve srovnání ...