Z daňové judikatury Nejvyššího správního soudu České republiky (k dobrodiní prominutí penále)

Jsem názoru, že by vážené čtenáře mohla potěšit pravidelná rubrika k tématu zásadní judikatura z daňové oblasti, zejména pak z dílny hlavního autora, tedy Nejvyššího správního soudu České republiky (dále též i jen „NSS“).

Osobně řadím judikáty NSS z hlediska kvality možná i hned na druhé místo za judikaturu Ústavního soudu České republiky, nelze jistě souditi kvalitu paušálně. Na NSS oceňuji zdravý rozum, silně kritický názor na činnost berních úřadů apod.

Moje krátká exposé k zajímavé judikatuře budou míti zpravidla obdobnou strukturu – úvod, podstata kauzy, procesní vývoj a konečně jádro vlastního judikátu „vyššího soudu“. V samém závěru bude občas i stručné hodnocení autorovo.

Identifikace judikátu

Judikát byl publikován NSS pod sp. Zn. 1 Afs 236/2019 – 93 v právní věci žalobce: Kovostroj Bohemia, s. r. o., proti žalovanému: Finanční úřad pro Jihočeský kraj, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 3. 2019 v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 11. 6. 2019, č. j. 59 Af 3/2019 – 33, přičemž NSS kasační stížnost zamítnul.

Skutková podstata kauzy

Předmětem sporu v této věci byla otázka, zda (popřípadě za jakých okolností) může žalovaný, tedy berní úřad, při rozhodování o prominutí penále podle § 259a zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, přihlédnout k povaze, intenzitě a dalším ...