Jako pro každou jinou práci i pro účetnictví platí, že je nutné porozumět její podstatě. Proto úvod tohoto pojednání věnujeme vysvětlení smyslu podvojného účtování.
V současné době naši zákonodárci rozeznávají jednoduché a podvojné účetnictví, i když jednoduché účetnictví je v podstatě jen záznam (evidence) pohybu finančních prostředků při současném sledování stavu a změny stavu zásob, dlouhodobého majetku, pohledávek a závazků. Aby bylo možno rozlišit, zda jednotlivé zápisy jsou uznatelné do základu daně či nikoliv, zda jsou provozní či investiční povahy, případně zda nejsou soukromé, připojuje se v něm k zápisu každého jednotlivého peněžního pohybu ještě zápis do připojené tabulky (alonže), v které jsou jednotlivé sloupce označeny účelem, který je třeba sledovat.
U účetnictví to je složitější, protože v tomto případě se nezapisují jen peněžní pohyby, ale i události (skutečnosti), které ve sledovaném období vznikly a dosud se neprojevily v peněžním pohybu nebo naopak ty, u kterých byl peněžní pohyb v minulosti, ale věcně náleží do sledovaného období. Úkolem účetnictví je též zjistit výsledek hospodaření sledovaného období. K tomu je nutné zjistit výnosy (ne příjmy) z uskutečněné činnosti v tomto období a náklady (ne výdaje), které byly na tyto výnosy vynaloženy. K tomu je používána metoda nazývaná podvojné účetnictví.
V první části tohoto pojednání se budeme nejdříve zabývat hlavním principem podvojného účetnictví, kterým je, jak již vyplývá z jeho pojmenování, princip podvojnosti účetních zápisů. Kupodivu je možno se setkat s tím, že tento základní princip není správně chápán.
Podvojné účetnictví si vysvětlíme na příkladu začínajícího podnikatele. Pro podnikání je třeba nakoupit stroje a zásoby, podnikatelskou činností vznikají náklady, jakými jsou třeba mzdy, nájem provozních budov, náklady na dopravu, energie atd. To vše je nutné pořídit a uhradit a k tomu jsou potřebné finanční prostředky, které mohou být získány buď vkladem, nebo pomocí půjčky či úvěru.
Pro jednoduchost zobrazení je v následujícím příkladu vždy uveden jen výsledek znázorňované operace. Budou obvykle vynechány zápisy, které vedly k jeho uskutečnění, jako jsou např. předpis pohledávky či závazku a úhrada.
1. K podnikání jsou nutné peníze. Proto první operací bude vklad peněžních prostředků, které budou v podnikání používány. Pokud půjde o společnost, je vytvářen základní kapitál. Je vloženo např. 1 000 Kč.
| Peníze 1 000
| Kapitál 1 000
|
2. Za tyto peníze jsou pořízeny stroje, tj. dlouhodobý majetek.
| Peníze 0
| Kapitál 1 000
|
| Dlouhodobý majetek 1 000
|
|
3. Pro podnikání jsou potřebné zásoby, tj. materiál k výrobě, nebo zboží k prodeji. Protože všechny vložené prostředky byly spotřebovány na nákup strojů, tak potřebné peníze na pořízení zásob je nutné získat pomocí půjčky (úvěru). Pro zjednodušení vynecháme zvýšení peněz a jejich následné snížení důsledkem úhrady pořízení zásob.
| Peníze 0
| Kapitál 1 000
|
| Dlouhodobý majetek 1 000
|
|
| Zásoby 1 000
| Závazek 1 000
|
Levou polovinu tabulky nazýváme aktiva a je v ní uvedeno vše, co vlastníme a zakoupili jsme v rámci podnikatelské činnosti, i když jsme jejich pořízení případně dosud nezaplatili. V pravé polovině tabulky je pak zobrazeno vše, co jsme použili k získání tohoto majetku. Tuto stranu nazýváme pasiva. Pro označení levé strany se též používá slovo kreditní a pro pravou debetní. Pro úplnost je možno ...
Související předpisy SZČR