Zálohy na daň z příjmů

Většina daňových přiznání k dani z příjmů je již podána a před poplatníky této daně nyní vyvstává otázka následných úhrad záloh. V tomto článku se budeme věnovat otázce záloh na daň z příjmů z pohledu právnických a podnikajících fyzických osob, nebudeme se tedy zabývat zálohami na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Zároveň pomineme zálohy hrazené právnickými osobami na daň z neočekávaných zisků, neboť se většiny daňových poplatníků netýkají.

Povinnost platit zálohy

Obecnou povinnost platit zálohy na daň z příjmů ustanovuje § 38a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále „ZDP“), který v odst. 3 a 4 definuje poplatníky, jimž tato povinnost vzniká, a naopak v odst. 2 vyjmenovává osoby, jenž povinnost k platbě záloh na daň z příjmů nemají.

Základem pro vznik této povinnosti je dle § 38a/1 ZDP tzv. poslední známá daňová povinnost, čímž se zjednodušeně rozumí daň vypočtená a uvedená poplatníkem v platně podaném daňovém přiznání za aktuálně uplynulé zdaňovací období. Do této poslední známé daňové povinnosti se nezahrnuje daň ze samostaného základu daně zdaněného sazbou daně dle § 16a ZDP nebo § 21/4 ZDP a nově také daň z neočekávaných zisků. V případě fyzických osob se při výpočtu poslední známé daňové povinnosti nezahrnují příjmy a výdaje dle § 10 ZDP. Je-li poslední známá daňová povinnost vyšší než 30 tis. Kč, musí poplatník začít hradit zálohy na daň z příjmů.

Pokud vypočtená daňová povinnost tohoto limitu nedosáhne, poplatník se platbami záloh nemusí trápit. Totéž platí pro poplatníka, který má daň stanovenou paušální částkou nebo provozuje své podnikání prvním rokem, obec nebo kraj či pro zůstavitele ode dne jeho smrti. Úhrady zálohových plateb dle § 38a/5 ZDP neprovádějí osoby, které mají příjmy pouze ze závislé činnosti nebo mají kromě příjmů ze závislé činnosti i jiné příjmy, přičemž příjmy ze závislé činnosti představují 50 % a více z celkového základu daně.

Povinnost platit zálohy na daň z příjmů pak dle § 38a/8 ZDP samozřejmě také nemají osoby, které ukončily svou podnikatelskou činnost nebo jim zanikl zdroj příjmů (např. prodaly pronajímanou nemovitost), a to od splátky následující po dni, v němž došlo ke změně rozhodných skutečností (za předpokladu oznámení těchto skutečností správci daně ve lhůtě 15 dní a dodání příslušných dokumentů dle § 127/1 a 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu [dále „DŘ“]).

Zálohové období

Pro účely dalšího výkladu rozlišujme zdaňovací a zálohové období. S určením zdaňovacího období poplatník nemá problém, neboť u podnikající fyzické osoby je jím dle § 16b ZDP vždy kalendářní rok. U právnické osoby jím mimoto může být dle § 21a ZDP též hospodářský rok, účetní období, pokud je delší než 12 měsíců, a období od rozhodného dne fúze nebo přeměny společnosti nebo převodu jmění na společníka do konce kalendářního roku či hospodářského roku, v němž se přeměna nebo převod jmění staly účinnými.

Zálohové období oproti tomu vychází z termínu pro podání daňového přiznání k dani z příjmů. Prvním dnem zálohového období je dle § 38a/1 ZDP den následující po termínu pro podání přiznání za uplynulé zdaňovací období, posledním dnem zálohového období je poslední den lhůty pro podání přiznání za aktuální zdaňovací období.

Příklad: Podnikatel, pan Kolomazík, podal daňové přiznání za kalendářní rok 2023 elektronicky dne 12. 4. 2024. Vzhledem k tomu, že je osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ), která má povinnost přiznání podávat elektronicky v tzv. prodloužené lhůtě, tj. v termínu do 2. 5. 2024, začíná jeho zálohové období pátkem 3. 5. 2024.

Příklad: Soukromá střední škola Lyceum s.r.o. s účetním obdobím hospodářský rok podala daňové přiznání za školní rok 2022/2023 (tj. zdaňovací období od 1. 9. 2022 do 31. 8. 2023) 30. 11. 2023. Zálohové období tak pro ni začalo 1. 12. 2023 a bude končit 2. 12. 2024, pokud nedojde ke vzniku povinnosti ověřit účetní závěrku za účetní období 2023/2024 auditorem nebo pokud se vedení školy nerozhodne využít pro zpracování daňového přiznání 2023/2024 služeb daňového poradce.

Poznámka: V případě povinného auditu nebo je-li přiznání zpracováno a podáváno daňovým poradcem poplatníka je dle § 136/2 DŘ termín pro podání o 3 kalendářní měsíce posunut. Tím je samozřejmě posunut ...