Zaměstnávání cizinců českými zaměstnavateli s sebou přináší značnou řadu otázek a povinností, které je třeba znát předem, než k zaměstnání cizince dojde. K tomu, abychom správně určili, jaká pravidla se na daného zaměstnance vztahují, je nutné vědět, zda má tento cizinec volný přístup na trh práce, zda může pobývat na území České republiky bez dalších povinností, zda je českým daňovým rezidentem či daňovým nerezidentem v České republice a do jakého státu se z jeho příjmu ze závislé činnosti bude odvádět pojistné nejen na sociální a zdravotní pojištění, ale i na zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání (dále jen „zákonné pojištění zaměstnavatele“). K tomu je také nutné vzít v úvahu, zda bude zaměstnanec pracovat výhradně v České republice, nebo bude pracovat v České republice jen částečně s tím, že část své činnosti bude vykonávat ze zahraničí, nejčastěji z domova, případně bude-li často cestovat do zahraničí. Nelze vyloučit ani situaci, kdy bude zaměstnanec pracovat pro českého zaměstnavatele pouze ze zahraničí. Výše uvedené situace mohou být různě kombinovány, je tedy třeba znát jejich důsledky.
1. Kdo má volný přístup na trh práce v České republice
Byť by daná problematika vydala na samostatnou publikaci, uveďme si alespoň několik základních pravidel. Volný přístup na trh práce mají vždy občané členských států Evropské unie, dalších států Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska. Občané těchto států mohou pobývat na území České republiky bez omezení, mohou, ale nemusejí si požádat o osvědčení o registraci § 87a an. zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra České republiky, pokud budou pobývat na našem území déle než 3 měsíce. Jedinou povinností, kterou mají ohledně pobytu, tak zůstává ohlášení cizinecké policii místa jejich pobytu v České republice, předpokládají-li, že budou pobývat v České republice déle než 30 dní § 93 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců. Co se týče rodinných příslušníků občanů Evropské unie, dalších států Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska § 15a zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, kteří jsou občané třetích států, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen „ZoZ“) rovněž stanoví, že mají volný přístup na trh práce. Vzhledem k tomu, že se jedná o občany třetích států, je však k tomu, aby je zaměstnavatel mohl zaměstnat, třeba, aby měli tito rodinní příslušníci povolení k přechodnému pobytu § 87b an. zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, případně aby o něj měli již prokazatelně požádáno. Ohlašovací povinnost ohledně pobytu mají rodinní příslušníci stejnou jako občané Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru či Švýcarska. Zaměstnavatel má však vždy u všech těchto zaměstnanců povinnost podle ZoZ ohlásit místně příslušnému úřadu práce nástup všech výše uvedených zaměstnanců, změny v uvedených údajích, jakož i ukončení jejich zaměstnání § 87 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Zároveň má povinnost vést o těchto zaměstnancích evidenci § 102 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Tyto povinnosti se však týkají jen těch zaměstnanců, kteří pracují na území České republiky.
Volný přístup na trh práce mohou mít i občané třetích států, to však jen v omezených případech, které definuje § 98 a § 98a ZoZ. Mezi tyto případy patří například občané třetích států, kteří mají povolen v České republice trvalý pobyt, ti, kteří pobývají v České republice na základě povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie, ti, kteří vykonávají na území České republiky soustavnou vzdělávací nebo vědeckou činnost jako pedagogičtí pracovníci nebo akademičtí pracovníci vysoké školy, nebo jsou vědeckými, výzkumnými nebo vývojovými pracovníky ve veřejné výzkumné instituci nebo jiné výzkumné organizaci podle zákona o veřejných výzkumných institucích, ti, kteří se v České republice soustavně připravují na budoucí povolání, či ti, kteří již získali střední, vyšší odborné vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání v konzervatoři podle školského zákona, jakož i ti, kteří získali vysokoškolské vzdělání podle zákona o vysokých školách. Případů, kdy občané třetích států mají volný přístup na trh práce, je ve výše uvedených ustanoveních ZoZ více, pro účely tohoto článku jsem však vybrala ty nejčastější. Mít volný přístup na trh práce však pro občana třetího státu k práci na našem území nestačí. Občan třetího státu musí mít vyřešenu i otázku povoleného pobytu na území České republiky. Nejčastějším pobytovým titulem je tak schengenské vízum za účelem zaměstnání či neduální zaměstnanecká karta, případně povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu nebo studia. Samozřejmě ten cizinec, který již disponuje trvalým pobytem na území České republiky, má pobytovou otázku vyřešenou. Zaměstnavatel má i u těchto zaměstnanců povinnost podle ZoZ ohlásit místně příslušnému úřadu práce jejich nástup, změny v uvedených údajích, jakož i ukončení jejich zaměstnání § 87 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Zároveň má povinnost vést o těchto zaměstnancích evidenci § 102 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
2. Kdo nemá volný přístup na trh práce v České republice
Občané třetích států, kteří nejsou rodinnými příslušníky občanů Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru či Švýcarska nebo kteří nesplňují některou z podmínek uvedenou v § 98 nebo § 98a ZoZ, musejí mít k práci na území České republiky pro českého zaměstnavatele vždy povolení k zaměstnání a zároveň povolení k pobytu v některé z jejich forem. Zaměstnavatel v takovém případě nejprve hlásí na úřad práce volné pracovní místo, které poté, co proběhne test trhu práce, může být nabízeno i občanům třetích států, pokud takovou možnost zaměstnavatel ve formuláři zaškrtne. Krátce jen uveďme, že povolení k zaměstnání jako samostatný doklad je vydáváno zaměstnancům ze třetích států v případě jejich krátkodobého pobytu na území České republiky na základě tzv. schengenského víza za účelem zaměstnání (tedy na pobyt nepřesahující 90 dní za 180 dní) https://www.mzv.cz/jnp/cz/informace_pro_cizince/kratkodobe_vizum/vizum_k_pobytu_do_90_dnu_za_ucelem_2.html či u zaměstnanců, kteří vykonávají na území České republiky sezonní zaměstnání https://www.mzv.cz/jnp/cz/informace_pro_cizince/kratkodobe_vizum/sezonni_zamestnani.html. Pro zaměstnání, které má trvat déle než 3 měsíce pak zaměstnanec žádá nejčastěji o vydání zaměstnanecké karty nebo modré karty. Jedná se o duální doklady, které v sobě zahrnují jak povolení k zaměstnání, tak povolení k pobytu. Zaměstnavatel může takové zaměstnance zaměstnat až v případě, kdy je zaměstnanci zaměstnanecká nebo modrá karta vydána, případně i dříve, mají-li pobytový titul (tj. alespoň vízum za účelem převzetí povolení k pobytu D/VR) a potvrzení o splnění podmínek pro vydání zaměstnanecké nebo modré karty § 89 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti). I u zaměstnanců ze třetích států má zaměstnavatel povinnost nahlásit jejich nástup, změny či ukončení zaměstnání v České republice místně příslušnému úřadu práce, stejně tak jako vést o těchto zaměstnancích evidenci § 87 a § 102 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců. Navíc je u této kategorie zaměstnanců zaměstnavatel povinen nahlásit místně příslušnému úřadu práce, i když zaměstnanec do práce nenastoupil či ukončil zaměstnání dříve, než uplynula doba, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnání, zaměstnanecká nebo modrá karta. V případě, že zaměstnání bylo ukončeno výpovědí z některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů anebo okamžitým zrušením podle § 56 zákoníku práce, je zaměstnavatel povinen nahlásit i důvod ukončení zaměstnání.
Na konec tohoto krátkého exkurzu do imigračního a pracovního práva si ještě připomeňme, že Ministerstvo průmyslu a obchodu zavedlo programy ekonomické migrace, které pomáhají českým zaměstnavatelům při procesu zaměstnávání zaměstnanců ze třetích států na dobu alespoň 1 roku. Na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu či také Hospodářské komory nalezne každý podnikatel cenné informace o podmínkách a postupu při zařazení do těchto programů https://www.komora.cz/obchod-a-sluzby/prace-cizinci/ https://www.mpo.cz/cz/zahranicni-obchod/ekonomicka-migrace/. Jedná se o programy kvalifikovaný zaměstnanec, vysoce kvalifikovaný zaměstnanec, klíčový a vědecký personál. Shrňme jen krátce, že první program je určen zaměstnancům pro pozice v třídách CZ-ISCO 4 – 8, druhý a třetí program pro vysoce kvalifikované zaměstnance ve třídách CZ-ISCO 1 – 3. Zatímco první program je teritoriálně omezen Týká se zaměstnanců, kteří jsou občané Ukrajiny, Mongolska, Srbska, Filipín, Indie, Běloruska, Moldavska, Černé hory a Kazachstánu., druhý a třetí program nikoliv. Podrobnější informace nalezne čtenář na výše uvedených odkazech.
3. Kam platit za zaměstnance pojištění
Pro správné určení, kam hradit za zaměstnance pojistné na sociální a zdravotní pojištění, je nutné vědět, zda se na zaměstnance vztahují tzv. evropská koordinační nařízení, dvoustranná smlouva o sociálním zabezpečení, nebo jen české předpisy, případně jen předpisy zahraniční.
3.1. Pravidla pro určení příslušnosti k předpisům sociálního zabezpečení v Evropské unii, Evropském hospodářském prostoru a ve Švýcarsku
Začněme tzv. evropskými koordinačními nařízeními Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení ve znění Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 465/2012 ze dne 22. května 2012. Uvedená nařízení se vztahují nejen na občany členských států Evropské unie, ale i členských států Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska, jakož i na jejich rodinné příslušníky a další osoby od nich odvozené. Tato nařízení se mohou vztahovat i na státní ...
Souhlas s využíváním cookies
Vlastní nastavení cookies