Zdanění příjmů ze závislé činnosti dle § 6 odst. 4 ZDP

Řada fyzických osob má kromě příjmů z hlavního zaměstnání ještě další příjmy ze zaměstnání u druhého zaměstnavatele, v převážné většině na základě uzavřené dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.

Rovněž řada starobních důchodců pobírajících starobní důchod si ještě přivydělává prací u zaměstnavatelů, a to opět převážně na základě uzavřených dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. A v neposlední řadě studenti často uzavírají krátkodobé dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti převážně na dobu školních prázdnin k získání určitého výdělku.

Pokud výše uvedení poplatníci daně z příjmů ze závislé činnosti neučiní u svého zaměstnavatele prohlášení k dani, může se na ně vztahovat zdanění získaných příjmů dle § 6 odst. 4 ZDP, tj. s uplatněním zvláštní sazby daně – tzv. srážkové daně. V následujícím textu si zodpovíme na otázky, jak bude postupováno z hlediska zdanění u těchto příjmů se zaměřením na řešení dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti.

1. Vymezení dohod v zákoníku práce

Pracovněprávní řešení dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr je obsahem § 74 až § 77 zákoníku práce. Z § 74 odst. 2 ZP přitom vyplývá, že v dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr není zaměstnavatel povinen rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu. Řešení dohody o provedení práce nalezneme v § 75 ZP, řešení dohody o pracovní činnosti vyplývá z § 76 ZP a v § 77 ZP jsou pak uvedeny společné zásady platné pro oba druhy dohod.

Řešení dohody o provedení práce

Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce, přičemž do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. V dohodě o provedení práce musí být uvedena doba, na kterou se tato dohoda uzavírá, přičemž dohoda může být uzavřena jak na jednorázovou činnost, tak na déletrvající pracovní činnost zaměstnance s tím, že jediným omezením je časový limit 300 hodin v kalendářním roce.

Řešení dohody o pracovní činnosti

Na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby, přičemž dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou je dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů. Dohoda o pracovní činnosti může být uzavřena i v případě, že rozsah práce nebude přesahovat v témže kalendářním roce 300 hodin. V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny jednak sjednané práce, dále sjednaný rozsah pracovní doby, a doba, na kterou se tato dohoda uzavírá.

Společné zásady pro obě dohody

Dohoda o provedení práce musí být stejně jako dohoda o pracovní činnosti uzavřena písemně. Není-li sjednán způsob zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, je možné ho zrušit:

1. dohodou smluvních stran ke sjednanému dni,
2. výpovědí danou z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně, nebo
3. okamžitým zrušením; okamžité zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti však může být sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr.

Pro zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti se vyžaduje písemná forma, jinak se k jeho výpovědi nebo okamžitému zrušení nepřihlíží.

Výše odměny u obou dohod a podmínky pro její poskytování se dle znění § 138 zákoníku práce sjednávají v příslušné dohodě. Výše odměny není nikterak omezena, přičemž by měl ale zaměstnavatel při jejím sjednávání dodržovat zásadu rovného zacházení se všemi zaměstnanci podle § 16 odst. 1 zákoníku práce. V souladu se zněním § 111 odst. 1 zákoníku práce je nutno i u dohody o provedení práce a u dohody o pracovní činnosti respektovat skutečnost, že odměna nesmí být nižší než minimální mzda (pro rok 2019 vyplývající z nařízení vlády č. 273/2018 Sb.).

Cestovní náhrady je možné zaměstnanci, který koná pro zaměstnavatele práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr poskytnout dle § 155 zákoníku práce pouze v případě, že bylo sjednáno toto právo, jakož i místo pravidelného pracoviště zaměstnance. Má-li zaměstnanec podle dohody o provedení práce vykonat pracovní cestu v místě mimo obec bydliště, má právo na cestovní náhrady, bylo-li jejich poskytnutí sjednáno, i když není sjednáno místo pravidelného pracoviště.

2. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr a pojistné

Dohody a nemocenské pojištění

Z § 5 písm. a) bod 5 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění vyplývá, že nemocenského pojištění jsou účastni rovněž zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti i zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce, přičemž platí následující podmínky pro účast těchto zaměstnanců na nemocenském pojištění:

• Pojištění zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti

U těchto zaměstnanců platí podmínky účasti zaměstnanců na pojištění vymezené v § 6 zákona o nemocenském pojištění. Podle znění § 6 odst. 1 písm. b) tohoto zákona je podmínkou účasti zaměstnance na nemocenském pojištění, že sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc činí aspoň částku rozhodnou pro účast na pojištění (tzv. rozhodný příjem). Na základě sdělení MPSV č. 236/2018 Sb. činí od 1. 1. 2019 částka rozhodná pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění 3 000 Kč.

• Pojištění zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce

U těchto zaměstnanců jsou stanoveny podmínky účasti zaměstnanců na pojištění v § 7a zákona o nemocenském pojištění. Tito zaměstnanci jsou účastni pojištění, jestliže splňují podmínku uvedenou v § 6 odst. 1 písm. a) zákona a byl jim zúčtován započitatelný příjem (odměna z dohody) v částce vyšší než 10 000 Kč, přičemž jsou účastni pojištění jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání této dohody, do nichž jim byl zúčtován zaměstnavatelem započitatelný příjem z dohody o provedení práce v částce vyšší než 10 000 Kč.

Zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce je rovněž účasten pojištění, jestliže vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více dohod o provedení práce a úhrn započitatelných příjmů z těchto dohod dosáhl v kalendářním měsíci aspoň částku 10 000 Kč. Za téhož zaměstnavatele se přitom považuje též právní nástupce zaměstnavatele.

Z § 8 zákona o nemocenském pojištění vyplývá, že vykonává-li zaměstnanec více zaměstnání, z nichž každé zakládá účast na pojištění, je pojištěn z každého z těchto zaměstnání.

Dohody a sociální pojištění

Poplatníky pojistného jsou ve smyslu znění § 3 odst. 1 písm. b) bod 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, rovněž zaměstnanci činní ...