Změny daňových předpisů pro veřejně prospěšné poplatníky pro rok 2018

Úvod

V následujícím příspěvku bychom se věnovali blíže problematice změn daňových předpisů, které se týkají veřejně prospěšných poplatníků a jsou aktuální od roku 2018. Bude se jednat zejména o změny, které přinesl zákon č. 170/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní. Tento zákon nabyl účinnosti k 1. 7. 2017 a do zdanění veřejně prospěšných poplatníků přinesl některé významné změny, které jsou ale většinou aktuální až pro zdaňovací období roku 2018, resp. přesněji pro zdaňovací období započaté po 30. 6. 2017.

Stručně zrekapitulujme, že uvedený zákon obsahuje rozsáhlou novelu zákona o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů), dále stručnou změnu zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů (zákon č. 593/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a také poměrně rozsáhlou novelu zákona o dani z přidané hodnoty (zákon č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Součástí změn je také změna zákona o místních poplatcích (zákon č. 565/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a zákona o správních poplatcích (zákon č. 634/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Novelizován je také daňový řád (zákon č. 280/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a zákon č. 355/2014 Sb., o působnosti orgánů Celní správy České republiky v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví, ve znění pozdějších předpisů.

Jak uvádí důvodová zpráva, zařazením těchto změn do jednoho právního předpisu se pro daňové subjekty zvyšuje přehlednost, neboť nejsou prováděny řadou samostatných zákonů, ale jsou obsaženy v návrhu jednoho právního předpisu.

Významné změny v oblasti zdaňování příjmů ze závislé činnosti

Některé významné změny v oblasti zdaňování příjmů ze závislé činnosti mohou mít dopad i v praxi veřejně prospěných poplatníků. Zásadní změnu přinesla změna v ustanovení § 6 odst. 4 ZDP. Toto ustanovení vymezuje příjmy ze závislé činnosti podléhající zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, tedy srážkové dani. Do konce roku 2017 se jednalo pouze o příjmy plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč. Na základě novely bylo ale toto ustanovení rozšířeno tak, že kromě těchto příjmů se jedná také o všechny ostatní příjmy ze závislé činnosti v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku 2 500 Kč. Samozřejmě i nadále platí zásadní předpoklad, a to že zaměstnanec nepodepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani podle § 38k ZDP.

Jak vyplývá z důvodové zprávy k zákonu č. 170/2017 Sb., cílem této úpravy je zejména eliminace případů, kdy je při existenci často zanedbatelných příjmů nutné podávat daňové přiznání. To byl často případ např. různých funkcionářů, členů volebních komisí, zaměstnanců na dohodu o pracovní činnosti atd., kterým při kombinaci příjmů z pracovněprávního vztahu a odměny za výkon funkce či jiného příjmu ze závislé činnosti vznikala povinnost podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob na základě úpravy § 38g odst. 2 ZDP.

Co se týká limitní částky 2 500 Kč, byla zvolena částka, která je v souladu s úpravou veřejného pojistného, tedy částka, do jejíž výše se zpravidla neplatí sociální pojištění a v některých případech ani pojištění zdravotní. Snahou tedy bylo ještě více propojit daňovou a pojistnou úpravu a tím zvýšit právní jistotu zaměstnavatelů a zaměstnanců, v některých případech toto konstatování ale tak úplně neplatí, typickým příkladem jsou právě funkcionáři. V současné době je částka rozhodná pro účast na nemocenském pojištění 2 500 Kč (§ 6 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů), do této částky se, až na výjimky, sociální pojištění z těchto příjmů neplatí. Ovšem co se týká zdravotního pojištění, i nadále platí, že za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů, s určitými výjimkami mezi které ale funkcionáři nepatří, na rozdíl např. právě od členů volebních komisí nebo pracovníků na dohodu o pracovní činnosti.

Důvodová zpráva dále uvádí, že v praxi se bude jednat zejména o odměnu za výkon funkce, odměnu plynoucí z dohody o pracovní činnosti, zaměstnání malého rozsahu, svědečné u zaměstnance atd. Tyto příjmy budou, po zvýšení o případné pojistné, pokud mu budou podléhat, zdaňovány srážkovou daní ve výši 15%. Tím bude dosaženo, že poplatník nebude povinen v případě těchto malých příjmů podávat daňové přiznání. Poplatníkovi však zůstane zachována možnost postupu podle § 36 odst. 7 nebo 8 zákona ZDP (tj. započtení sražené daně z výše uvedených příjmů na celoroční daň v daňovém přiznání). Tento ...