Změny v nemocenském pojištění pro rok 2018

Změny od 1. 1. 2018

Od začátku letošního roku se zvýšila dávka nemocenského. Do konce roku 2017 činila výše nemocenského za kalendářní den 60 % DVZ, a to bez ohledu na délku trvání pracovní neschopnosti.
Od nového roku se zvyšuje nemocenské při dlouhodobější pracovní neschopnosti, a to následujícím způsobem:

• 60 % denního vyměřovacího základu do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény,
• 66 % denního vyměřovacího základu od 31. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény,
• 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény.

Tímto způsobem se navyšuje nemocenské, které je vyplácené státem prostřednictvím příslušné správy sociálního zabezpečení a náleží pojištěncům od 15. kalendářního dne trvání pracovní neschopnosti.

Způsob, kterým se stanovuje náhrada mzdy vyplácená zaměstnavatelem v prvních 14 kalendářních dnech trvání pracovní neschopnosti zaměstnanci, zůstává beze změny.

Od 1. 1. 2018 se též stanovují nové výše redukčních hranic pro určení vyměřovacích základů, z nichž se vypočítávají dávky nemocenského pojištění (NP), a pro úpravu průměrného výdělku pro výpočet náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti v prvních čtrnácti kalendářních dnech (DPN).

Od 1. 1. 2018 se také mění údaje o průměrné mzdě, od jejíž výše se odvozuje částka rozhodného příjmu i maximální vyměřovací základ pro platbu pojistného na sociální zabezpečení.

Pokud sjednaný měsíční příjem nedosáhne částky rozhodného příjmu, jedná se o tzv. zaměstnání malého rozsahu, které nezakládá účast na nemocenském pojištění. Výjimku tvoří DPP (dohody o provedení práce), které zakládají účast na nemocenském pojištění, až pokud měsíční odměna překročí částku 10 000 Kč.

Změny platné od 1. 2. 2018

Nemocenská a peněžitá pomoc v mateřství i v zaměstnání malého rozsahu

Od 1. 2. 2018, při splnění daných, podmínek vzniká možnost nároku na nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství i pro zaměstnance, kteří mají tzv. zaměstnání malého rozsahu a zaměstnance činné na základě DPP.

Pokud ke vzniku sociální události dojde v průběhu trvání zaměstnání malého rozsahu nebo dohody o provedení práce a pokud zaměstnanec není účastníkem nemocenského pojištění, náleží zaměstnanci nemocenské, příp. peněžitá pomoc v mateřství, pokud byl účastníkem nemocenského pojištění při výkonu zaměstnání na základě DPP, či zaměstnání malého rozsahu aspoň ve třech kalendářních měsících, které bezprostředně předcházely kalendářnímu měsíci, v němž vznikla sociální událost.

Nemocenské pro dobrovolné hasiče

100 % DVZ (denního vyměřovacího základu) výše nemocenské za den náleží pojištěnci, který byl uznán dočasně práce neschopným, nebo mu byla nařízena karanténa v důsledku toho, že se podílel na hašení požáru, na provádění záchranných či likvidačních prací anebo na plnění úkolů ochrany obyvatelstva jakožto člen jednotky dobrovolných hasičů obce povolané operačním a informačním střediskem IZS.

Totéž platí i pro členy ostatní složky integrovaného záchranného systému, který není v pracovněprávním vztahu nebo ve služebním poměru k této složce.Jedná se o situaci, kdy je dobrovolný hasič nemocensky pojištěn (je zaměstnán, či vykonává SVČ a odvádí tedy pojistné na nemocenské pojištění), dojde-li pak k výše uvedenému je potřeba doložit potvrzení o tom, že k sociální události došlo při hašení požáru a příslušný orgán nemocenského pojištění pak tuto skutečnost zohlední při výpočtu nemocenské.

Od 1. 2. 2018 také nabývá účinnosti nová dávka nemocenského pojištění – otcovská.

Smyslem dávky je podpořit navázání vztahu mezi otcem a dítětem, proto je podmínkou čerpání nástup na otcovskou v období šesti týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů rozhodnutím příslušného orgánu.

Obecnou podmínkou nároku na dávku je, aby otec (nebo osoba přebírající dítě do péče) byl nemocensky pojištěný.

OSVČ může čerpat otcovskou za podmínky, že je účastna nemocenského pojištění alespoň po dobu třech měsíců bezprostředně předcházejících dni nástupu na otcovskou.

Nárok na otcovskou má pojištěnec, který je otcem dítěte nebo který převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů rozhodnutím příslušného orgánu, pokud dítě ke dni převzetí do této péče nedosáhlo sedmi let věku.

Pro účely této dávky je za otce považován ten, který je jako otec zapsán v rodném listě. Nárok na dávku nebude mít jiná osoba. Podpůrčí doba (doba, za kterou se dávka vyplácí) je u otcovské stanovena na sedm kalendářních dní a začíná nástupem na otcovskou, který si pojištěnec sám zvolí ve výše uvedeném období.

Výše otcovské činí za každý kalendářní den 70 % DVZ. Výplata otcovské se nepřerušuje.

Změny platné od 1. 6. 2018

Dlouhodobé ošetřovné

Dlouhodobé ošetřovné je určeno pro osoby, které se celodenně v domácím prostředí starají o osobu blízkou, jejíž zdravotní stav vyžaduje každodenní péči.

Podmínkou pro nárok na dlouhodobé ošetřovné je opět účast na nemocenském pojištění.
Ošetřovaná osoba musí vykonávat zaměstnání aspoň po dobu 90 kalendářních dní během 4 měsíců bezprostředně předcházejícím dni vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo dni převzetí do této péče.
Pokud je ošetřovanou osobou OSVČ musí být účastna nemocenského pojištění nejméně po dobu třech měsíců, které bezprostředně předcházejí vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo dni převzetí do této péče.

Ovšem i pokud jsou splněny tyto podmínky, nevzniká nárok na dlouhodobé ošetřovné pokud:

• zaměstnanec pracuje na základě DPP, a to ani v případě, že měsíční příjem přesahuje 10 000 Kč a osoba je nemocensky pojištěna,
• se zaměstnanec účastní pojištění na základě zaměstnání malého rozsahu,
• se jedná o odsouzenou osobu ve výkonu trestu odnětí svobody zařazenou do práce, nebo osobu ve výkonu zabezpečovací detence zařazenou do práce,
• se jedná o žáky či studenty, kteří jsou účastni na nemocenském pojištění ze zaměstnání, které spadá do období prázdnin,
• se jedná o osoby pečující a osoby v evidenci (poručníci, pěstouni),
• se jedná o vojáky v záloze ve výkonu vojenské činné služby.

Zákon nepřipouští souběh dlouhodobé péče s výdělečnou činností. A to proto, že smyslem dávky je především kompenzovat ušlý příjem osobě, která v domácím prostředí pečuje o osobu blízkou. Proto jsou stanoveny další podmínky.

Ošetřující osoba uplatňující nárok na dlouhodobé ošetřovné:

• musí pečovat o osobu blízkou, která vyžaduje dlouhodobou péči v domácím prostředí,
• nesmí vykonávat zaměstnání, a to ani na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti,
• nesmí vykonávat samostatnou výdělečnou činnost (OSVČ).

V případě ošetřování nezletilého dítěte nemá ošetřující osoba nárok na dlouhodobé ošetřovné, pokud má na toto dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství nebo má nárok na rodičovský příspěvek jiná osoba.

Dlouhodobé ošetřovné lze čerpat na péči o osobu, u které:

• došlo k závažné poruše zdraví, která si vyžádala hospitalizaci trvající nejméně sedm po sobě jdoucích kalendářních dnů,
• se předpokládá, že její zdravotní stav po propuštění z hospitalizace do domácího prostředí bude nezbytně vyžadovat poskytování dlouhodobé péče nejméně po dobu 30 kalendářních dnů.

Vznik, průběh a ukončení dlouhodobé péče

Dlouhodobá péče, která zakládá nárok na dlouhodobé ošetřovné, vzniká dnem propuštění ošetřované osoby z hospitalizace do domácího ošetřování.Ošetřující lékař, který převezme ošetřovanou osobu po propuštění z hospitalizace do péče, posuzuje, zda trvá potřeba poskytování dlouhodobé péče.

Dlouhodobá péče končí nejdéle uplynutím podpůrčí doby, která činí 90 kalendářních dnů. Ošetřující lékař rozhodne o ukončení potřeby dlouhodobé péče i před uplynutím podpůrčí doby, pokud zdravotní stav ošetřované osoby již nevyžaduje osobní péči.

Ošetřovaná osoba dále musí udělit ošetřující osobě na předepsaném tiskopise písemný souhlas s poskytováním dlouhodobé péče. Výjimkou je péče o nezletilé děti, které dosud nenabyly plné svéprávnosti, kde se souhlas s péčí nevyžaduje.

Dlouhodobé ošetřovné činí 60 % denního vyměřovacího základu.Dlouhodobé ošetřovné se vyplácí za každý kalendářní den trvání dlouhodobé péče.
Dlouhodobé ošetřovné se nevyplácí za kalendářní dny, kdy trvala hospitalizace ošetřované osoby, s výjimkou prvního a posledního kalendářního dne hospitalizace.