Změny v sociálním pojištění od 1.1.2013 a výklady některých ustanovení předpisů upravujících nemocenské pojištění a pojistné na sociální zabezpečení

(Dle stavu k 1. 1. 2013)

K 1. lednu každého kalendářního roku dochází k tzv. parametrickým změnám, kdy se mění řada údajů v návaznosti na zvýšení průměrné mzdy k tomuto datu. Dne 1. 1. 2013 nabývají účinnosti zákony, které byly schváleny již v roce 2011 a upravují důchodovou reformu. Elektronické předávání tiskopisů na okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ) je od 1. ledna 2013 povinné, pokud nebude stanovena pro jednotlivé tiskopisy výjimka. Upravuje se postup mezi zaměstnavatelem a OSSZ při nařízeném výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy. Účinnost zákona o úrazovém pojištění byla opět odložena.

V první části tohoto článku jsou uvedeny změny, které se týkají zaměstnavatelů a zaměstnanců, popř. i osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), v druhé části jsou uvedeny změny, které se týkají pouze OSVČ.

A. ZMĚNY V POJIŠTĚNÍ ZAMĚSTNANCŮ

1. Změny v návaznosti na zvýšení průměrné mzdy

Průměrná měsíční mzda se zvýšila z 25 137 Kč v roce 2012 na 25 884 Kč v roce 2013. Průměrná měsíční mzda je údaj zjišťovaný pro účely sociálního a zdravotního pojištění a i pro další účely. Způsob výpočtu průměrné mzdy pro tyto účely je uveden v § 23b odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti v platném znění (dále jen "zákon o pojistném na SZ"), nebo v § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění v platném znění (dále jen "ZNP").

1.1. Redukční hranice v nemocenském pojištění

Denní vyměřovací základ, z něhož se vypočítávají dávky nemocenského pojištění, je redukovaným denním vyměřovacím základem. Jsou stanoveny 3 redukční hranice (RH), které se vždy k 1. lednu zvyšují podle výše průměrné mzdy.

Z příjmu do první RH se započítává pro nemocenské a ošetřovné jen 90%. Pro všechny dávky platí, že z příjmu mezi první a druhou RH se započítává 60% a z příjmu mezi druhou a třetí RH se započítává jen 30%. Měsíční příjem, který odpovídá třetí RH v roce 2013, činí 78 749 Kč (2 589 Kč x 365 dnů a výsledek se dělí 12 měsíci).

1.2. Redukční hranice pro náhradu mzdy

Průměrný výdělek pro výpočet náhrady mzdy, která se poskytuje v období prvních 21 dnů trvání pracovní neschopnosti, se redukuje tak, jako se redukuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského. Také jsou stanoveny 3 redukční hranice, které se k 1. lednu 2013 zvyšují:

Dávky, jejichž poskytování přechází z prosince 2012 do ledna 2013, musí být přepočteny podle nových redukčních hranic. Dávky nemocenského pojištění přepočte OSSZ bez žádosti. Náhradu mzdy přepočítává zaměstnavatel vždy k prvnímu dni čtvrtletí. Zaměstnanci, který byl uznán práceneschopným v prosinci, byl průměrný výdělek vypočten z příjmů dosažených ve 3. čtvrtletí. Uplyne-li 21. den trvání pracovní neschopnosti až v lednu, přepočte zaměstnavatel průměrný výdělek k 1. lednu z příjmů dosažených ve 4. čtvrtletí a použije nových redukčních hranic platných od 1. ledna 2013.

1.3. Maximální vyměřovací základ

Maximální vyměřovací základ platí v sociálním i ve zdravotním pojištění od roku 2008. Maximální vyměřovací základ činí

Zákonem č. 500/2012 Sb., o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů, se ve zdravotním pojištění ruší na 3 roky (2013 - 2015) maximální vyměřovací základ, ve zdravotním pojištění se tedy nebude vyměřovací základ "stropovat".

1.4. Sazby pojistného

U zaměstnavatelů se sazby pojistného nemění, činí 25% nebo 26% u zaměstnavatelů s méně než 26 zaměstnanci, pokud se takový zaměstnavatel dobrovolně přihlásil k placení pojistného ve vyšší sazbě 26%. Zaměstnavatel, který platí pojistné ve výši 26% z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců, si odečítá od odváděného pojistného polovinu vyplacené náhrady mzdy za dobu pracovní neschopnosti. Zaměstnavatel s méně než 26 zaměstnanci se může přihlásit k placení pojistného ve výši 26% z úhrnu vyměřovacích základů v roce 2013 jen do 20. ledna 2013. Pokud se přihlásil k vyšší sazbě pojistného, platí pro něho tato sazba až do 31. 12. 2013.

U poplatníků pojistného na sociální pojištění, kteří jsou účastníky důchodového spoření (II. pilíře důchodové reformy), se snižuje sazba pojistného, pokud jde o zaměstnance a OSVČ, o 3 procentní body. Sazba pojistného se snižuje u účastníků důchodového spoření

z 6,5% na 3,5% u zaměstnanců,

z 29,2% na 26,2% u OSVČ.

U osob dobrovolně účastných důchodového pojištění, které jsou účastníky důchodového spoření, činí sazba pojistného 30%, to znamená, že se zvyšuje z 28% na 30%. Podrobněji v části o důchodovém spoření.

1.5. Dobrovolné důchodové pojištění

K účasti na dobrovolném důchodovém pojištění se může podle § 6 zákona o důchodovém pojištění přihlásit osoba starší 18 let. Doba dobrovolného důchodového pojištění, za kterou bylo zaplaceno pojistné, se započítává do doby důchodového pojištění potřebné jak pro vznik nároku na důchod, tak pro procentní výměru důchodu. Zákon o důchodovém pojištění stanoví, jakou dobu si lze dobrovolně "koupit" zpětně. Tak například

• dobu studia a dobu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, za kterou nebyl poskytován příspěvek v nezaměstnanosti déle než 3 roky, si lze zaplatit až do dne vzniku nároku na starobní důchod.
  Doba studia od 1. 1. 2010 se již nezapočítává jako doba pojištění nebo doba náhradní. Doba studia může být jako doba dobrovolného důchodového pojištění zaplacena kdykoliv až do vzniku nároku na starobní důchod. Rodiče studenta nemusí studentovi tuto dobu platit v době, kdy ještě studuje.
• dobu výdělečné činnosti v cizině si lze zaplatit pouze 2 roky zpětně (v lednu 2013 si lze "koupit" leden 2011 a nikoliv již měsíce před rokem 2011)
• dobu bez udání důvodu (dobu "v domácnosti") si lze zaplatit pouze jeden rok zpětně (v lednu 2013 jen leden 2012 a další měsíce roku 2012, nikoliv dobu před rokem 2012).

Z výše průměrné mzdy se odvozuje minimální měsíční vyměřovací základ pro placení pojistného. Sazba pro placení pojistného na dobrovolné důchodové pojištění činí 28%. Měsíční vyměřovací základ si osoba dobrovolně důchodově pojištěná určuje sama při respektování jeho minimální výše.

Minimální měsíční vyměřovací základ v roce 2012 činil 6 285 Kč (pojistné z něho vypočtené činí 1 760 Kč), v roce 2013 činí 6 471 Kč (pojistné z něho vypočtené činí 1 812 Kč). Tato sazba a výše pojistného platí jen pro osoby, které nejsou účastníky důchodového spoření.

1.6. Důchody

Od lednové splátky důchodu se zvyšují důchody. Důchod se skládá ze základní výměry důchodu a z procentní výměry důchodu. Základní výměra důchodu v roce 2012 činila 2 270 Kč. Po odečtení této výše od vypláceného důchodu zůstane procentní výměra důchodu. Základní výše důchodu se zvyšuje o 60 Kč na 2 330 Kč. Procentní výměra důchodu se zvyšuje o 0,9%.

Redukční hranice (RH) jsou v důchodovém pojištění tři, od roku 2015 budou pouze dvě. V roce 2013 RH činí 11 389 Kč - 30 026 Kč - 103 536 Kč.

Do první RH se započítává průměrný měsíční příjem (osobní vyměřovací základ) celý (100%), z částky mezi první a druhou RH se v roce 2013 započte 27%, z částky mezi druhou a třetí RH se započte 19% a z částky nad třetí RH se započte 6%.

Před rokem 2011 byly dvě RH. Částka osobního vyměřovacího základu se do první RH započítávala celá (100%), z částky mezi první a druhou RH se započetlo 30% a z částky nad druhou RH 10%. Ústavní soud shledal, že postup při stanovení výše důchodu je v rozporu s Listinou základních práv a svobod; v ní se uvádí, že každý má právo na přiměřené zabezpečení ve stáří. Ústavní soud rozhodoval na základě podnětu soudce, kterému byl v roce 2005 přiznán starobní důchod, jehož výše činila 19% průměrného měsíčního příjmu tohoto soudce. Výše důchodu činila v té době v průměru 40% průměrného měsíčního výdělku. K nápravě tohoto stavu byla přijata novela zákona o důchodovém pojištění s účinností od 30. 9. 2011. Jejím principem je nezvyšovat výdaje na důchodové pojištění, proto výše důchodu středně příjmovým skupinám se sníží a vyšším příjmovým skupinám se zvýší. Výše důchodu osobám s příjmy do první RH se nemění. Přechod na nový systém je postupný, cílového stavu bude dosaženo v roce 2015. V roce 2015 se bude započítávat příjem do první RH celý, z příjmu mezi první a druhou RH se započte 26%, k částce nad druhou RH se nepřihlíží. Druhá RH bude na úrovni jedné dvanáctiny maximálního vyměřovacího základu. Postupně se tedy snižuje sazba 30% na 26% a postupně se zvyšuje sazba 10% také na 26%. Součástí opatření k nápravě nedostatku zjištěného Ústavním soudem je i nezvyšování maximálního vyměřovacího základu nad hranici 48násobku průměrné mzdy. V roce 2014 ...