Změny v sociálním pojištění od 1.1.2014

A. ZMĚNY V POJIŠTĚNÍ ZAMĚSTNANCŮ OD 1. 1. 2014

1. Změny v poskytování nemocenského

Zákonem č. 347/2010 Sb. a poté zákonem č. 364/2011 Sb. bylo prodlouženo v souvislosti s úspornými opatřeními v resortu Ministerstva práce a sociálních věcí na dobu tří roků (2011 až 2013) poskytování náhrady mzdy z prvních 14 dnů na prvních 21 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti. Nemocenské náleželo v těchto letech od 22. dne trvání pracovní neschopnosti.

Od 1. 1. 2014 náleží nemocenské opět od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. Vznikla-li dočasná pracovní neschopnost v roce 2013 a přechází do roku 2014, poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy podle úpravy platné do 31. 12. 2013, tj. v období prvních 21 dnů jejího trvání.

Ošetřující lékař uznává pracovní neschopnost dnem, v němž ji zjistil. Lékař může uznat pracovní neschopnost zpětně, ale nemůže uznat pracovní neschopnost dopředu, například aby v pondělí zjistil pracovní neschopnost a uznal zaměstnance práce neschopným od následujícího dne, tj. od úterý. Uznal-li lékař pracovní neschopnost ode dne, v němž ji zjistil, a zaměstnanec již odpracoval v tomto dnu celou směnu, začíná podle zákona o nemocenském pojištění pracovní neschopnost následujícím dnem. Jestliže zaměstnanec dne 31. prosince 2013

1. odpracoval 3 hodiny z pracovní směny, která měla trvat 8 hodin, protože byl v průběhu směny uznán práce neschopným, začíná pracovní neschopnost dnem 31. prosince, a proto náleží náhrada mzdy po dobu až 21 dnů, nejpozději do 20. ledna 2014.
2. odpracoval 8 hodin z pracovní směny, která trvala 8 hodin (od 7 do 15,30 hod.) a ve 20 hodin byl uznán práce neschopným, začíná pracovní neschopnost následujícím dnem. Náhrada mzdy náleží v období prvních 14 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti (od 1. do 14. ledna 2014).
3. nepracoval např. z důvodu dovolené, neplaceného volna, ošetřování člena rodiny nebo náhradního volna za přesčasové hodiny, začíná pracovní neschopnost dnem 31. prosince 2013. Náhrada mzdy náleží v období prvních 21 dnů trvání pracovní neschopnosti.

2. Změny v návaznosti na výši průměrné mzdy

Průměrná mzda se pro účely pojistného na sociální zabezpečení a pro účely nemocenského pojištění stanoví vždy k 1. lednu každého kalendářního roku podle § 23b odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Průměrná mzda v roce 2013 činí 25 884 Kč a v roce 2014 činí 25 942 Kč. Z průměrné mzdy se odvozuje

• výše redukčních hranic pro výpočet denního vyměřovacího základu pro účely nemocenského pojištění a pro výpočet průměrného výdělku pro účely náhrady mzdy náležející za stanovené období trvání dočasné pracovní neschopnosti

• výše maximálního vyměřovacího základu

Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální zabezpečení činí 48násobek průměrné mzdy.

Výše maximálního vyměřovacího základu činí

• 1 242 432 Kč v roce 2013
• 1 245 216 Kč v roce 2014.

Ve zdravotním pojištění není pro roky 2013 až 2015 stanoven maximální vyměřovací základ, pojistné na zdravotní pojištění se platí v těchto letech ze všech započitatelných příjmů.

• rozhodný příjem pro účast na nemocenském pojištění. Zaměstnanec je povinně účasten nemocenského pojištění, jestliže sjednaný měsíční příjem činí aspoň desetinu průměrné mzdy zaokrouhlené na celých 500 Kč směrem dolů. V současné době činí rozhodný příjem 2 500 Kč a až dosáhne průměrná mzda částky aspoň 30 000 Kč, zvýší se rozhodný příjem na 3 000 Kč.

3. Změny v zákonném opatření Senátu č. 344/2013 Sb.

Zákonné opatření Senátu obsahuje změny daňových zákonů v návaznosti na nový občanský zákoník a zároveň obsahuje i změny všech zákonů upravujících sociální pojištění, tj. zákona o nemocenském pojištění (dále jen "ZNP"), zákona o důchodovém pojištění, zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Cílem změn v sociálním pojištění bylo co nejvíce sblížit okruh poplatníků pojistného na sociální pojištění, daně ze závislé činnosti a pojistného na zdravotní pojištění.

3.1. Změny v okruhu nemocensky pojištěných osob (§ 5 ZNP)

Okruh nemocensky pojištěných osob je uveden v § 5 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. V 21 bodech písm. a) tohoto ustanovení je uvedeno více než 30 pracovních vztahů, z nichž je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění, pokud splňuje podmínky účasti na nemocenském pojištění. Podle nové úpravy účinné od 1. 1. 2014 nebude již záležet na tom, jaký pracovní vztah má zaměstnanec uzavřen. Okruh nemocensky pojištěných osob je vymezen nejen konkrétními pracovními vztahy, ale i obecně platnými podmínkami pro zařazení fyzické osoby mezi zaměstnance. Za zaměstnance se považuje fyzická osoba

• od počátku výkonu činnosti pro zaměstnavatele, do konce období, v němž tato činnost měla nebo mohla být vykonávána, a
• z jejíž činnosti jí plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti, a
• příjmy ze závislé činnosti jsou nebo byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti a nejsou od této daně osvobozeny.

V § 5 písm. a) zákona o nemocenském pojištění je sice uveden v 21 bodech výčet osob, které se považují za zaměstnance z důvodu výkonu činnosti na základě konkrétního pracovního vztahu, ale podle nového bodu 22 se za zaměstnance považují ostatní fyzické osoby, které vykonávají činnost pro zaměstnavatele a z této činnosti jim plynou příjmy ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozené, s jedinou výjimkou, která se týká členů zastupitelstva územního samosprávného celku.

Podle úpravy v § 5 ZNP, platné do 31. 12. 2013, bylo u některých zaměstnanců jednou z podmínek pro zařazení do okruhu zaměstnanců nemocensky pojištěných, že jsou za práci odměňováni. Tato podmínka platila pro

• členy družstev (bod 4),
• společníky a jednatele s.r.o., komanditisty komanditních společností a ředitele obecně prospěšné společnosti (bod 16),
• členy kolektivních orgánů právnické osoby (bod 18).

Podmínka pro zařazení do okruhu zaměstnanců "odměňování za práci" byla vypuštěna, protože nově je nahrazena podmínkou "plynutí příjmů ze závislé činnosti".

Od 1. 1. 2014 jsou příjmy za práci žáků a studentů z praktického vyučování a praktické přípravy osvobozeny od zdanění podle § 6 odst. 9 písm. l) zákona o daních z příjmů, a proto žáci a studenti nejsou nadále v době praktického vyučování a praktické přípravy nemocensky pojištěni.

Výjimka pro členy zastupitelstva

Nadále nebudou účastni nemocenského pojištění členové zastupitelstva územních samosprávných celků, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni a jsou proto odměňováni jako neuvolnění členové zastupitelstva.

Shrnutí k okruhu pojištěných osob

U osob, které se považovaly za zaměstnance před 1. 1. 2014, nedochází k žádné změně v podmínkách pro zařazení do okruhu pojištěných osob, kromě jedné změny, která souvisí s vypuštěním dosavadní podmínky pro zařazení do okruhu pojištěných osob u některých zaměstnání, a to "odměňování za práci". Tak například u zaměstnanců činných na základě pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti bylo a i po roce 2013 bude podmínkou, aby se považovali za zaměstnance, že vstoupili do zaměstnání (začali pracovat); za zaměstnance se považovali a nadále považují až do skončení zaměstnání (do skončení pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti).

Od 1. 1. 2014 se nově zařazují do okruhu pojištěných osob další zaměstnanci, jejichž pracovní vztah nebyl uveden v § 5 zákona o nemocenském pojištění. Do okruhu pojištěných osob se již zaměstnanci nezařazují podle druhu pracovního vztahu, na jehož základě pracují pro zaměstnavatele, ale zařazují se podle obecných podmínek, které platí od 1. 1. 2014 pro všechny zaměstnance. Za zaměstnance se považuje, bez ohledu na pracovní vztah, osoba, která vykonává pro zaměstnavatele činnost, z níž jí plynou příjmy ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozeny. Zaměstnancem dosud nebyl, ale od 1. 1. 2014 bude například

• pověřený vlastník společenství vlastníků jednotek,
• předseda zájmové organizace, například včelařského spolku, pokud výkon této funkce nevyplývá z toho, že je zároveň předsedou výboru takové organizace. Jako člen výboru by byl již ...