FZ-2022/11-11 15. Pokyn č. GFŘ – D – 56 k promíjení pokuty za neoznámení osvobozeného příjmu

15

Generální finanční ředitelství
Lazarská 15/7, 117 22 Praha 1

Č. j.: 11771/22/7100-10111-010509

Pokyn č. GFŘ - D - 56 k promíjení pokuty za neoznámení osvobozeného příjmu

ČI. I. - Obecná ustanovení

[právní úprava] Pokyn upravuje postup orgánů Finanční správy při rozhodování o prominutí pokuty za nepodáni oznámení o osvobozených příjmech. Oznamovací povinnost je pro poplatníky fyzické osoby zakotvena v ustanovení § 38v zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů"). Tato povinnost se vztahuje na příjem osvobozený od daně, pokud přesáhne částku 5 000 000 Kč za jednotlivý příjem. Poplatník daně z příjmů fyzických osob je povinen oznámit správci daně přijetí příjmu přesahujícího uvedenou hranici do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém příjem obdržel. Daňové přiznání se podává podle § 136 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „daňový řád") nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Tato lhůta pro podání daňového přiznání se dle § 136 odst. 2 daňového řádu prodlužuje. Pokud poplatník podává přiznání v prodloužené lhůtě, je oznámení povinen podat v této prodloužené lhůtě. Obdobně se postupuje i v případech, je-li lhůta správcem daně prodloužena na žádost daňového poplatníka. Jde-li o příjem plynoucí do společného jmění manželů, oznamuje správci daně tento příjem pouze jeden z manželů.

Oznamovací povinnost se vztahuje na všechny příjmy osvobozené od daně z příjmů fyzických osob, tj. dle § 4, § 4a, § 6 a § 10 zákona o daních z příjmů (výjimku tvoří příjmy, které správce daně může zjistit z rejstříků či evidencí, do kterých má přístup a které zveřejní na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup). Oznamovací povinnost se tedy nevztahuje na osvobozený příjem z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku, nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku zapisovaných do katastru nemovitostí České republiky nebo na příjem z prodeje nemovitých věcí zapisovaných do katastru nemovitostí České republiky [ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a), b) a v) zákona o daních z příjmů].

Pokud poplatník nesplní svoji oznamovací povinnost (případně dojde k pozdnímu podání oznámení), je v ustanovení § 38w zákona o daních z příjmů zaveden sankční postih ve formě pokuty za neoznámení osvobozeného příjmu (dále též „pokuta"), ve výši

• 0,1 % z částky neoznámeného příjmu, pokud tuto povinnost splní, aniž by k tomu byl vyzván,
• 10 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník tuto povinnost splní v náhradní lhůtě poté, co byl k tomu vyzván, nebo
• 15 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník nesplní tuto povinnost ani v náhradní lhůtě.

Pokuta je splatná do 15 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým je stanovena. Přitom pokutu lze uložit nejpozději do uplynutí lhůty pro stanovení daně. O povinnosti platit pokutu rozhodne správce daně platebním výměrem a současně ji předepíše do evidence daní.

Podle ustanovení § 2 odst. 5 daňového řádu se příslušenstvím daně rozumějí také pokuty, jsou-li ukládány podle daňového zákona. Tento pokyn upravuje postup orgánů Finanční správy České republiky při rozhodování o promíjení pokuty za neoznámení osvobozeného příjmu podle zákona o daních z příjmů.

[cíl pokynu] Správce daně může podle § 38w odst. 6 zákona o daních z příjmů zcela nebo zčásti prominout pokutu, pokud k nesplnění povinnosti oznámit osvobozený příjem došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit. Generální finanční ředitelství vedeno snahou dostatečně spolehlivě zabezpečit v maximální možné míře jednotné a objektivní rozhodování o žádostech o promíjení pokut, vymezuje tímto pokynem skutečnosti, v jejichž faktickém naplnění lze spatřovat důvody, pro které je dle zákonné úpravy možné prominout pokutu. Tímto je Generálním finančním ředitelstvím též vyjádřena snaha zamezit případným excesivním individuálním rozhodnutím tak, aby byla i při aplikaci předmětné zákonné pravomoci založené na kombinaci obecně formulovaných právních pojmů v maximální možné míře šetřena veřejná práva poplatníků spočívající na zákazu diskriminace a na právu na řádný proces.

[čeho se pokyn netýká] Tento pokyn se netýká hromadného promíjení příslušenství daně dle § 260 daňového řádu.

I.1. Žádost o prominutí uhrazené pokuty

Dle § 259 odst. 2 daňového řádu platí, že prominout lze příslušenství daně i v případě, že již bylo uhrazeno. Úhrada pokuty tedy není překážkou jejího případného prominutí. Na osobním daňovém účtu poplatníka by to znamenalo vznik přeplatku.

I. 2. Správní poplatek

[poplatková povinnost] Žádost o prominutí pokuty podléhá podle sazebníku [položky 1 bodu 1 písm. c)], který je přílohou kzákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, věznění pozdějších předpisů, správnímu poplatku ve výši 1000 Kč, pokud je žádáno o prominutí částky vyšší než trojnásobek sazby poplatku. Pokud tedy daňový subjekt žádá o prominutí částky 3001 Kč a více, podléhá jeho žádost správnímu poplatku, žádost o prominutí částky 3000 Kč a méně nepodléhá správnímu poplatku.

ČI. II. - Promíjení pokuty

II. 1. Formální požadavek

Dodržení lhůty pro podání žádosti

[právní úprava] Zákon o daních z příjmů v § 38w odst. 3 stanoví, že pokutu lze uložit nejpozději do uplynutí lhůty pro stanovení daně.

II. 2. Meritorní posouzení- prvotní úvaha

[právní úprava] Daňový řád v § 259c odst. 2 upravuje vylučující podmínku pro možnost prominutí příslušenství daně. Naplnění této podmínky vylučuje možnost prominutí pokuty. Podle § 259c odst. 2 daňového řádu platí, že prominutí daně nebo příslušenství daně není možné, pokud poplatník nebo osoba, která je členem jeho statutárního orgánu, v posledních 3 letech závažným způsobem porušil daňové nebo účetní právní předpisy.

[pojem „závažnost"] Závažnost porušení daňových nebo účetních předpisů musí být v konkrétním případě najisto postavena prostřednictvím dostatečného ...