Důvodová zpráva k zákonu č. 200/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Důvodová zpráva

Obecná část

1.        Zhodnocení současného právního stavu v dané oblasti

Rodičovský příspěvek je nepojistnou sociální dávkou určenou pro podporu rodičů, kteří osobně, celodenně a řádně pečující o nejmladší dítě v rodině. O dávce rozhoduje a výplatu provádí Úřad práce ČR, v odvolacím řízení je příslušné Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Jde o nepojistnou sociální dávku, což znamená, že nárok na ni není podmíněn předchozí výdělečnou činností rodiče. Platí pouze, že pokud byl rodič výdělečně činný a pobírá z tohoto titulu peněžitou pomoc v mateřství, náleží rodičovský příspěvek po jejím skončení (zpravidla po 20-22 týdnech od narození dítěte). Pokud rodiči nárok na peněžitou pomoc nevznikl, náleží rodičovský příspěvek již od narození dítěte, a to v pevně stanovených částkách do čtyř let jeho věku. Délka pobírání rodičovského příspěvku přitom nijak nesouvisí s rodičovskou dovolenou v zaměstnání.

Pro stanovení měsíční výše čerpání rodičovského příspěvku je rozhodující výše denního vyměřovacího základu (dále jen „DVZ“) vypočteného pro účely stanovení peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenského v souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte podle zákona o nemocenském pojištění. Pokud DVZ lze stanovit, může rodič flexibilně volit výši (v limitech dle výše DVZ) rodičovského příspěvku (a tím i délku jeho pobírání), a to až do 4 let věku dítěte, resp. do vyčerpání celkové částky 220 000 Kč. Přitom není rozhodující, zda jde o DVZ matky nebo otce dítěte. Rodičovský příspěvek může tedy čerpat kterýkoli z rodičů, v péči se mohou i vystřídat.

Rodič může volit výši rodičovského příspěvku, jestliže lze aspoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte v rodině 70 % 30násobku DVZ v částce převyšující 7 600 Kč až do částky 11 500 Kč měsíčně s tím, že zvolená výše nesmí přesáhnout 70 % 30násobku DVZ. V případě, že u každého z rodičů lze stanovit ke dni narození dítěte uvedený vyměřovací základ, vychází se při stanovení výše rodičovského příspěvku z toho vyměřovacího základu, který je vyšší. Limitem měsíční výše rodičovského příspěvku je tedy 70 % 30násobku DVZ, což odpovídá výši peněžité pomoci v mateřství. V případě, kdy je 70 % 30násobku DVZ nižší než 7 600 Kč, může rodič volit výši rodičovského příspěvku do 7 600 Kč měsíčně. Nelze-li žádnému z rodičů stanovit k datu narození dítěte DVZ, náleží dávka ve výši 7 600 Kč měsíčně do konce devátého měsíce věku dítěte a od desátého měsíce věku ve výši 3 800 Kč měsíčně do 4 let věku dítěte.

Výši rodičovského příspěvku je možné měnit po uplynutí tří kalendářních měsíců od podání poslední žádosti o zvolené výši. Žádost o dávku lze podat nejdříve 60 dnů přede dnem, od něhož se dávka žádá. Nárok na výplatu dávky zaniká uplynutím 3 měsíců ode dne, za který dávka náleží.

Další podmínkou pro nárok na rodičovský příspěvek je osobní celodenní a řádná péče o nejmladší dítě v rodině. Zákon pak taxativně stanoví situace, kdy se podmínka považuje za splněnou i v případě, kdy je dítě umístěno v zařízení či o něj pečuje jiná osoba.

Z ustanovení § 30 a § 31 zákona o státní sociální podpoře plyne nárok na dávku i osobě, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů (náhradní rodinné péče). Taková osoba se pro účely rodičovského příspěvku považuje za rodiče. Při splnění zákonem stanovené podmínky celodenní osobní řádné péče o nezletilé dítě tak vzniká nárok na rodičovský příspěvek i pěstounům na přechodnou dobu. V případě, kdy pěstoun na přechodnou dobu odčerpá část rodičovského příspěvku, nemá již rodič, budoucí osvojitel, poručník nebo jiná osoba, které bude dítě svěřeno do trvalé péče nárok na celou částku 220 tis. Kč.

Zákon o státní sociální podpoře rovněž umožňuje souběh čerpání rodičovského příspěvku a dávek pěstounské péče u osob v evidenci pečujících o dítě, které jim bylo svěřeno do pěstounské péče na přechodnou dobu (dále jen pěstoun na přechodnou dobu).

Dle ustanovení § 50 zákona o státní sociální podpoře je podmínkou nároku na výplatu dávky písemný souhlas oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob s tím, aby státní orgány a další právnické osoby a fyzické osoby sdělily orgánům státní sociální podpory, pokud o dávce rozhodují, vyplácí ji nebo kontrolují, výši příjmu těchto osob, skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, nepříznivý zdravotní stav, údaje o přihlášení se k trvalému pobytu a další údaje, které tvoří náležitosti žádosti podle § 68 zákona o státní sociální podpoře, a to v rozsahu potřebném pro rozhodování o dávce.

Ustanovení § 12 obsahuje definici soustavné přípravy dítěte na budoucí povolání, za kterou se považuje studium na střední či vysoké škole v ČR, avšak není zcela zřejmé, zda se služebním poměrem myslí pouze služební poměr příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání, či i služební poměr dle zákona o státní službě. Ustanovení rovněž obsahuje neodůvodněný rozdíl v posuzování mezi studiem v České republice a studiem v zahraničí.

Současná právní úprava nemá negativní dopady ve vztahu k zákazu diskriminace ani ve vztahu k rovnosti mužů a žen, neboť dávku může čerpat kterýkoli z rodičů a v péči se mohou také vystřídat. Dlouhodobě v ČR platí, že rodičovský příspěvek čerpají ve více než 98 % případů ženy. Návrh zákona významně podporuje slaďování pracovního, soukromého a rodinného ...