Důvodová zpráva k zákonu č. 121/2021 Sb., o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě

Důvodová zpráva

Obecná část

1. Zhodnocení platného právního stavu

Podle stávající právní úpravy obsažené v § 192 až 194 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) zaměstnancům v základním pracovněprávním vztahu přísluší v prvních 14 kalendářních dnech trvání nařízené karantény náhrada mzdy, platu, případně odměny z dohody (dále jen „náhrada“), pokud tito zaměstnanci splňují podmínky stanovené zákonem o nemocenském pojištění pro dávku nemocenského pojištění – nemocenské. Náhrada přísluší ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku, a to za pracovní dny (dny, na které byly rozvrženy směny) a tzv. placené svátky. Charakter této náhrady je tak obdobný dávce nemocenského pojištění. Od 15. kalendářního dne trvání nařízené karantény náleží těmto zaměstnancům dávka nemocenského pojištění – nemocenské.

Podle jiných právních předpisů dalším skupinám zaměstnanců, kteří jsou účastni nemocenského pojištění, přísluší namísto náhrady mzdy nebo platu za dobu prvních 14 kalendářních dnů nařízené karantény plat nebo odměna ve snížené výši 60 % (§ 128 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, § 34 odst. 4 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, § 72 odst. 7 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, § 47 odst. 7 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, § 53 odst. 7 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze).

Naopak vojákům z povolání náleží v době karantény služební plat (§ 68k odst. 2 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání) a příslušníkům bezpečnostních sborů služební příjem (§ 124 odst. 5 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů), tj. výše jejich příjmu tím není dotčena.

2. Odůvodnění hlavních principů a nezbytnosti navrhované právní úpravy

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo návrh zákona, jímž se zaměstnancům do 30. 4. 2021 zvyšuje náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohody, která jim přísluší podle § 192 až 194 zákoníku práce v době trvání prvních 14 kalendářních dnů nařízené karantény, na 100 % průměrného redukovaného výdělku. Zvýšená náhrada příjmu ve výši 100 % bude příslušet i dalším osobám, které jsou účastny nemocenského pojištění jako zaměstnanci a mají podle jiného právního předpisu v době nařízené karantény nárok na plat ve snížené výši nebo odměnu ve snížené výši.

Cílem navrhované úpravy je zlepšit finanční situaci zaměstnanců, kterým byla nařízena karanténa, přičemž pokles příjmů těchto osob vede zřejmě i k nízké ochotě pozitivně testovaných osob označovat další potenciálně rizikové kontakty. V důsledku toho se stávající epidemiologická situace dlouhodobě nezlepšuje, naopak popsané chování potenciálně nakažených osob může být jedním z důvodů zhoršování epidemiologické situace a prodlužování epidemie.

Současně se chce zabránit, aby zvýšené náklady na poskytovanou náhradu příjmu šly k tíži zaměstnavatele, a proto si vyplacenou náhradu příjmu budou zaměstnavatelé moci odečíst z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Z důvodu administrativního zjednodušení si z pojistného budou zaměstnavatele moci v případě karantény odečíst celou náhradu příjmu, nejen její navýšení, a současně nebudou moci v případech nařízení individuální karantény vyžadovat částečnou náhradu nákladů na náhrady mezd z Cíleného programu zaměstnanosti (Program Antivirus – Režim A).

Zvýšená kompenzace při nařízené karanténě je poskytována zaměstnancům i v některých dalších evropských státech, a to například v Rakousku, Německu či Velké Británii.

V Rakousku v případě karantény nařízené přímo z důvodu onemocnění COVID-19 se řídí nárok a délka trvání vyplácení odměny tzv. Entgeltfortzahlung podle obecných pravidel pro případ nemoci, tj. zaměstnanci je nadále vyplácena odměna, i když práci skutečně nevykonává – právním základem je § 8 odst. 1 a 2 Angestelltengesetz, resp. Engeltfortzahlungsgesetz (zákon o pokračování ve vyplácení mzdy/platu). Dle těchto pravidel v zásadě vzniká zaměstnanci vůči zaměstnavateli v případě onemocnění nárok na pokračování výplaty odměny ve výši 100 % po dobu 6 až 12 týdnů (v závislosti na délce trvání pracovního poměru u daného zaměstnavatele) a ve výši 50 % během následujících 4 týdnů. V případě nařízení karantény rakouskými zdravotními úřady jsou zaměstnavateli výše uvedené odměny nahrazeny ze strany státu na základě epidemického zákona (Epidemiegesetz 1950). To neplatí, pokud je karanténa nařízena zdravotními či jinými úřady cizích států, tj. např. v případě karantény českých pendlerů pracujících v Rakousku nařízené ...