POKYNY

k vyplnění Přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí

podle zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí,
ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „zákonné opatření“)

Tiskopis daňového přiznání (dále jen „přiznání“) je k dispozici na všech územních pracovištích finančních úřadů, v elektronické podobě je umístěn na internetových stránkách Finanční správy (http://www.fi nancnisprava.cz) v nabídce Daňové tiskopisy, a to i s možností interaktivního vyplnění.

Všeobecně

1.           Předmětem daně z nabytí nemovitých věcí (dále jen „daň“) je úplatné nabytí vlastnického práva k nemovité věci nebo její části (dále jen „vlastnictví k nemovitosti“), kterou je pozemek, stavba, jednotka a právo stavby. Předmětem daně je také úplatné nabytí vlastnictví k budově podle katastrálního zákona či její části, která je částí inženýrské sítě.

Jednotkou se rozumí jednotka vymezená podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) i jednotka vymezená podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů, na kterou se pro účely daně pohlíží stejně jako na jednotku vymezenou podle občanského zákoníku.

Za nabytí vlastnictví k nemovitosti pro účely daně se považuje také vyčlenění nebo nabytí vlastnictví k nemovitosti do svěřenského fondu a nabytí stavby, která se stane součástí pozemku.

Za nabytí vlastnického práva k právu stavby se pro účely daně považuje také prodloužení doby, na kterou je právo stavby zřízeno.

2.           Poplatníkem daně je nabyvatel. Je-li předmětem daně vyčlenění nebo nabytí nemovité věci do svěřenského fondu nebo jde-li o nabytí vlastnictví k nemovitosti do podílového fondu nebo fondu obhospodařovaného penzijní společností, hledí se na tyto fondy jako na jediné nabyvatele vlastnictví k nemovitosti. V případě nabytí vlastnictví k nemovitosti směnou se jedná o dvě samostatná nabytí vlastnictví k nemovitosti.

3.           Poplatníci, u kterých nelze určit velikost jejich podílů na nemovité věci (např. je-li nemovitá věc součástí společného jmění manželů), jsou povinni plnit daňovou povinnost společně a nerozdílně. Protože se na ně hledí, jako by měli společnou daňovou povinnost, vystupuje v daňovém řízení pouze jeden z nich jako společný zmocněnec. V přiznání je však nutné uvést i identifikační údaje druhého z manželů. Nezvolí-li si společného zmocněnce, je ten z nich, který první podal přiznání, jejich společným zástupcem.

Dojde-li k nabytí vlastnictví k nemovitosti současně také do výlučného vlastnictví jednoho manžela, je z nabytí vlastnictví tohoto majetku samostatným poplatníkem daně s povinností podat další (samostatné) přiznání.

4.           Základ daně se stanoví z tzv. nabývací hodnoty nemovité věci. Nabývací hodnotou je sjednaná cena, srovnávací daňová hodnota, zjištěná cena nebo zvláštní cena. Nabývací hodnota se stanoví ke dni, kdy nastala skutečnost, která je předmětem daně.

Jedná-li se o specifické případy nabytí nemovité věci (§ 17 až § 23 zákonného opatření), použije se pro výpočet daně Příloha č. 1 typu J.

V případech kupních a směnných smluv, ve kterých se pro stanovení nabývací hodnoty porovnává sjednaná cena se srovnávací daňovou hodnotou, se použije pro výpočet daně, případně zálohy na daň, Příloha č. 1 typu N.

Sazba daně činí 4 %.

Srovnávací daňová hodnota je částka odpovídající 75 % směrné hodnoty nebo 75 % zjištěné ceny. Pouze v případě směnné smlouvy je srovnávací daňová hodnota částka odpovídající 100 % směrné hodnoty nebo 100 % zjištěné ceny. Směrnou hodnotu lze určit pouze u nemovitých věcí uvedených v § 15 zákonného opatření. Je-li nabýváno vlastnictví k nemovitostem, u nichž lze směrnou hodnotu určit, může si poplatník v přiznání zvolit, zda pro určení srovnávací daňové hodnoty použije směrnou hodnotu nebo zjištěnou cenu.

Postup výpočtu směrné hodnoty je podstatným zjednodušením ocenění nemovitých věcí porovnávacím způsobem podle právních předpisů upravujících oceňování majetku. Cílem této úpravy je snížit počet případů, kdy je pro stanovení základu daně nezbytné vypracování znaleckého posudku určujícího zjištěnou cenu, a tím i snížit náklady poplatníků na zajištění těchto posudků.

Směrná hodnota se určuje pouze u:

a)           zemědělského pozemku a lesního pozemku bez lesního porostu, pokud tyto pozemky nejsou zastavěny, netvoří funkční celek se stavbou nebo jednotkou, nejsou územním plánem nebo regulačním plánem předpokládány k jinému využití nebo nejsou na základě vydaného rozhodnutí a souhlasu podle stavebního zákona určeny k zastavění,

b)           pozemku, jehož součástí je stavba rodinného domu, stavba pro rodinnou rekreaci nebo stavba garáže, a u pozemku tvořícího s těmito stavbami funkční celek,

c)            stavby rodinného domu, stavby pro rodinnou rekreaci nebo stavby garáže, nejsou-li tyto stavby součástí pozemku ani práva stavby, a u pozemku tvořícího s těmito stavbami funkční celek,

d)           jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a u pozemku tvořícího s touto jednotkou funkční celek,

e)           nemovité věci tvořící příslušenství k výše uvedeným nemovitým věcem uvedeným v písmenech b) až d),

f)            pozemku, na kterém není trvalý porost s výjimkou náletové dřeviny nebo živého plotu, na němž není zřízena stavba s výjimkou oplocení nebo zpevněné plochy do 25 m2 a k němuž není zřízeno právo stavby.

Z výše uvedených nemovitostí nelze směrnou hodnotu určit u:

–             lesního pozemku s lesním porostem,

–             pozemku, který je vodní plochou,

–             stavby hromadné garáže a u pozemku, jehož součástí je stavba hromadné garáže,

–             nedokončené stavby nebo jednotky a u pozemku, jehož součástí je nedokončená stavba.

Podrobný postup určování směrné hodnoty upravuje prováděcí vyhláška Ministerstva fi nancí k zákonnému opatření.

A)          Zvolí-li si poplatník směrnou hodnotu, je povinen v přiznání

–             vyčíslit zálohu ve výši 4 % z ceny sjednané (řádek 4 v Tabulce č. 1 Přílohy č. 1 typu N) a ve lhůtě pro podání přiznání ji zaplatit,

–             v Přílohách č. 2 uvést požadované údaje o jednotlivých nemovitých věcech, k nimž je nabýváno vlastnické právo, nutné k určení jejich směrné hodnoty.

Na základě údajů uvedených poplatníkem v Přílohách č. 2 vypočte správce daně směrnou hodnotu nemovité věci, určí její srovnávací daňovou hodnotu, kterou porovná se sjednanou cenou, stanoví základ daně a daň vyměří platebním výměrem.

Pokud se vyměřená daň neodchyluje od zálohy tvrzené v přiznání, hledí se na zálohu jako na tvrzenou daň a uhrazená záloha se započte na úhradu splatné daně. Výsledek vyměření nemusí správce daně poplatníkovi oznamovat.

Pokud je daň vyměřená správcem daně vyšší než záloha, je rozdíl splatný ve lhůtě 30 dnů od doručení platebního výměru.

B)           Zvolí-li si poplatník zjištěnou cenu, je povinen

–             doložit znalecký posudek

–             v přiznání vyčíslit ...