Pokyny k vyplnění přiznání k dani z nemovitých věcí od zdaňovacího období roku 2019

POKYNY k vyplnění přiznání k dani z nemovitých věcí od zdaňovacího období roku 2019

Daň z nemovitých věcí upravuje zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon"). Daň z nemovitých věcí tvoří daň z pozemků a daň ze staveb a jednotek.

Jak podat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí

Tiskopis daňového přiznání včetně samostatných listů k jeho doplnění a příloh k listům lze získat na všech územních pracovištích finančních úřadů. V elektronické podobě je ve formátu Adobe PDF k dispozici ke stažení na internetových stránkách Finanční správy (http://www.financnisprava.cz) v nabídce Daňové tiskopisy.

Elektronicky lze přiznání k dani z nemovitých věcí podat formou datové zprávy ve formátu a struktuře definované správcem daně, zveřejněné v dokumentaci na adrese http://adisepo.mfcr.cz/adistc/adis/idpr pub/epo2 info/popis struktury seznam.faces a za podmínek zveřejněných Ministerstvem financí. Datovou zprávu lze odeslat prostřednictvím Datové schránky nebo Daňového portálu www.daneelektronicky.cz, tento způsob odeslání vyžaduje jednoznačnou identifikaci podatele. Pro tyto účely je možné využít:

• uznávaný elektronický podpis,
• přihlašovací údaje do datové schránky (ověření identity podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky),
• dodatečné potvrzení nebo opakování podání písemnou nebo ústní formou ve lhůtě do 5 dnů od původního podání (tzv. e-tiskopis).

Na Daňovém portálu www.daneelektronicky.cz je k dispozici aplikace pro elektronická podání pro finanční správu, v níž lze vyplnit elektronický formulář a vytvořit datovou zprávu, kterou je možno přímo z aplikace odeslat na společné technické zařízení správců daně nebo vytvořit vyplněný tiskopis daňového přiznání ve formátu PDF, který je možno vytisknout, opatřit podpisem a podat v listinné podobě.

Při vyplňování elektronického formuláře se řiďte nápovědou, která je jeho součástí. Po zadání základních údajů o přiznávaných pozemcích, stavbách nebo jednotkách, aplikace PO automaticky doplní hodnoty potřebné pro výpočet daně (sazby daně, průměrné ceny za 1 m² pozemků zemědělské půdy, koeficienty atd.), daň vypočte a zkontroluje.

Protože aplikace pro elektronické podání umožňuje vytvořit daňové přiznání pouze v úplném tvaru, nelze elektronicky podat dílčí daňové přiznání, ale pouze řádné (úplné) daňové přiznání; dodatečné daňové přiznání se podává pouze v úplném tvaru, tj. s uvedením všech nemovitých věcí poplatníka v územním obvodu téhož správce daně.

Podle ustanovení § 72 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád"), má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen podání podle § 72 odst. 1 daňového řádu učinit pouze datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 daňového řádu.

Daňové přiznání se podává vždy místně příslušnému správci daně, tj. tomu finančnímu úřadu, v jehož obvodu územní působnosti se předmětné nemovité věci nacházejí. Přiznává-li poplatník více nemovitých věcí, nacházejících se v obvodech územní působnosti několika finančních úřadů, podává daňové přiznání u každého z nich samostatně.

Na území České republiky je zřízeno 14 finančních úřadů, každý s působností na území jednoho vyššího územního samosprávného celku, tj. jednotlivého kraje nebo hlavního města Prahy (dále jen „kraj"). Sídlem finančního úřadu je sídlo kraje, jehož název je součástí názvu finančního úřadu. Veškerý kontakt poplatníků s finančními úřady, např. podání daňového přiznání a dalších písemností, nahlížení do spisu, získání informace o své daňové povinnosti apod., zajišťují územní pracoviště finančních úřadů. Daňová povinnost téhož poplatníka ke všem nemovitým věcem nacházejícím se na území jednoho kraje je soustředěna do jednoho daňového spisu poplatníka, uloženého na jednom územním pracovišti (dále též „ÚzP") příslušného finančního úřadu.

Základní informace o dani z nemovitých věcí

Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Pro stanovení daně z nemovitých věcí je rozhodný stav k 1. lednu zdaňovacího období (příslušného kalendářního roku), na který je daň stanovována. Ke změnám skutečností rozhodných pro daň, které nastanou v průběhu zdaňovacího období, se nepřihlíží.

Předmětem daně z nemovitých věcí jsou pozemky evidované v katastru nemovitostí, zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky nacházející se na území České republiky. Na pozemek, který je součástí jednotky, se pro účely daně z nemovitých věcí hledí jako na nemovitou věc, jejímž vlastníkem je ten, kdo vlastní jednotku.

Zdanitelnou stavbou se rozumí dokončená nebo užívaná stavba, a to budova podle katastrálního zákona, nebo inženýrská stavba uvedená v příloze zákona. Není-li zdanitelná stavba samostatnou nemovitou věcí, hledí se na ni pro účely daně z nemovitých věcí jako na nemovitou věc náležející vlastníku té věci, jejíž je tato stavba součástí.

Zdanitelnou jednotkou se rozumí dokončená nebo užívaná jednotka, vymezená podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů, nebo vzniklá podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník").

Předmětem daně z nemovitých věcí je také část budovy nebo inženýrské stavby uvedené v příloze zákona, nebo součást jednotky, je-li dokončená nebo užívaná.

Přiznání k dani z nemovitých věcí podává poplatník daně. Je-li poplatníků daně z téhož předmětu daně více, jsou povinni plnit daňovou povinnost společně a nerozdílně. Podá-li daňové přiznání jeden z poplatníků majících vlastnická nebo jiná práva k téže nemovité věci za celou nemovitou věc, považuje se za společného zástupce, pokud si poplatníci nezvolí společného zmocněnce, nebo pokud nepodají samostatně daňová přiznání za své spoluvlastnické podíly za podmínek dále uvedených.

Je-li ve lhůtě do 31. ledna zdaňovacího období podáno daňové přiznání alespoň jedním ze spoluvlastníků za jeho spoluvlastnický podíl na pozemku (dále jen „podíl na pozemku"), nebo za spoluvlastnický podíl na zdanitelné stavbě nebo zdanitelné jednotce (dále jen „podíl na stavbě"), má povinnost podat daňové přiznání každý spoluvlastník za svůj podíl na pozemku nebo za svůj podíl na stavbě samostatně. V takovém případě přiznává a platí každý spoluvlastník daň ve výši svého podílu na celkové dani odpovídající jeho podílu na pozemku nebo podílu na stavbě. Tento postup nelze uplatnit u pozemku evidovaného v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem. Jestliže některý ze spoluvlastníků pozemku nebo zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky daňové přiznání za svůj spoluvlastnický podíl nepodá, správce daně mu vyměří daň z moci úřední bez předchozí výzvy k podání daňového přiznání.

Pokud spoluvlastníci nepodají daňové přiznání prostřednictvím společného zástupce, ani nevyužijí možnosti podat samostatně daňová přiznání za své spoluvlastnické podíly, a ani na výzvu správce daně si nezvolí společného zmocněnce, správce daně jim vyměří daň z moci úřední ve výši jejich spoluvlastnického podílu bez předchozí výzvy k podání daňového přiznání.

Poplatníkem daně může být fyzická nebo právnická osoba.

Poplatníkem daně z pozemků je:

• vlastník pozemku,
• stavebník, jde-li o pozemek zatížený právem stavby,
• nájemce nebo pachtýř u pronajatého nebo propachtovaného pozemku,
  
  • který je v katastru nemovitostí evidován zjednodušeným způsobem, nebo
  • s ním je příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad nebo Správa státních hmotných rezerv, nebo
  • který je na základě rozhodnutí o privatizaci převeden na Ministerstvo financí,
• uživatel pozemku - není-li vlastník pozemku znám.

U pozemků ve vlastnictví České republiky je poplatníkem daně:

• organizační složka státu nebo státní příspěvková organizace, státní fond, státní podnik nebo jiná státní organizace, které jsou příslušné hospodařit nebo mají právo hospodařit s majetkem státu,
• právnická osoba, která má právo užívat pozemek na základě výpůjčky vzniklé podle zákona upravujícího některé užívací vztahy k majetku České republiky.

U pozemků ve svěřenském fondu, v podílovém fondu a ve fondu obhospodařovaném penzijní společností jsou poplatníky daně tyto fondy.

Poplatníkem daně ze staveb a jednotek je:

• vlastník zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky,
• nájemce nebo pachtýř je poplatníkem daně u pronajaté nebo propachtované zdanitelné jednotky, která zahrnuje nebytový prostor jiný než sklep nebo komoru, nebo u zdanitelné stavby, která není obytným domem,
  • jsou-li s nimi příslušné hospodařit Státní pozemkový úřad nebo Správa státních hmotných rezerv, nebo
  • které jsou na základě rozhodnutí o privatizaci převedeny na Ministerstvo financí.

U zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky ve vlastnictví České republiky, je poplatníkem daně

• organizační složka státu nebo státní příspěvková organizace, státní fond, státní podnik nebo jiná státní organizace, které jsou příslušné hospodařit nebo mají právo hospodařit s majetkem státu, anebo
• právnická osoba, která má právo užívat zdanitelnou stavbu nebo zdanjtelnou jednotku na základě výpůjčky vzniklé podle zákona upravujícího některé užívací vztahy k majetku České republiky.

U zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky ve svěřenském fondu, v podílovém fondu a ve fondu obhospodařovaném penzijní společností jsou poplatníky daně tyto fondy.

Lhůta pro podání daňového přiznání - řádné, dílčí, případně opravné řádné nebo opravné dílčí daňové přiznání je podáno včas nejpozději dnem 31. ledna zdaňovacího období, s následujícími výjimkami:

• nebylo-li do 31. prosince roku, ve kterém byl podán návrh na vklad práva vlastnického do katastru nemovitostí, kterým toto právo vzniká, rozhodnuto o jeho povolení, je poplatník povinen za nemovitou věc, která byla předmětem vkladu práva vlastnického, podat daňové přiznání nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl zapsán vklad práva vlastnického do katastru nemovitostí. Daňové přiznání podává poplatník na zdaňovací období následující po roce, v němž vznikly právní účinky vkladu. Povinnost podat daňové přiznání nevzniká, pokud daňové přiznání za nemovitou věc podal současný společný zástupce nebo společný zmocněnec (§ 13a odst. 11 zákona),
• nepřešlo-li do 31. prosince zdaňovacího období vlastnické právo k nemovité věci prodané v dražbě, je poplatník za nemovitou věc povinen podat daňové přiznání nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byly splněny podmínky pro nabytí vlastnického práva k nemovité věci vydražené v dražbě, s výjimkou veřejné dražby, vydražitelem nebo předražitelem, nebo bylo vydáno vydražiteli potvrzení o nabytí vlastnického práva k nemovité věci vydražené ve veřejné dražbě (§ 13a odst. 12 zákona).

Daňové přiznání se nepodává, pokud je poplatník podal či mu byla daň stanovena z moci úřední na některé z předchozích zdaňovacích období a ve srovnání s tímto předchozím zdaňovacím obdobím nedošlo ke změně okolností rozhodných pro stanovení daně. V takovém případě se vyměří daň k 31. lednu běžného zdaňovacího období ve výši poslední známé daně.

Dojde-li však ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím ke změně okolností rozhodných pro stanovení daně včetně změny v osobě poplatníka (tj. zejména ke změně výměry pozemku, změně druhu pozemku, změně ceny za 1 m² lesního pozemku přiřazené kódu SLT, změně v užívání zdanitelné stavby nebo k nástavbě o další nadzemní podlaží či zvětšení půdorysu zdanitelné stavby přistavěním), je poplatník povinen daň přiznat do 31. ledna zdaňovacího období. V těchto případech lze daň přiznat rovnocenně buď podáním řádného daňového přiznání, nebo podáním dílčího daňového přiznání. V dílčím daňovém přiznání poplatník uvede jen nastalé změny a výpočet celkové výše daně se zahrnutím těchto změn. Při výpočtu celkové výše daně zohlední též změnu výše daně z důvodu případné změny sazeb daně, průměrné ceny zemědělské půdy, změny koeficientů obce a místního koeficientu nebo skončení osvobození u stávajících nemovitých věcí, které na listech podávaného dílčího daňového přiznání nevykazuje.

Dojde-li ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím pouze ke změně sazeb daně, ke změně průměrné ceny půdy přiřazené ke stávajícím jednotlivým katastrálním územím, ke změně koeficientu podle § 6 odst. 4, podle § 11 odst. 3 a 4 nebo podle § 12 zákona nebo k zániku osvobození od daně, jestliže tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou podle § 4 odst. 1 písm. v) zákona nebo uplynutím zákonem stanovené lhůty anebo uplynutím lhůty stanovené obecně závaznou vyhláškou obce podle § 17a zákona a předmět daně není ani částečně osvobozen od daně z jiného důvodu, anebo ke změně místní příslušnosti, není poplatník povinen podat daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání ani sdělit tyto změny správci daně. Správce daně vyměří daň ve výši poslední známé daně upravené o uvedené změny a výsledek vyměření poplatníkovi sdělí platebním výměrem nebo hromadným předpisným seznamem.

Změnu ostatních údajů (tj. především změnu údajů o poplatníkovi, případně změnu v zastupování, atd.) je poplatník povinen oznámit finančnímu úřadu do 30 dnů ode dne, kdy nastala.

Ztratila-li fyzická nebo právnická osoba postavení poplatníka proto, že se v průběhu zdaňovacího období změnila vlastnická nebo jiná práva ke všem nemovitým věcem v územním obvodu téhož správce daně, které u něho podléhaly dani z nemovitých věcí, nebo tyto nemovité věci zanikly, je povinna oznámit tuto skutečnost správci daně nejpozději do 31. ledna následujícího zdaňovacího období.

Zemřel-li poplatník v průběhu lhůty pro podání daňového přiznání, aniž by splnil povinnost ho podat, podává daňové přiznání za zemřelého osoba spravující pozůstalost, přičemž lhůta pro podání daňového přiznání se prodlužuje o dva měsíce. Bylo-li skončeno řízení o pozůstalosti v průběhu lhůty pro podání daňového přiznání, aniž by osoba spravující pozůstalost splnila povinnost ho podat, podává daňové přiznání dědic a lhůta pro podání daňového přiznání se prodlužuje o dva měsíce.

Dodatečné daňové přiznání poplatník podává, jestliže zjistí, že daň má být vyšší nebo nižší než poslední známá daň. Poslední známá daň je výsledná daň, jak byla správcem daně dosud pravomocně stanovena v dosavadním průběhu daňového řízení o této dani. Dodatečné daňové přiznání je třeba podat ...