Uzávěrka účetních knih a sestavení účetní závěrky

Koncem každého účetního období je třeba provést přípravné práce potřebné pro sestavení účetní závěrky. Před jejím sestavením je třeba uzavřít účetní knihy, tedy provést účetní uzávěrku. Ta je upravena v bodu 3.2. Českého účetního standardu č. 002 – Otevírání a uzavírání účetních knih:

„Uzavírání účetních knih je činnost, při níž se ve smyslu ustanovení § 17 zákona

1. zjišťují obraty stran Má dáti a Dal jednotlivých syntetických účtů, popřípadě přivedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu obraty účtových skupin,
2. zjišťují konečné zůstatky aktivních a pasivních účtů a konečné stavy účtů nákladů a výnosů, popřípadě při vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu zůstatky účtových skupin,
3. zjistí se základ daně z příjmů a daňová povinnost splatná, popřípadě odložená, účetní jednotky za účetní období, případně se zaúčtuje rezerva na daň z příjmů ve smyslu § 26 odst. 3 zákona,
4. zjistí se účetní výsledek hospodaření převodem nákladových účtů na vrub příslušného účtu účtové skupiny 71 – Účet zisků a ztrát a převodem výnosových účtů ve prospěch tohoto účtu,
5. uzavře se účetnictví účetní jednotky převodem zůstatků rozvahových účtů a zůstatku příslušného účtu účtové skupiny 71 – Účet zisků a ztrát na konečný účet rozvažný.“

Co se rozumí účetní závěrkou je uvedeno v § 18 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen zákon). Na rozdíl od účetní uzávěrky, která představuje souhrn prací, které je třeba provést, účetní závěrka je soubor listin, které je třeba sestavit. Těmito listinami jsou:

• Rozvaha,
• Výkaz zisku a ztráty,
• Příloha,
• Přehled o peněžních tocích,
• Přehled o změnách vlastního kapitálu.

Finanční ústavy, jako jsou například banky, pojišťovny nebo penzijní společnosti, dle § 18 odst. 2 zákona, přehled o peněžních tocích nesestavují. Mikro a malé účetní jednotky podle téhož paragrafu přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu nemusejí sestavovat. Těmito jednotkami jsou takové, které nepřekračují alespoň dvě z následujících hodnot:

• aktiva celkem: 100 000 000 Kč,
• roční úhrn čistého obratu: 200 000 000 Kč,
• průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období: 50.

V uvedeném odstavci § 18 je ještě stanoveno pro vybrané účetní jednotky, že mají za povinnost sestavit tyto dva přehledy pouze tehdy, když k rozvahovému dni a za předcházející účetní období splní tyto hodnoty:

• aktiva celkem: 40 000 000 Kč,
• roční úhrn čistého obratu: 80 000 000 Kč.

Vybranou účetní jednotkou se dle § 1 odst. 3 zákona rozumí organizační složky státu, příspěvkové organizace, zdravotní pojišťovny a další zde vyjmenované instituce.

Dříve, než je přikročeno k uzávěrce a k sestavení účetní závěrky, je třeba provést inventarizaci a shromáždit všechny další potřebné podklady. Hlavní zásady k provedení inventarizace jsou obsaženy v § 29 a 30 zákona. Vybrané účetní jednotky se musí řídit vyhláškou č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků, která stanoví požadavky na organizační zajištění a způsob provedení inventarizace. Ostatní účetní jednotky se touto vyhláškou řídit nemusí, mohou se ale nechat při organizaci vlastních inventarizací jejími ustanoveními inspirovat. Ve věcném záměru připravovaného nového zákona o účetnictví je v současné době navrhováno vydání vyhlášky o inventarizacích, kterou by musely dodržovat všechny účetní jednotky.

Účetní jednotky obvykle vydávají směrnici, v které stanoví jak termíny inventarizací, tak i osoby odpovědné za jejich provedení. Při sestavování těchto směrnic je třeba nezapomenout na to, že dle § 30 odst. 7 písm. b) zákona mají být určeny nejen osoby odpovědné za provedení inventury, ale i za zjišťování inventovaných skutečností, nebo je potřeba stanovit, že za obojí odpovídá tatáž osoba. Pokud jsou ustanovovány inventurní komise, pak je potřebné stanovit, zda mají kolektivní odpovědnost, nebo kdo ...