ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (prvního senátu)
13. července 2017 () – Jednací jazyk: litevština. )
„Řízení o předběžné otázce — Směrnice 2003/96/ES — Zdanění energetických produktů a elektřiny — Článek 14 odst. 1 písm. c) — Osvobození energetických produktů užívaných jako pohonné hmoty nebo palivo pro plavbu po vodách Evropské unie a pro výrobu elektřiny na palubě plavidla — Pohonná hmota užívaná plavidlem, aby za účelem naložení jeho prvního komerčního nákladu přeplulo z místa, kde bylo postaveno, do přístavu v jiném členském státu“
Ve věci C-151/16,
jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Lietuvos vyriausiasis administracinis teismas (Nejvyšší správní soud, Litva) ze dne 8. března 2016, došlým Soudnímu dvoru dne 14. března 2016, v řízení
„Vakaru Baltijos laivu statykla“ UAB
proti
Valstybine mokesčiu inspekcija prie Lietuvos Respublikos finansu ministerijos,
SOUDNÍ DVŮR (první senát),
ve složení R. Silva de Lapuerta (zpravodajka), předsedkyně senátu, E. Regan, A. Arabadžev, C. G. Fernlund a S. Rodin, soudci,
generální advokátka: J. Kokott,
vedoucí soudní kanceláře: A. Calot Escobar,
s přihlédnutím k písemné části řízení,
s ohledem na vyjádření předložená:
—
| za litevskou vládu D. Kriaučiunasem, K. Dieninisem a R. Dzikovičem, jakož i D. Stepaniene, jako zmocněnci,
|
—
| za polskou vládu B. Majczynou, jako zmocněncem,
|
—
| za Evropskou komisi A. Steiblyte a F. Tomat, jako zmocněnkyněmi,
|
po vyslechnutí stanoviska generální advokátky na jednání konaném dne 2. března 2017,
vydává tento
Rozsudek
1
| Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 14 odst. 1 písm. c) směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (Úř. věst. 2003, L 283, s. 51; Zvl. vyd. 09/01, s. 405).
|
2
| Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi společností „Vakaru Baltijos laivu statykla“ UAB a Valstybine mokesčiu inspekcija prie Lietuvos Respublikos finansu ministerijos (státní daňová inspekce u ministerstva financí Litevské republiky, dále jen „Státní daňová inspekce“) ve věci rozhodnutí, kterým se odmítlo vrácení spotřební daně.
|
Právní rámec
Unijní právo
3
| Body 3 až 5 odůvodnění směrnice 2003/96 uvádějí:
„(3)
| Řádné fungování vnitřního trhu a dosažení cílů ostatních politik Společenství vyžaduje stanovit na úrovni Společenství minimální úrovně zdanění pro většinu energetických produktů, včetně elektřiny, zemního plynu a uhlí.
|
(4)
| Závažné rozdíly mezi vnitrostátními úrovněmi zdanění energie, které uplatňují členské státy, by mohly být škodlivé pro řádné fungování vnitřního trhu.
|
(5)
| Prostřednictvím stanovení vhodných minimálních úrovní zdanění ve Společenství se mohou snížit stávající rozdíly mezi vnitrostátními úrovněmi zdanění.“
|
|
4
| Článek 1 této směrnice stanoví:
„Členské státy zdaní energetické produkty a elektřinu v souladu s touto směrnicí.“
|
5
| Článek 14 odst. 1 uvedené směrnice stanoví:
„Kromě obecných ustanovení obsažených ve směrnici [Rady 92/12/EHS ze dne 25. února 1992 o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani (Úř. věst. 1992, L 76, s. 1; Zvl. vyd. 09/01, s. 179)] o osvobození od daně určitých způsobů použití výrobků, které jsou předmětem daně, a aniž jsou dotčeny ostatní předpisy Společenství, osvobodí členské státy za podmínek, které samy stanoví za účelem správného a jednoznačného uplatnění takových osvobození od daně a předcházení daňovým únikům, vyhýbání se daňovým povinnostem nebo zneužití daňového režimu, od zdanění tyto výrobky:
[…]
c)
| energetické produkty dodávané jako pohonné hmoty nebo paliva pro plavbu po vodách Společenství (včetně rybolovu) pro jiná než soukromá rekreační plavidla a elektřina vyráběná na palubě plavidla.
Pro účely této směrnice se ‚soukromým rekreačním plavidlem‘ rozumí jakékoli plavidlo, které používá jeho vlastník nebo fyzická či právnická osoba, která je oprávněna je používat na základě nájmu nebo jiného právního důvodu pro jiné než výdělečné účely, a zejména jinak než pro přepravu cestujících nebo zboží anebo pro úplatné poskytování služeb anebo pro potřeby orgánů veřejné správy.“
|
|
Litevské právo
6
| Článek 43 odst. 1 bod 2 Akcizu istatymas (zákon Litevské republiky o spotřební dani) ve znění použitelném na spor v původním řízení (dále jen „zákon o spotřební dani“) provádí do litevského práva osvobození stanovené v čl. 14 odst. 1 písm. c) směrnice 2003/96.
|
7
| Podle čl. 43 odst. 2 zákona o spotřební dani je zavedení pravidel pro uplatňování tohoto osvobození svěřeno vládě nebo vládou pověřenému orgánu.
|
8
| Na základě tohoto ustanovení litevská vláda schválila pravidla upravující zásobování lodí a letadel, jakož i pohonné hmoty určené pro výrobu, opravu, testování, provoz a údržbu letadel.
|
9
| V souladu s bodem 3 těchto pravidel musí osoba, která zásobuje loď pohonnou hmotou, vlastnit povolení.
|
10
| Bod 10 druhý pododstavec uvedených pravidel stanoví, že osoba, která uplatňuje čl. 43 odst. 1 bod 2 zákona o spotřební dani, musí disponovat dokumentací, která prokazuje, že účel zásobování je takový, že zakládá nárok na podání žádosti o osvobození od spotřební daně.
|
Spor v původním řízení a předběžné otázky
11
| Společnost „Vakaru Baltijos laivu statykla“ je litevský podnik, který se zabývá zejména stavbou námořních plavidel.
|
12
| Dne 7. října 2009 tento podnik uzavřel smlouvu na stavbu nákladní lodi (dále jen „dotčené plavidlo“) pro estonskou společnost (dále jen „klientka“).
|
13
| V rámci této smlouvy uvedený podnik koupil 80600 litrů pohonných hmot, které byly nality přímo do palivových nádrží dotčeného plavidla, a za tyto pohonné hmoty zaplatil spotřební daň. Část daných pohonných hmot se ...
|