C-307/09, C-308/09, C-309/09 ECLI:EU:C:2011:64

Spojené věci C-307/09 až C-309/09

Vicoplus SC PUH a další

v.

Minister van Sociale Zaken en Werkgelegenheid

(žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podané Raad van State)

„Volný pohyb služeb – Vysílání pracovníků – Akt o přistoupení z roku 2003 – Přechodná opatření – Přístup polských státních příslušníků na pracovní trh států, které již byly v době přistoupení Polské republiky členy Unie – Požadavek pracovního povolení pro poskytování pracovní síly – Směrnice 96/71/ES – Článek 1odst. 3“

Shrnutí rozsudku

1. Přistoupení nových členských států k Evropské unii – Akt o přistoupení z roku 2003 – Přechodná opatření – Volný pohyb služeb – Vysílání pracovníků

(Články 56 a 57 SFEU; akt o přistoupení z roku 2003, článek 24 a příloha XII, kapitola 2 odst. 2; směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71, čl. 1 odst. 3 písm. c))

2. Volný pohyb služeb – Omezení – Vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb – Směrnice 96/71 – Vysílání pracovníků – Pojem

(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71 , čl. 1 odst. 3 písm. c))

1. Články 56 SFEU a 57 SFEU nebrání tomu, aby členský stát během přechodného období, upraveného v kapitole 2 odst. 2 přílohy XII Aktu o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie, podřizoval vysílání pracovníků – polských státních příslušníků – ve smyslu čl. 1 odst. 3 písm. c) směrnice 96/71 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb na své území požadavku získání pracovního povolení.

Takové vnitrostátní opatření musí být totiž považováno za opatření upravující přístup polských státních příslušníků na trh práce dotčeného členského státu ve smyslu kapitoly 2 odst. 2 přílohy XII aktu o přistoupení z roku 2003. Tento závěr je nutno učinit i vzhledem k účelu tohoto odstavce, jehož cílem je zabránit tomu, aby v důsledku přistoupení nových členských států k Unii nedocházelo k narušením pracovního trhu starých členských států, způsobeným bezprostředním přílivem zvýšeného počtu pracovníků, kteří jsou státními příslušníky uvedených nových států.

(viz body 32, 34, 41, výrok 1)

2. Vysílání pracovníků ve smyslu čl. 1 odst. 3 písm. c) směrnice 96/71 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb je poskytováním služeb za úplatu, v jehož rámci zůstává vyslaný pracovník ve službách podniku, který je poskytovatelem, aniž je s podnikem, který jej využívá, uzavřena jakákoli pracovní smlouva. Pro vysílání pracovníků je charakteristická okolnost, že vyslání pracovníka do hostitelského členského státu představuje samotný předmět poskytování služeb, které provádí podnik, který je poskytovatelem, a že tento pracovník plní své úkoly pod dohledem a vedením podniku, který jej využívá.

(viz bod 51, výrok 2)

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (druhého senátu)

10. února 2011(Jednací jazyk: nizozemština.)

„Volný pohyb služeb – Vysílání pracovníků – Akt o přistoupení z roku 2003 – Přechodná opatření – Přístup polských státních příslušníků na pracovní trh států, které již byly v době přistoupení Polské republiky členy Unie – Požadavek pracovního povolení pro poskytování pracovní síly – Směrnice 96/71/ES – Článek 1 odst. 3“

Ve spojených věcech C‑307/09 až C‑309/09,

jejichž předmětem jsou žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podané rozhodnutími Raad van State (Nizozemsko) ze dne 29. července 2009, došlými Soudnímu dvoru dne 3. srpna 2009, v řízeních

Vicoplus SC PUH (C‑307/09),

BAM Vermeer Contracting sp. Zoo(C‑308/09),

Olbek Industrial Services sp. zoo(C‑309/09)

proti

Minister van Sociale Zaken en Werkgelegenheid,

SOUDNÍ DVŮR (druhý senát),

ve složení J. N. Cunha Rodrigues, předseda senátu, A. Arabadžev, A. Rosas, U. Lohmus (zpravodaj) a A. Ó Caoimh, soudci,

generální advokát: Y. Bot,

vedoucí soudní kanceláře: M. Ferreira, vrchní rada,

s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 8. července 2010,

s ohledem na vyjádření předložená:

– za Vicoplus SC PUH E. Vliegenbergem, advocaat,

– za BAM Vermeer Contracting sp. zoo a Olbek Industrial Services sp. zoo M. Lewandowskim, advocaat,

– za nizozemskou vládu C. Wissels a B. Koopman, jako zmocněnkyněmi,

– za českou vládu M. Smolkem a T. Müllerem, jako zmocněnci,

– za dánskou vládu C. Vangem, jako zmocněncem,

– za německou vládu M. Lummou, N. Graf Vitzthumem a J. Möllerem, jako zmocněnci,

– za rakouskou vládu E. Riedlem a G. Hessem, jako zmocněnci,

– za polskou vládu M. Dowgielewiczem, jakož i J. Faldyga a K. Majcher, jako zmocněnci,

– za Evropskou komisi J. Enegrenem, I. Rogalskim, W. Wilsem a E. Traversou, jako zmocněnci,

po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne 9. září 2010,

vydává tento

Rozsudek

1 Žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce se týkají výkladu článků 56 SFEU a 57 SFEU, jakož i čl. 1 odst. 3 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (Úř. věst. 1997, L 18, s. 1).

2 Tyto žádosti byly předloženy v rámci sporů mezi polskými ...