ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (šestého senátu)
27. června 2018 () – Jednací jazyk: francouzština. )
„Řízení o předběžné otázce – Společný systém daně z přidané hodnoty (DPH) – Nárok na odpočet daně zaplacené na vstupu – Hmotněprávní podmínky nároku na odpočet – Skutečné dodání zboží“
Ve spojených věcech C-459/17 a C-460/17,
jejichž předmětem jsou dvě žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podané rozhodnutími Conseil d’État (Státní rada, Francie) ze dne 21. července 2017, došlými Soudnímu dvoru dne 31. července 2017, v řízeních
SGI (C-459/17),
Valériane SNC (C-460/17)
proti
Ministre de l’Action et des Comptes publics,
SOUDNÍ DVŮR (šestý senát),
ve složení C. G. Fernlund (zpravodaj), předseda senátu, J.-C. Bonichot a E. Regan, soudci,
generální advokát: P. Mengozzi,
vedoucí soudní kanceláře: A. Calot Escobar,
s přihlédnutím k písemné části řízení,
s ohledem na vyjádření předložená:
–
| za společnosti SGI a Valériane L. Borém, advokátem,
|
–
| za francouzskou vládu D. Colasem, E. de Moustier a A. Alidiere, jako zmocněnci,
|
–
| za italskou vládu G. Palmieri, jako zmocněnkyní, ve spolupráci s P. Gentilim, avvocato dello Stato,
|
–
| za Evropskou komisi N. Gossement a J. Jokubauskaite, jako zmocněnkyněmi,
|
s přihlédnutím k rozhodnutí, přijatému po vyslechnutí generálního advokáta, rozhodnout věc bez stanoviska,
vydává tento
Rozsudek
1
| Žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce se týkají výkladu článku 17 šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (Úř. věst. 1977, L 145, s. 1; Zvl. vyd. 09/01, s. 23), ve znění směrnice Rady 91/680/EHS ze dne 16. prosince 1991 (Úř. věst. 1991, L 376, s. 1; Zvl. vyd. 09/01, s. 160) (dále jen „šestá směrnice“).
|
2
| Tyto žádosti byly předloženy v rámci dvou sporů mezi společnostmi SGI (C-459/17) a Valériane SNC (C-460/17) na straně jedné a ministre de l’Action et des Comptes publics (ministr veřejné správy a veřejných rozpočtů) na straně druhé ve věci nároku na odpočet daně z přidané hodnoty (DPH) při nákupu investičního majetku.
|
Právní rámec
Unijní právo
3
| Článek 2 šesté směrnice stanoví:
„Předmětem daně z přidané hodnoty je:
1.
| dodání zboží nebo poskytování služeb za protiplnění uskutečněné v tuzemsku osobou povinnou k dani, která jedná jako taková;
|
|
4
| Podle článku 3 této směrnice:
„1. Pro účely této směrnice se:
–
| ‚územím členského státu‘ rozumí tuzemsko, jak je vymezeno pro jednotlivé členské státy v odstavcích 2 a 3,
|
–
| ‚Společenstvím‘ a ‚územím Společenství‘ rozumí území členských států, jak je vymezeno pro jednotlivé členské státy v odstavcích 2 a 3,
|
[…]
2. Pro účely této směrnice se ‚tuzemskem‘ rozumí území v působnosti Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství, jak je vymezeno pro jednotlivé členské státy v článku 227.
3. Z pojmu ‚tuzemsko‘ jsou vyloučena následující území jednotlivých členských států:
[…]
–
| Francouzská republika:
zámořské departementy.
|
[…]“
|
5
| Podle čl. 5 odst. 1 uvedené směrnice „[s]e výrazem ‚dodání zboží‘ rozumí převod práva nakládat s hmotným majetkem jako vlastník“.
|
6
| Článek 10 odst. 1 a 2 téže směrnice stanoví:
a)
| ‚Uskutečněním zdanitelného plnění‘ se rozumí situace, při níž se naplňují právní podmínky pro vznik daňové povinnosti.
|
b)
| ‚Daňovou povinností‘ se rozumí povinnost odvést daň, jejíž splnění mohou finanční orgány k určitému dni na základě zákona požadovat od daňového dlužníka bez ohledu na skutečnost, že úhrada daně může být odložena.
|
2. Zdanitelné plnění se uskuteční a daňová povinnost vzniká dodáním zboží nebo poskytnutím služby. […]
[…]“
|
7
| Článek 17 odst. 1 a 2 šesté směrnice stanoví:
„1. Nárok na odpočet daně vzniká okamžikem vzniku daňové povinnosti z odpočitatelné daně.
2. Jsou-li zboží a služby použity pro účely jejích zdanitelných plnění, je osoba povinná k dani oprávněna odpočíst od daně, kterou je povinna odvést:
a)
| daň z přidané hodnoty, která je splatná nebo byla odvedena s ohledem na zboží nebo služby, jež jí byly nebo mají být dodány jinou osobou povinnou k dani;
|
[…]“
|
Francouzské právo
8
| Článek 199j část B bod I code général des impôts (všeobecný daňový zákoník) ve znění použitelném na spory v původních řízeních (dále jen „CGI“) stanoví:
„Poplatníci s bydlištěm ve Franci ve smyslu článku 4 B mají nárok na slevu na dani z příjmu na základě nových produktivních investic, které uskuteční v zámořských departementech, v Saint Pierre a Miquelonu, Mayotte, Nové Kaledonii, Francouzské Polynésii, ostrovech Wallis a Futuna a na Francouzském jižním a antarktickém území, a to v rámci společnosti vykonávající zemědělskou nebo průmyslovou, obchodní nebo řemeslnou činnost upravenou v článku 34.
[…]
Ustanovení prvního pododstavce se použije na investice uskutečněné společností, na kterou se vztahuje režim zdanění stanovený v článku 8, nebo skupinou uvedenou v článcích 239c nebo 239c části C, ve kterých mají majetkový podíl […] poplatníci s bydlištěm ve Francii ve smyslu článku 4 B. V takovém případě se sleva na dani uplatní u společníků nebo členů v poměru odpovídajícím jejich podílu na společnosti nebo skupině.
[…]
Sleva na dani stanovená v této části I se vztahuje na produktivní investice, které jsou podniku poskytnuty k dispozici na základě nájemní smlouvy […].“
|
9
| Podle článku 271 CGI:
„I. Daň z přidané hodnoty, kterou byly zatíženy jednotlivé složky ...
|