C-615/21 ECLI:EU:C:2023:573

–

za Napfény-Toll Kft.: L. Detvay, O. Kovács, P. Nagy a Gy. Tiborfi, ügyvédek,

–

za maďarskou vládu: M. Z. Fehér a R. Kissné Berta, jako zmocněnci,

–

za španělskou vládu: A. Ballesteros Panizo, jako zmocněnec,

–

za Evropskou komisi: F. Blanc, J. Jokubauskaite, a A. Sipos, jako zmocněnci,

1

Tato žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu zásad právní jistoty a efektivity unijního práva v souvislosti s použitím směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. 2006, L 347, s. 1).

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi společností Napfény-Toll Kft. a Nemzeti Adó- és Vámhivatal Fellebbviteli Igazgatósága (Odvolací ředitelství státní daňové a celní správy, Maďarsko) ve věci nároku této obchodní společnosti odečíst od částky daně z přidané hodnoty (DPH), kterou je povinna odvést, částku DPH splatnou z různých pořízení zboží uskutečněných v červnu roku 2010, jakož i v období od listopadu 2010 do září 2011.

3

Bod 8 odůvodnění směrnice 2006/112 uvádí:

„Podle rozhodnutí Rady 2000/597/ES, Euratom ze dne 29. září 2000 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství [(Úř. věst. 2000, L 253, s. 42; Zvl. vyd. 01/03, s. 200)] má být rozpočet Evropské unie, aniž jsou dotčeny jiné příjmy, plně financován vlastními zdroji Společenství. Tyto zdroje mají zahrnovat i zdroje vycházející z DPH a získané uplatněním společné sazby daně na vyměřovací základ určený jednotným způsobem podle pravidel Společenství.“

4

Článek 1 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. 1995, L 312, s. 1; Zvl. vyd. 01/01, s. 340), stanoví:

„1. Pro účely ochrany finančních zájmů Evropských společenství se přijímají obecná pravidla týkající se stejnorodých kontrol a správních opatření a sankcí postihujících nesrovnalosti s ohledem na právo Společenství.

2. ‚Nesrovnalostí‘ se rozumí jakékoli porušení právního předpisu Společenství vyplývající z jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, v důsledku kterého je nebo by mohl být poškozen souhrnný rozpočet Společenství nebo rozpočty Společenstvím spravované, a to buď snížením nebo ztrátou příjmů z vlastních zdrojů vybíraných přímo ve prospěch Společenství, nebo formou neoprávněného výdaje.“

5

Článek 3 odst. 1 a 3 tohoto nařízení stanoví:

„1. Promlčecí doba pro zahájení stíhání činí čtyři roky od okamžiku, kdy došlo k nesrovnalosti uvedené v čl. 1 odst. 1. […]

V případě pokračujících nebo opakovaných nesrovnalostí běží promlčecí doba ode dne, ke kterému nesrovnalost skončila. V případě víceletých programů běží promlčecí doba v každém případě až do definitivního ukončení programu.

Promlčecí doba pro zahájení stíhání se přerušuje každým úkonem příslušného orgánu oznámeným dané osobě, který se týká vyšetřování nebo řízení o nesrovnalosti. Promlčecí doba začíná znovu běžet od provedení každého úkonu způsobujícího přerušení.

Promlčení však nastane nejpozději ke dni, v němž uplynula lhůta rovnající se dvojnásobku promlčecí doby, aniž příslušný orgán uložil sankci, s výjimkou případů, kdy bylo řízení podle čl. 6 odst. 1 pozastaveno.

[…]

3. Členské státy si ponechávají možnost uplatňovat delší lhůtu, než která je uvedena v odstavci 1 nebo odstavci 2.“

6

Rozhodnutí Rady 2007/436/ES, Euratom ze dne 7. června 2007 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství (Úř. věst. 2007, L 163, s. 17), které zrušilo a nahradilo rozhodnutí 2000/597, ve svém čl. 2 odst. 1 písm. b) stanoví:

„Vlastní zdroje souhrnného rozpočtu Evropské unie tvoří tyto příjmy:

[…]

7

Ustanovení § 164 az adózás rendjéről szóló 2003. évi XCII. törvény (zákon č. XCII z roku 2003 o daňovém řízení) [Magyar Közlöny 2003/131 (XI.14.)] ve znění použitelném na spor v původním řízení (dále jen „dřívější daňový řád“), stanovilo:

„1) Právo na vyměření daně se promlčuje po pěti letech od uplynutí posledního dne kalendářního roku, ve kterém mělo být podáno daňové přiznání nebo oznámení týkající se této daně, nebo pokud takové daňové přiznání nebo oznámení nebylo podáno, od posledního dne kalendářního roku, ve kterém měla být daň zaplacena.

[…]

5) V případě soudního přezkumu rozhodnutí daňového orgánu se běh promlčecí lhůty pro právo vyměřit správnou částku dlužné daně staví ode dne, kdy rozhodnutí daňového orgánu vydané ve druhém stupni nabude právní moci, do dne, kdy se soudní rozhodnutí stane pravomocným, a tedy v případě opravného prostředku až do rozhodnutí o tomto opravném prostředku.“

8

Dřívější daňový řád byl s účinností od 1. ledna 2018 zrušen a nahrazen ustanoveními az adóigazgatási rendtartásról szóló 2017. évi CLI. törvény (zákon č. CLI z roku 2017 o organizaci daňové správy) (Magyar Közlöny 2017/192), ve znění použitelném na spor v původním řízení, jakož i ustanoveními az adózás rendjéről szóló 2017. évi CL. törvény (zákon č. CL z roku 2017, kterým se zavádí daňový řád) (Magyar Közlöny 2017/192), ve znění použitelném na spor v původním řízení (dále jen „nový daňový řád“).

9

Ustanovení § 203 odst. 3 nového daňového řádu v podstatě přebírá obsah § 164 dřívějšího daňového řádu. Tento § 203 odst. 3 stanoví, že pokud daňový poplatník podal správní žalobu proti rozhodnutí daňového orgánu, běh promlčecí lhůty pro oprávnění správce daně vyměřit správnou částku dlužné daně se staví mezi dnem, kdy rozhodnutí daňového orgánu vydané ve druhém stupni nabude právní moci, a dnem, kdy se soudní rozhodnutí stane pravomocným, nebo v případě opravného prostředku dnem, kdy je o tomto opravném prostředku rozhodnuto.

10

Ustanovení § 203 odst. 7 písm. c) tohoto nového daňového řádu stanoví, že tato promlčecí lhůta se prodlužuje o dvanáct měsíců, zejména pokud soud v rámci projednávání správní žaloby podané proti rozhodnutí daňového orgánu nařídí zahájení nového řízení.

11

V souladu s § 271 odst. 1 nového daňového řádu je třeba ustanovení tohoto nového řádu, včetně jeho § 203 odst. 7 písm. c), použít na řízení zahájená nebo opakovaná po nabytí účinnosti tohoto nového řádu.

12

V rozsudku Kfv.I.35.343/2019/11 Kúria (Nejvyšší soud, Maďarsko) uvedl v souvislosti s cílem sledovaným právní úpravou stavení běhu promlčecích lhůt v oblasti daní následující:

„V rámci dřívějšího daňového řádu podmiňuje použitelnost stavení a prodloužení promlčecí lhůty skutečnost, že probíhá ‚soudní přezkum‘, a nikoliv obsah rozhodnutí, kterým je soudní přezkum ...