Daň z příjmů: nesplnění podmínky pro uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované dítě

Daň z příjmů

Nesplnění podmínky pro uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované dítě

K předpisům:

§ 35ca zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v relevantním znění

Daňový poplatník podal přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2013, v němž vyčíslil příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů (ze živnostenského podnikání) a podle § 7 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů (z podílu společníka veřejné obchodní společnosti). U příjmů ze živnostenského podnikání uplatnil paušální výdaje (60%). Zároveň v tomto daňovém přiznání uplatnil daňové zvýhodnění na vyživované dítě.

Finanční úřad doměřil daňovému poplatníkovi za dané zdaňovací období daň z příjmů, neboť dospěl k závěru, že žalobce nesplnil podmínku pro uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované dítě stanovenou§ 35ca zákona o daních z příjmů, v rozhodném znění. Odvolání daňového subjektu bylo zamítnuto.

Daňový subjekt napadl rozhodnutí odvolacího finančního ředitelství soudní žalobou. Krajský soud žalobě vyhověl a napadené rozhodnutí zrušil. Za klíčovou otázku považoval výklad pojmu "dílčí základ daně" obsažený v ustanovení § 35ca zákona o daních z příjmů, a to ve vztahu k příjmům podle § 7 odst. 1 citovaného zákona. Krajský soud dospěl k závěru, že při aplikaci § 7 odst. 7 a § 35ca zákona o daních z příjmů je nutné jednotlivé druhy příjmů dle § 7 odst. 1 písm. a) až d) vnímat jako dílčí základy daně.

Odvolací finanční ředitelství napadlo rozsudek krajského soudu kasační stížností. S výkladem krajského soudu nesouhlasilo s odůvodněním, že je třeba na dílčí základ daně podle § 7 zákona o daních z příjmů nahlížet jako na jeden celek. Podle jeho názoru z dikce zákona je zcela zřejmé, že dílčím základem daně jsou všechny příjmy dle § 7 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů s výjimkou příjmů uvedených v odstavci 6 téhož paragrafu.

Podstatou soudního sporu se tedy stala otázka, zda za situace, kdy daňový poplatník využil paušální určení výdajů pouze u některých příjmů podle § 7 zákona o daních z příjmů, má být ve smyslu § 35ca písm. b) citovaného zákona považována za dílčí základ daně pouze část příjmů, u nichž byly uplatněny paušální výdaje, nebo všechny příjmy podle § 7 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů.

Nejvyšší správní soud se neztotožnil s názorem krajského soudu. Již ve svém rozsudku č.j. 7 Afs 43/2017-25 ze dne 27. 4. 2017 dostatečně a přesvědčivě vyložil, že pojmy základ daně a dílčí základ daně jsou vymezeny v § 5 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů ve vztahu k příjmům; druhy příjmů, které jsou předmětem daně, stanoví § 3 zákona o daních z příjmů. Dílčí základ daně je spojen s konkrétním druhem příjmu dle § 6 - § 10 citovaného zákona. Má-li poplatník více druhů příjmů (resp. příjmy z více aktivit, druhů činností, dle výčtu v § 3 ), je základem daně součet dílčích základů daně z nich. Oproti tomu § 7 odst. 3 zákona o daních z příjmů nemluví o dílčích základech daně podle jednotlivých odstavců, nýbrž o jednom "dílčím základu daně" pro příjmy upravené v celém § 7 . Nelze tedy přijmout názor, že uvnitř příjmů, které u konkrétního daňového poplatníka spadají pod § 7 zákona o daních z příjmů, se skrývá několik samostatných dílčích základů daně. Z toho plyne, že pokud daňový poplatník uplatní výdaje procentuálně určeným paušálem u jakékoli části příjmů spadajících pod § 7 zákona o daních z příjmů, je třeba veškeré příjmy spadající pod toto ustanovení pokládat za "dílčí základ daně, u kterého byly výdaje tímto způsobem uplatněny" ve smyslu § 35ca zákona o daních z příjmů.

Nejvyšší správní soud neshledal důvody se od tohoto výkladu jakkoliv odchýlit a přisvědčil názoru odvolacího finančního ředitelství. Rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 1. 2018, čj. 6 Afs 73/2017-27, www.nssoud.cz)

Věc:

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Jany Brothánkové a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Tomáše Langáška v právní věci žalobce: Ing. I. B., zastoupen JUDr. Ing. Ondřejem Lichnovským, se sídlem Sádky 1605/2, 796 01 Prostějov, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 31, 602 00 Brno, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalovaného č.j. 32848/14/5200-10421-709494 ze dne 12. 12. 2014, o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě č.j. 22 Af 10/2015 - 23 ze dne 26. 1. 2017,

takto:

Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 1. 2017, č.j. 22 Af 10/2015 - 23, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

[1] Rozhodnutím ...