Daň z příjmů: Zaměstnanecké benefity proplácené v hotovosti

K předpisům:

§ 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v relevantním znění

Zákon o daních z příjmů osvobozuje celou řadu benefitů poskytovaných zaměstnancům od daně z příjmů ze závislé činnosti. Podmínkou osvobození však bývá jejich poskytnutí v nepeněžní podobě. Pokud je uhradí zaměstnanec sám a následně si je nechá od zaměstnavatele proplatit, podmínka nepeněžního plnění splněna není a není možno uplatnit osvobození od daně. Nejvyšší správní soud konstatoval, že osvobození od daně v takovýchto případech nepřísluší jak v případě, kdy zaměstnavatel poskytne zaměstnanci zálohu na benefit předem (a ten jej pak uhradí), tak v případě, kdy úhradu nejdříve provede zaměstnanec ze svých prostředků, které mu zaměstnavatel následně proplatí.

Finanční orgány naopak nebyly úspěšné ve druhé části případu. Benefity, které bylo dle výše uvedených zásad nutno dodatečně zdanit, byly vypláceny jednatelce žalobkyně, která měla uzavřenou také pracovní smlouvu. Ve sledovaném období však byla na rodičovské dovolené a ze zaměstnanecké smlouvy jí neplynul žádný příjem. Její příjem od žalobkyně byl v jednotlivých měsících tvořen odměnou jednatelky ve výši 2 499 Kč a příjmem na základě dohody o provedení práce ve výši 10 000 Kč. Vznikla tedy otázka, k jakému příjmu benefity přiřadit pro účely zdanění. Finanční orgány příjmy z benefitů přiřadily k odměně jednatelky. To mělo za následek, že základ daně navýšily o 25 % pojistného na sociální pojištění (na tzv. superhrubou mzdu) jak z hodnoty „benefitů“, tak z odměny jednatelky. Přitom z odměny jednatele do výše 2 500 Kč se sociální pojištění nemuselo odvádět. Odměna jednatelky v součtu s „benefity“ však částku 2 500 Kč přesáhla (a správce daně přikročil ke zdanění „superhrubé mzdy“ ze součtu příjmů za jednatelství a benefitů). Tento postup však byl nezákonný, jednalo se totiž o příjem podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů (příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem činnosti, ze které plynou příjmy podle písmen a) až c) tohoto ustanovení). Toto ustanovení se uplatní i v případě příjmů souvisejících s budoucím nebo dřívějším výkonem činnosti.

(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. srpna 2023 čj. 7 Afs 33/2022 – 41, www.nssoud.cz)

Věc:

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Davida Hipšra a soudců Jana Kratochvíla a Lenky Krupičkové v právní věci žalobkyně: AccArt, s. r. o., se sídlem Křižíkova 70, Brno, zastoupená Ing. Radkem Lančíkem, daňovým poradcem se sídlem Divadelní 4, Brno, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 21. 12. 2021, č.j. 29 Af 89/2018‑68,

takto:

Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 21. 12. 2021, č. j. 29 Af 89/2018‑68, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

[1] Předmětem sporu ...