Daňový řád: Jaká nečinnost finančního úřadu v úvodu kontroly způsobuje pouze formální zahájení kontroly?

K předpisům:

§ 87 a § 148 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, v relevantním znění

Žalobce se domáhal nezákonnosti daňové kontroly v důsledku uplynutí prekluzivní lhůty s tím, že kontrola byla před uplynutím prekluzivní lhůty zahájena pouze formálně a následně byl správce daně nečinný. V případu bylo zřejmé, že lhůta pro stanovení kontrolované daně měla dle § 148 odst. 1 daňového řádu uplynout dne 1. 4. 2021.

Již 3. 2. 2021 vydal žalovaný v projednávané věci výzvu k poskytnutí údajů vztahujících se k bankovnímu účtu žalobce dle § 57 odst. 3 daňového řádu, kterou zaslal České spořitelně. Z úředního záznamu sepsaného dne 5. 3. 2021 vyplynulo, že správce daně v únoru 2021 jednateli žalobce sdělil úmysl zahájit daňovou kontrolu a její rozsah. Ten jej odkázal na druhého jednatele, který sdělil, že se poradí s daňovým poradcem a následně se dne 1. 3. 2021 ozve, což neučinil. Správce daně následně přistoupil ke korespondenčnímu zahájení daňové kontroly oznámením ze dne 5. 3. 2021, které bylo žalobci doručeno dne 15. 3. 2021 a obsahovalo rovněž seznam podkladů, které mají být předloženy ke kontrole. Žalobce nereagoval, správce daně pak vydal dne 21. 4. 2021 výzvu k prokázání skutečností dle § 92 odst. 4 daňového řádu.

Podle názoru Nejvyššího správního soudu dne 15. 3. 2021 došlo nejenom k formálnímu, ale rovněž i materiálnímu (faktickému) zahájení daňové kontroly. Skutečnost, že v tomto oznámení nebyla správcem daně stanovena lhůta pro předložení požadovaných dokladů, nebyla rozhodující. Žalobce argumentoval nenaplněním požadavků § 87 odst. 3 daňového řádu (v rozsudku chybně uveden § 86 odst. 3), který požaduje „bez zbytečného odkladu“ po doručení oznámení o zahájení kontroly „zjišťovat daňové povinnosti nebo prověřovat tvrzení daňového subjektu nebo jiné okolnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně“. Tato podmínka byla dle názoru soudu splněna. Za nečinnost by bylo potřeba chápat delší časový úsek, soud upozornil např. na tříměsíční dobu vyplývající z § 38 daňového řádu či na jiný svůj rozsudek neakceptující desetiměsíční nečinnost správce daně.

(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 11. května 2022 čj. 1 Afs 363/2021 – 30 www.nssoud.cz)

Věc:

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Josefa Baxy a JUDr. Ivo Pospíšila v právní věci žalobce: K‑STAV TŘEBÍČ, s. r. o., se sídlem Cihelna 433, Okříšky, zastoupen JUDr. Evou Hrbáčkovou, advokátkou se sídlem Bráfova tř. 764/50, Třebíč, proti žalovanému: Finanční úřad pro Kraj Vysočina, se sídlem Tolstého 2, Jihlava, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 16. 11. 2021, č. j. 29 A 68/2021 – 50,

takto:

I.   Kasační stížnost se zamítá.

II.  Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává.

Odůvodnění:

I.    Vymezení věci

[1] Žalobce se domáhal ochrany před nezákonným zásahem spočívajícím v tom, že žalovaný oznámením ze dne 5. 3. 2021 zahájil daňovou kontrolu zaměřenou na daň z příjmů fyzických osob vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně za zdaňovací období roku 2017 a tuto daňovou kontrolu s ním nadále vede.

[2] Namítal, že žalovaný nesplnil svoji povinnost stanovenou v § 87 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, v rozhodném znění (dále jen „daňový řád“), jelikož po formálním zahájení daňové kontroly dne 15. 3. 2021 zůstal až do 21. 4. 2021 zcela nečinný. Vzhledem k tomu by nastaly účinky zahájení daňové kontroly na běh lhůty pro stanovení daně (viz § 148 odst. 3 daňového řádu) až tohoto dne, avšak v nyní posuzovaném případě tato lhůta uplynula již 1. 4. 2021, a žalovaný tak vede daňovou kontrolu nezákonně.

[3] Krajský soud v Brně (dále jen „krajský soud“) nadepsaným rozsudkem žalobu zamítl.

[4] Z obsahu žaloby vyplynulo, že ...