IFRS 17 Pojistné smlouvy, ve znění Nařízení Komise (EU) č. 2022/1491

MEZINÁRODNÍ STANDARD ÚČETNÍHO VÝKAZNICTVÍ 17
IFRS 17 Pojistné smlouvy

Publikován:
Standard byl publikován v Úředním věstníku Evropské unie v NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 2021/2036 dne 19. listopadu 2021.
Účinnost:
Uvedené nařízení vstupuje v platnost 13. prosince 2021.
Novely:
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 2022/1491

 

IFRS 17

Pojistné smlouvy

CÍL

1. IFRS 17 Pojistné smlouvy stanoví zásady pro uznávání, oceňování, vykazování a zveřejňování pojistných smluv v rozsahu působnosti tohoto standardu. Cílem standardu IFRS 17 je zajistit, aby účetní jednotka poskytovala relevantní informace, které věrně zobrazují tyto smlouvy. Tyto informace poskytují uživatelům účetních závěrek základ pro posouzení dopadu, který mají pojistné smlouvy na finanční pozici, finanční výkonnost a peněžní toky účetní jednotky.

2. Účetní jednotka při použití IFRS 17 přihlédne k svým hmotným právům a povinnostem, a to bez ohledu na to, zda vyplývají ze smlouvy, nebo z právních předpisů. Smlouva je dohodou mezi dvěma nebo více smluvními stranami, v jejímž důsledku vznikají vymahatelná práva a závazky. Vymahatelnost práv a závazků ve smlouvě je otázkou práva. Smlouvy mohou být písemné, ústní nebo mohou vyplývat z běžné obchodní praxe účetní jednotky. Smluvní podmínky zahrnují veškeré podmínky ve smlouvě, výslovné nebo implicitní, účetní jednotka však nepřihlíží k podmínkám, které nemají žádnou obchodní podstatu (tj. žádný zřetelný vliv na ekonomiku smlouvy). Implicitní podmínky smlouvy zahrnují podmínky, které jsou dány právními předpisy. Postupy a procesy uzavírání smluv se zákazníky se liší podle jednotlivých jurisdikcí, odvětví a účetních jednotek. Kromě toho se mohou lišit i v rámci jedné účetní jednotky (mohou například záviset na typu zákazníka nebo na povaze přislíbeného zboží nebo služeb).

ROZSAH PŮSOBNOSTI

3. Účetní jednotka použije IFRS 17 na:

1. 1. pojistné smlouvy včetně zajistných smluv, které účetní jednotka vystavuje;
   2. zajistné smlouvy, které účetní jednotka drží; a
   3. investiční smlouvy s prvky dobrovolné účasti, které daná účetní jednotka vystavuje, pokud vystavuje i pojistné smlouvy.

4. Veškeré odkazy na pojistné smlouvy v IFRS 17 se týkají také:

1. 1. držených zajistných smluv vyjma:
      1. odkazů na vystavené pojistné smlouvy; a
      2. odkazů podle odstavců 60–70 A;
   2. investičních smluv s prvky dobrovolné účasti podle odst. 3 písm. c), vyjma odkazů na pojistné smlouvy v odst. 3 písm. c) a podle odstavce 71.

5. Veškeré odkazy na pojistné smlouvy v IFRS 17 se týkají také smluv nabytých účetní jednotkou v rámci převodu pojistných smluv nebo podnikové kombinace, a to kromě držených zajistných smluv.

6. Dodatek A definuje pojistnou smlouvu a pokyny k definici pojistné smlouvy jsou uvedeny v odstavcích B2–B30 dodatku B.

7. Účetní jednotka nepoužije IFRS 17 na:

1. 1. záruky vystavené výrobcem, obchodním zástupcem nebo maloobchodníkem (v souvislosti s prodejem jeho zboží nebo služeb zákazníkovi (viz IFRS 15 Výnosy ze smluv se zákazníky);
   2. aktiva a závazky zaměstnavatele z plánů zaměstnaneckých požitků (viz IAS 19 Zaměstnanecké požitky a IFRS 2 Úhrady vázané na akcie) a závazky z titulu penzijních dávek vykazovaných dávkově definovanými penzijními plány (viz IAS 26 Penzijní plány);
   3. smluvní práva nebo smluvní závazky, které jsou podmíněny budoucím použitím nebo právem použít položky nefinančního typu (například některé licenční poplatky, autorské honoráře, variabilní a jiné podmíněné splátky leasingu a podobné položky: viz IFRS 15, IAS 38 Nehmotná aktiva a IFRS 16 Leasingy);
   4. záruky zbytkové hodnoty poskytnuté výrobcem, obchodním zástupcem nebo maloobchodníkem a záruky zbytkové hodnoty poskytnuté nájemcem, jsou-li vložené do leasingové smlouvy (viz IFRS 15 a IFRS 16);
   5. smlouvy o finanční záruce, pokud výstavce smlouvy předem výslovně neprohlásil, že považuje takovéto smlouvy za smlouvy pojistné, a nepoužil účetní postupy vztahující se na pojistné smlouvy. Výstavce smlouvy se rozhodne používat pro takové smlouvy o finanční záruce buď IFRS 17, nebo IAS 32 Finanční nástroje: Vykazování, IFRS 7 Finanční nástroje: Zveřejňování a IFRS 9 Finanční nástroje. Výstavce může toto rozhodnutí učinit pro každou smlouvu zvlášť, ale tuto volbu nemůže pro danou volbu následně změnit;
   6. podmíněná protihodnota hrazená nebo inkasovaná při podnikových kombinacích (viz IFRS 3 Podnikové kombinace);
   7. pojistné smlouvy, v nichž je účetní jednotka pojistníkem, nejsou-li tyto smlouvy drženými zajistnými smlouvami (viz odst. 3 písm. b));
   8. smlouvy o kreditních kartách nebo podobné smlouvy, které obsahují úvěrová nebo platební ujednání, a které splňují definici pojistné smlouvy, ovšem pouze tehdy, když účetní jednotka nezohledňuje posouzení pojistného rizika spojeného s jednotlivým zákazníkem při stanovování ceny smlouvy s tímto zákazníkem (viz IFRS 9 a další příslušné standardy IFRS). Pouze tehdy, když IFRS 9 vyžaduje, aby účetní jednotka oddělila složku pojistného krytí (viz odst. 2.1 písm. e) bod iv) IFRS 9), která je do takové smlouvy vložena, použije účetní jednotka na tuto složku IFRS 17.

8. Některé smlouvy splňují definici pojistné smlouvy, avšak jejich hlavním účelem je poskytování služeb za pevný poplatek. Účetní jednotka se může rozhodnout používat pro takové smlouvy, které vystavuje, IFRS 15 místo IFRS 17, a to pouze tehdy, jsou-li splněny stanovené podmínky. Účetní jednotka může toto rozhodnutí učinit pro každou smlouvu zvlášť, ale tuto volbu nemůže pro danou volbu následně změnit. Podmínky jsou následující:

1. 1. účetní jednotka nezohledňuje posouzení rizika spojeného s jednotlivým zákazníkem při stanovování ceny smlouvy s tímto zákazníkem;
   2. smlouva zajišťuje zákazníkovi kompenzaci poskytováním služeb, a nikoli hotovostními platbami ve prospěch zákazníka; a
   3. pojistné riziko přenesené smlouvou vyplývá především z využívání služeb zákazníkem, a nikoli z nejistoty ohledně výše nákladů těchto služeb.

8A Některé smlouvy splňují definici pojistné smlouvy, ale omezují odškodnění za pojistné události na částku, která je jinak požadována k uhrazení smluvně vzniklého závazku pojistníka (například úvěry s ujednáním o zániku dluhu v případě úmrtí). Účetní jednotka se rozhodne používat pro takové smlouvy, které vystavuje, buď IFRS 17, nebo IFRS 9, pokud tyto smlouvy nejsou odstavcem 7 vyloučeny z rozsahu působnosti IFRS 17. Účetní jednotka učiní tuto volbu pro každé portfolio pojistných smluv a tato volba je pro dané portfolio neodvolatelná.

Kombinace pojistných smluv

9. Soubor nebo série pojistných smluv s toutéž nebo spřízněnou protistranou mohou dosahovat celkového obchodního dopadu nebo tak mohou být koncipovány. Pro vykázání podstaty takových smluv může být zapotřebí, aby bylo se souborem nebo sérií smluv zacházeno jako s celkem. Například pokud práva či závazky v jedné smlouvě nemají žádný jiný dopad než plné zrušení práv či závazků v jiné smlouvě uzavřené současně s toutéž protistranou, je kombinovaný dopad takový, že neexistují žádná práva nebo závazky.

Oddělení složek od pojistné smlouvy (odstavce B31–B35)

10. Pojistná smlouva může obsahovat jednu nebo více složek, které by spadaly do rozsahu působnosti jiného standardu, pokud by byly samostatnými smlouvami. Pojistná smlouva může například obsahovat investiční složku nebo složku jiných než pojistných služeb (nebo obojí). Účetní jednotka použije k určení složek smlouvy a k účtování o nich odstavce 11–13.

11. Účetní jednotka:

1. 1. použije IFRS 9, aby určila, zda existuje vložený derivát, který je třeba oddělit, a pokud existuje, jak se má daný derivát účetně zachytit;
   2. oddělí investiční složku od hostitelské pojistné smlouvy pouze tehdy, pokud je investiční složka odlišitelná (viz odstavce B31–B32). Účetní jednotka použije pro účtování o oddělené investiční složce IFRS 9, pokud nejde o investiční smlouvu s prvky dobrovolné účasti spadající do rozsahu působnosti IFRS 17 (viz odst. 3 písm. c)).

12. Následně po použití odstavce 11 k oddělení veškerých peněžních toků souvisejících s vloženými deriváty a odlišitelnými investičními složkami oddělí účetní jednotka od hostitelské pojistné smlouvy jakýkoli příslib převést pojistníkovi odlišitelné zboží nebo jiné než pojistné služby, a to za použití odstavce 7 standardu IFRS 15. Účetní jednotka musí takové přísliby zaúčtovat v souladu s IFRS 15. Při použití odstavce 7 standardu IFRS 15 k oddělení příslibu použije účetní jednotka odstavce B33–B35 standardu IFRS 17 a při prvotním uznání:

1. 1. použije IFRS 15 k přiřazení příchozích peněžních toků na pojistnou složku a na veškeré přísliby poskytnout odlišitelné zboží nebo jiné než pojistné služby a
   2. přiřadí odchozí peněžní toky na pojistnou složku a na veškeré přislíbené odlišitelné zboží nebo jiné než pojistné služby, o nichž se účtuje za použití IFRS 15, tak aby:
      1. odchozí peněžní toky, které přímo souvisejí s danou složkou, byly této složce přiřazeny; a
      2. veškeré zbývající odchozí peněžní toky byly přiřazeny systematicky a racionálně při zohlednění odchozích peněžních toků, jejichž vznik by účetní jednotka předpokládala, pokud by daná složka byla samostatnou smlouvou.

13. Následně po použití odstavců 11–12 použije účetní jednotka IFRS 17 na všechny zbývající složky hostitelské pojistné smlouvy. Dále v tomto standardu se všechny odkazy na vložené deriváty v IFRS 17 týkají derivátů, které nejsou odděleny od hostitelské pojistné smlouvy, a všechny odkazy na investiční složky se týkají investičních složek, které nejsou odděleny od hostitelské pojistné smlouvy (kromě odkazů v odstavcích B31–B32).

ÚROVEŇ AGREGACE POJISTNÝCH SMLUV

14. Účetní jednotka určí portfolia pojistných smluv. Portfolio obsahuje pojistné smlouvy, které podléhají podobným rizikům a jsou řízeny společně. Očekává se, že smlouvy v rámci určitého druhu produktů budou mít podobná rizika, a tudíž se předpokládá, že tyto smlouvy budou v témže portfoliu, jsou-li řízeny společně. U smluv týkajících se odlišných druhů produktů (například pevné anuity s jednorázovým pojistným oproti životnímu pojištění s běžnou dobou platnosti) se neočekává, že by měly podobná rizika, a tudíž se očekává jejich zařazení do různých portfolií.

15. Na vystavené pojistné smlouvy se použijí odstavce 16–24. Požadavky na úroveň agregace držených zajistných smluv jsou stanoveny v odstavci 61.

16. Účetní jednotka rozdělí portfolio vystavených pojistných smluv alespoň na:

1. 1. skupinu smluv, které jsou při prvotním uznání nevýhodné, pokud takové existují;
   2. skupinu smluv, u nichž není při prvotním uznání zjištěna významná pravděpodobnost, že by se následně staly nevýhodnými, pokud takové existují; a
   3. skupinu zbývajících smluv v portfoliu, pokud takové existují.

17. Má-li účetní jednotka přiměřené a doložitelné informace, aby mohla dojít k závěru, že určitý soubor smluv bude podle odstavce 16 celý zařazen v téže skupině, může daný soubor smluv ocenit společně, aby určila, zda jsou smlouvy nevýhodné (viz odstavec 47), a může tento soubor smluv vyhodnotit společně, aby určila, zda u smluv nebyla zjištěna významná pravděpodobnost, že by se následně staly nevýhodnými (viz odstavec 19). Nemá-li účetní jednotka přiměřené a doložitelné informace, aby mohla dojít k závěru, zda určitý soubor smluv bude v téže skupině, určí skupinu, k níž smlouvy přísluší, na základě posouzení jednotlivých smluv.

18. U vystavených smluv, u nichž účetní jednotka použije metodu alokace pojistného (viz odstavce 53–59), účetní jednotka předpokládá, že žádné smlouvy v portfoliu nejsou při prvotním uznání nevýhodné, nenaznačují-li skutečnosti a okolnosti jinak. Na základě posouzení pravděpodobnosti změn příslušných skutečností a okolností účetní jednotka vyhodnotí, zda u smluv, které nejsou při prvotním uznání nevýhodné, nebyla zjištěna významná pravděpodobnost, že by se následně staly nevýhodnými.

19. U vystavených smluv, u nichž účetní jednotka nepoužije metodu alokace pojistného (viz odstavce 53–54), účetní jednotka posoudí, zda smlouvy, které nejsou při prvotním uznání nevýhodné, nevykazují významnou možnost stát se nevýhodnými:

1. 1. na základě pravděpodobnosti změn předpokladů, které, pokud by nastaly, by vedly k nevýhodnosti daných smluv;
   2. pomocí informací o odhadech, které poskytuje interní výkaznictví účetní jednotky. Při posouzení toho, zda smlouvy, které nejsou při prvotním uznání nevýhodné, nevykazují žádnou významnou možnost stát se nevýhodnými:
      1. účetní jednotka nebude odhlížet od informací poskytovaných jejím interním výkaznictvím o dopadu změn předpokladů týkajících se jednotlivých smluv z hlediska jejich možnosti stát se nevýhodnými; ale
      2. účetní jednotka není povinna shromažďovat dodatečné informace na rámec informací poskytovaných jejím interním výkaznictvím o dopadu změn předpokladů týkajících se jednotlivých smluv.

20. Pokud by při použití odstavců 14–19 smlouvy v rámci určitého portfolia spadaly do různých skupin jen z toho důvodu, že právní předpisy specificky omezují praktickou schopnost účetní jednotky stanovit různou cenu nebo úroveň dávek pro pojistníky s různými charakteristikami, může účetní jednotka tyto smlouvy zařadit do téže skupiny. Účetní jednotka nesmí tento odstavec použít analogicky na další položky.

21. Účetní jednotka může skupiny popsané v odstavci 16 dále rozdělit. Účetní jednotka se například může rozhodnout rozdělit portfolia na:

1. 1. více skupin, které nejsou při prvotním uznání nevýhodné – pokud interní výkaznictví účetní jednotky poskytuje informace, které rozlišují:
      1. různé úrovně ziskovosti nebo
      2. různé možnosti, jak se smlouvy po prvotním uznání mohou stát nevýhodnými; a
   2. více než jednu skupinu smluv, které jsou při prvotním uznání nevýhodné – pokud interní výkaznictví účetní jednotky poskytuje podrobnější informace o míře nevýhodnosti daných smluv.

22. Účetní jednotka nesmí do stejné skupiny zařadit smlouvy vystavené ve více než ročním odstupu. Aby toho dosáhla, účetní jednotka v případě potřeby dále rozdělí skupiny popsané v odstavcích 16–21.

23. Skupina pojistných smluv obsahuje jedinou smlouvu, vyplývá-li to z použití odstavců 14–22.

24. Účetní jednotka uplatní požadavky IFRS 17 na uznání a oceňování skupiny smluv určených za použití odstavců 14–23. Účetní jednotka stanoví skupiny při prvotním uznání a zařadí smlouvy do skupin za použití odstavce 28. Účetní jednotka složení skupin následně nepřehodnocuje. Pro ocenění skupiny smluv může účetní jednotka odhadnout peněžní toky z plnění na vyšší úrovni agregace než na úrovni skupiny nebo portfolia, je-li účetní jednotka schopna začlenit příslušné peněžní toky z plnění do ocenění dané skupiny za použití odst. 32 písm. a), odst. 40 písm. a) bodu i) a odst. 40 písm. b), a to alokací takových odhadů na skupiny smluv.

PRVOTNÍ UZNÁNÍ

25. Účetní jednotka poprvé uzná skupinu pojistných smluv, které vystavila, od první z následujících událostí:

1. 1. začátku doby pojistného krytí skupiny smluv,
   2. data splatnosti první platby pojistníka ve skupině a
   3. u skupiny nevýhodných smluv od data, kdy se skupina stane nevýhodnou.

26. Neexistuje-li smluvní datum splatnosti, považuje se první platba pojistníka za splatnou v okamžiku, kdy je obdržena. Účetní jednotka je povinna určit, zda existují smlouvy tvořící skupinu nevýhodných smluv podle odstavce 16 před datem, které nastane jako první z dat uvedených v odst. 25 písm. a) a odst. 25 písm. b), pokud skutečnosti a okolnosti nasvědčují tomu, že taková skupina existuje.

27. [vypuštěn]

28. Při prvotním uznání skupiny pojistných smluv ve vykazovaném období zařadí účetní jednotka pouze smlouvy, které individuálně splňují jedno z kritérií uvedených v odstavci 25, a provede odhad diskontních sazeb k datu prvotního uznání (viz odstavec B73) a jednotek pojistného krytí poskytovaných ve vykazovaném období (viz odstavec B119). Účetní jednotka může po skončení vykazovaného období zařadit do skupiny více smluv, a to v souladu s odstavci 14–22. Účetní jednotka zařadí smlouvu do skupiny ve vykazovaném období, v němž tato smlouva splňuje jedno z kritérií uvedených v odstavci 25. To může vést ke změně určení diskontních sazeb k datu prvotního uznání za použití odstavce B73. Účetní jednotka použije revidované sazby od počátku vykazovaného období, v němž jsou nové smlouvy přidány do skupiny.

Peněžní toky z pořízení pojistných smluv (odstavce B35 A–B35D)

28A Účetní jednotka alokuje peněžní toky z pořízení pojistných smluv na skupiny pojistných smluv pomocí systematické a racionální metody za použití odstavců B35 A–B35B, pokud se nerozhodne je uznat do nákladů za použití odst. 59 písm. a).

28B Účetní jednotka, která nepoužije odst. 59 písm. a), uzná jako aktivum uhrazené peněžní toky z pořízení pojistných smluv (nebo peněžní toky z pořízení pojistných smluv, k nimž byl uznán závazek za použití jiného standardu IFRS) před uznáním související skupiny pojistných smluv. Účetní jednotka uzná toto aktivum pro každou související skupinu pojistných smluv.

28C Účetní jednotka vyjme aktivum z peněžních toků z pořízení pojistných smluv v okamžiku, kdy zařadí peněžní toky z pořízení pojistných smluv do ocenění související skupiny pojistných smluv za použití odst. 38 písm. c) bodu i) nebo odst. 55 písm. a) bodu iii).

28D Jestliže se použije odstavec 28, účetní jednotka použije odstavce 28B–28C v souladu s odstavcem B35C.

28E Na konci každého vykazovaného období účetní jednotka posoudí návratnost aktiva z peněžních toků z pořízení pojistných smluv, jestliže skutečnosti a okolnosti ukazují, že toto aktivum může být znehodnoceno (viz odstavec B35D). Jestliže účetní jednotka zjistí ztrátu ze znehodnocení, upraví účetní hodnotu aktiva a uzná ztrátu ze znehodnocení v hospodářském výsledku.

28F Účetní jednotka uzná v hospodářském výsledku zrušení ztráty ze znehodnocení nebo její části, která byla dříve uznána za použití odstavce 28E, a zvýší účetní hodnotu aktiva, pokud podmínky pro znehodnocení zanikly nebo se zlepšily.

OCEŇOVÁNÍ (ODSTAVCE B36–B119F)

29. Účetní jednotka použije odstavce 30–52 na všechny skupiny pojistných smluv spadajících do rozsahu působnosti IFRS 17, a to s těmito výjimkami:

1. 1. u skupin pojistných smluv splňujících některé z kritérií stanovených v odstavci 53 může účetní jednotka zjednodušit oceňování skupiny pomocí metody alokace pojistného podle odstavců 55–59;
   2. u skupin držených zajistných smluv použije účetní jednotka odstavce 32–46 podle požadavků odstavců 63–70 A. Pro skupiny držených zajistných smluv se nepoužijí odstavce 45 (pro pojistné smlouvy s prvky přímé účasti) a 47–52 (pro nevýhodné smlouvy);
   3. u skupin investičních smluv s prvky dobrovolné účasti použije účetní jednotka odstavce 32–52 ve znění pozměněném odstavcem 71.

30. Při použití IAS 21 Dopady změn měnových kurzů na skupinu pojistných smluv, které generují peněžní toky v cizí měně, zachází účetní jednotka se skupinou smluv včetně marže z pojistné smlouvy jako s peněžní položkou.

31. V účetní závěrce účetní jednotky, která vystavuje pojistné smlouvy, neodráží peněžní toky z plnění riziko neplnění dané účetní jednotky (riziko neplnění je definováno v IFRS 13 Ocenění reálnou hodnotou).

Ocenění při prvotním uznání (odstavce B36–B95F)

32. Při prvotním uznání ocení účetní jednotka skupinu pojistných smluv celkovou hodnotou:

1. 1. peněžních toků z plnění, které zahrnují:
      1. odhady budoucích peněžních toků (odstavce 33–35);
      2. úpravu ke zohlednění časové hodnoty peněz a finančních rizik souvisejících s budoucími peněžními toky, a to v rozsahu, v jakém nejsou tato finanční rizika zohledněna v odhadech budoucích peněžních toků (odstavec 36); a
      3. rizikovou úpravu týkají í se nefinančního rizika (odstavec 37);
   2. marži z pojistné smlouvy oceněnou za použití odstavců 38–39.

Odhady budoucích peněžních toků (odstavce B36–B71)

33. Účetní jednotka začlení do ocenění skupiny pojistných smluv veškeré budoucí peněžní toky v rámci doby trvání každé smlouvy ve skupině (viz odstavec 34). Za použití odstavce 24 může účetní jednotka odhadnout budoucí peněžní toky na vyšší úrovni agregace a následně alokovat výsledné peněžní toky z plnění na jednotlivé skupiny smluv. Odhady budoucích peněžních toků musí:

1. 1. objektivním způsobem zohlednit veškeré přiměřené a doložitelné informace o částce, termínech a nejistotách těchto budoucích peněžních toků, které jsou dostupné bez vynaložení nepřiměřených nákladů nebo úsilí (viz odstavce B37–B41). Za tímto účelem účetní jednotka odhadne očekávanou hodnotu (tj. pravděpodobnostně vážený průměr) plného rozsahu možných výsledků;
   2. odrážet pohled účetní jednotky, a to za předpokladu, že odhady veškerých relevantních tržních proměnných jsou v souladu s dostupnými tržními cenami pro tyto proměnné (viz odstavce B42–B53);
   3. být aktuální – odhady musí odrážet podmínky existující k datu ocenění, včetně předpokladů týkajících se budoucnosti k tomuto datu (viz odstavce B54–B60);
   4. být explicitní – účetní jednotka odhadne úpravu o nefinanční riziko odděleně od jiných odhadů (viz odstavec B90). Účetní jednotka také odhadne peněžní toky odděleně od úpravy o časovou hodnotu peněz a finanční riziko, pokud nejvhodnější technika oceňování tyto odhady nekombinuje (viz odstavec B46).

34. Peněžní toky spadají do rámce doby trvání pojistné smlouvy, pokud vyplývají z hmotněprávních práv a povinností existujících během vykazovaného období, v němž může účetní jednotka uložit pojistníkovi platit pojistné, nebo v němž má účetní jednotka hmotněprávní povinnost poskytovat pojistníkovi pojistné služby (viz odstavce B61–B71). Hmotněprávní povinnost poskytovat pojistné služby končí, pokud:

1. 1. má účetní jednotka faktickou možnost přehodnotit rizika konkrétního pojistníka a stanovit tak cenu nebo úroveň dávek plně odrážející tato rizika; nebo
   2. jsou splněna obě následující kritéria:
      1. účetní jednotka má faktickou možnost znovu posoudit rizika portfolia pojistných smluv, které obsahuje danou pojistnou smlouvu, a na základě toho stanovit cenu nebo úroveň dávek plně odrážející riziko tohoto portfolia; a
      2. stanovení pojistného do data přehodnocení rizik nezohledňuje rizika, která souvisejí s obdobími po datu přehodnocení.

35. Účetní jednotka neuzná jako závazek nebo aktivum žádné částky týkající se očekávaných částek pojistného nebo očekávaných pojistných nároků mimo rámec doby trvání pojistné smlouvy. Tyto částky se týkají budoucích pojistných smluv.

Diskontní sazby (odstavce B72–B85)

36. Účetní jednotka upraví odhady budoucích peněžních toků, aby zohlednila časovou hodnotu peněz a finanční rizika spojená s těmito peněžními toky, a to v rozsahu, v jakém tato finanční rizika nejsou začleněna v odhadech peněžních toků. Diskontní sazby použité na odhady budoucích finančních toků popsané v odstavci 33 musí:

1. 1. odrážet časovou hodnotu peněz, charakteristiky peněžních toků a likviditní charakteristiky pojistných smluv;
   2. být v souladu s dostupnými aktuálními tržními cenami (pokud existují) pro finanční nástroje s peněžními toky, jejichž charakteristiky jsou v souladu s charakteristikami pojistných smluv, například z hlediska načasování, měny a likvidity; a
   3. vyloučit dopad faktorů, které ovlivňují tyto dostupné tržní ceny, ale neovlivňují budoucí peněžní toky z pojistných smluv.

Riziková úprava týkající se nefinančního rizika (odstavce B86–B92)

37. Účetní jednotka upraví odhadovanou současnou hodnotu budoucích peněžních toků tak, aby odrážela kompenzaci, kterou účetní jednotka požaduje za to, že nese nejistotu související s výší a načasováním peněžních toků, jež vyplývá z nefinančního rizika.

Marže z pojistné smlouvy

38. Marže z pojistné smlouvy je složka aktiva nebo závazku u skupiny pojistných smluv, jež představuje nerealizovaný zisk, který účetní jednotka uzná při poskytování služeb podle pojistné smlouvy v budoucnosti. Účetní jednotka ocení marži z pojistné smlouvy při prvotním uznání skupiny pojistných smluv částkou, která, pokud se nepoužije odstavec 47 (nevýhodné smlouvy) nebo odstavec B123 A (výnosy z pojistných smluv související s odst. 38 písm. c) bod ii)), nepovede k žádným výnosům nebo nákladům vyplývajícím z:

1. 1. prvotního uznání výše peněžních toků z plnění vypočítané za použití odstavců 32–37;
   2. jakýchkoli peněžních toků vyplývajících ze smluv ve skupině k tomuto datu;
   3. vynětí k datu prvotního uznání:
      1. jakéhokoli aktiva z peněžních toků z pořízení pojistných smluv při použití odstavce 28C a
      2. jakéhokoli jiného aktiva nebo závazku dříve uznaného z peněžních toků souvisejících se skupinou smluv podle odstavce B66 A.

39. U pojistných smluv pořízených v rámci převodu pojistných smluv nebo u podnikové kombinace v rozsahu působnosti IFRS 3 účetní jednotka použije odstavec 38 v souladu s odstavci B93–B95F.

Následné ocenění

40. Účetní hodnota skupiny pojistných smluv ke konci každého vykazovaného období je součtem:

1. 1. závazku ze zbývajícího pojistného krytí, který zahrnuje:
      1. peněžní toky z plnění týkající se budoucích služeb alokované na skupinu k uvedenému datu, oceněné za použití odstavců 33–37 a B36–B92;
      2. marži z pojistné smlouvy v rámci skupiny k uvedenému datu, oceněnou za použití odstavců 43–46; a
   2. závazku ze vzniklých pojistných nároků, který zahrnuje peněžní toky z plnění týkající se poskytnutých služeb alokované na skupinu k tomuto datu, oceněného za použití odstavců 33–37 a B36–B92.

41. Účetní jednotka uzná výnosy a náklady týkající se následujících změn účetní hodnoty závazku ze zbývajícího pojistného krytí:

1. 1. výnosy z pojistných smluv – ze snížení závazku ze zbývajícího pojistného krytí v důsledku služeb poskytovaných v příslušném období, oceněného za použití odstavců B120–B124;
   2. náklady na pojistné služby – u ztrát ze skupin nevýhodných smluv a zrušení těchto ztrát (viz odstavce 47–52) a
   3. finanční výnosy nebo náklady z pojistného plnění – u dopadu časové hodnoty peněz a dopadu finančního rizika podle odstavce 87.

42. Účetní jednotka uzná výnosy a náklady týkající se následujících změn účetní hodnoty závazku ze vzniklých pojistných nároků:

1. 1. náklady na pojistné služby – u zvýšení závazku z důvodu pojistných nároků a nákladů vzniklých v příslušném období, vyjma veškerých investičních složek;
   2. náklady na pojistné služby – u jakýchkoli následných změn peněžních toků z plnění týkajících se vzniklých pojistných nároků a vynaložených nákladů a
   3. finanční výnosy nebo náklady z pojistného plnění – u dopadu časové hodnoty peněz a dopadu finančního rizika podle odstavce 87.

Marže z pojistné smlouvy (odstavce B96–B119B)

43. Marže z pojistné smlouvy ke konci vykazovaného období představuje zisk ze skupiny pojistných smluv, který dosud nebyl uznán v hospodářském výsledku, neboť se týká budoucích služeb, které mají být poskytnuty na základě smluv zařazených ve skupině.

44. U pojistných smluv bez prvků přímé účasti se účetní hodnota marže z pojistné smlouvy u skupiny smluv ke konci vykazovaného období rovná účetní hodnotě na počátku vykazovaného období upravené o:

1. 1. dopad veškerých nových smluv přidaných do skupiny (viz odstavec 28);
   2. nahromaděný úrok z účetní hodnoty marže z pojistné smlouvy během vykazovaného období vypočítaný za pomoci diskontních sazeb stanovených v odst. B72 písm. b);
   3. změny peněžních toků z plnění týkajících se budoucích služeb podle odstavců B96–B100, s výjimkou případů, kdy:
      1. tato zvýšení peněžních toků z plnění přesahují účetní hodnotu marže z pojistné smlouvy a vedou ke ztrátě (viz odst. 48 písm. a)) nebo
      2. tato snížení peněžních toků z plnění jsou alokována na ztrátovou složku daného závazku ze zbývajícího pojistného krytí za použití odst. 50 písm. b);
   4. dopad veškerých kurzových rozdílů na marži z pojistné smlouvy a
   5. částku uznanou jako výnos z pojistných smluv v důsledku poskytování pojistných služeb v daném období, stanovenou alokací marže z pojistné smlouvy zbývající ke konci vykazovaného období (před alokací) na vykazované období a zbývající dobu pojistného krytí za použití odstavce B119.

45. U pojistných smluv s prvky přímé účasti (viz odstavce B101–B118) se účetní hodnota marže z pojistné smlouvy u skupiny smluv ke konci vykazovaného období rovná účetní hodnotě na počátku vykazovaného období upravené o částky stanovené v písmenech a) až e) níže. Účetní jednotka není povinna tyto úpravy určovat odděleně. Místo toho lze všechny úpravy nebo některé z nich stanovit jednou částkou. Jde o tyto úpravy:

1. 1. dopad veškerých nových smluv přidaných do skupiny (viz odstavec 28);
   2. změna výše podílu účetní jednotky na reálné hodnotě podkladových položek (viz odst. B104 písm. b) bod i)), s výjimkou případů, kdy:
      1. se použije odstavec B115 (zmírnění rizik);
      2. snížení podílu účetní jednotky na reálné hodnotě podkladových položek přesahuje účetní hodnotu marže z pojistné smlouvy a vede ke ztrátě (viz odstavec 48) nebo
      3. zvýšení podílu účetní jednotky na reálné hodnotě podkladových položek ruší částku podle bodu ii);
   3. změny peněžních toků z plnění týkajících se budoucích služeb podle odstavců B101–B118, s výjimkou případů, kdy:
      1. se použije odstavec B115 (zmírnění rizik);
      2. tato zvýšení peněžních toků z plnění přesahují účetní hodnotu marže z pojistné smlouvy a vedou ke ztrátě (viz odstavec 48) nebo
      3. tato snížení peněžních toků z plnění jsou alokována na ztrátovou složku daného závazku ze zbývajícího pojistného krytí za použití odst. 50 písm. b);
   4. dopad veškerých vzniklých kurzových rozdílů na marži z pojistné smlouvy a
   5. částka uznaná jako výnos z pojistných smluv v důsledku poskytování pojistných služeb v daném období, stanovená alokací marže z pojistné smlouvy zbývající ke konci vykazovaného období (před alokací) na vykazované období a zbývající dobu pojistného krytí za použití odstavce B119.

46. Některé změny marže z pojistné smlouvy se vzájemně započtou se změnami peněžních toků z plnění u závazku ze zbývajícího pojistného krytí, a v důsledku toho nedojde k žádné změně celkové účetní hodnoty závazku ze zbývajícího pojistného krytí. Pokud se u závazku ze zbývajícího pojistného krytí změny marže z pojistné smlouvy vzájemně nezapočtou se změnami peněžních toků z plnění, účetní jednotka uzná výnosy a náklady týkající se změn za použití odstavce 41.

Nevýhodné smlouvy

47. Pojistná smlouva je k datu prvotního uznání nevýhodná, pokud peněžní toky z plnění alokované na tuto smlouvu, veškeré dříve uznané peněžní toky z pořízení pojistné smlouvy a veškeré peněžní toky ze smlouvy k datu prvotního uznání celkem představují čistý odchozí peněžní tok. Za použití odst. 16 písm. a) vyčlení účetní jednotka takové smlouvy do skupiny odděleně od smluv, které nejsou nevýhodné. Pokud účetní jednotka použije odstavec 17, může určit skupinu nevýhodných smluv oceněním souboru smluv, a nikoli jednotlivých smluv. Účetní jednotka v hospodářském výsledku uzná ztrátu z čistého odchozího peněžního toku za skupinu nevýhodných smluv, takže účetní hodnota závazku za skupinu bude rovna peněžním tokům z plnění a marže z pojistné smlouvy bude nulová.

48. Skupina pojistných smluv se při následném ocenění stává nevýhodnou (nebo nevýhodnější), pokud následující částky přesahují účetní hodnotu marže z pojistné smlouvy:

1. 1. nepříznivé změny týkající se budoucích služeb u peněžních toků z plnění alokovaných na skupinu, které vyplývají ze změn odhadů budoucích peněžních toků a rizikové úpravy týkající se nefinančního rizika a
   2. u skupiny pojistných smluv s prvky přímé účasti snížení výše podílu účetní jednotky na reálné hodnotě podkladových položek.

Za použití odst. 44 písm. c) bodu i), odst. 45 písm. b) bodu ii) a odst. 45 písm. c) bodu ii) uzná účetní jednotka ztrátu v hospodářském výsledku v rozsahu tohoto kladného rozdílu.

49. Účetní jednotka určí (nebo zvýší) ztrátovou složku závazku ze zbývajícího pojistného krytí pro nevýhodnou skupinu, která bude zachycovat ztráty uznané za použití odstavců 47–48. Složka ztráty určuje částky, které jsou vykazovány v hospodářském výsledku jako zrušení ztrát z nevýhodné skupiny a jsou tudíž vyloučeny ze stanovení výnosů z pojistných smluv.

50. Poté, co účetní jednotka uzná ztrátu z nevýhodné skupiny pojistných smluv, alokuje:

1. 1. následné změny peněžních toků z plnění u závazku ze zbývajícího pojistného krytí podle odstavce 51, a to systematicky mezi:
      1. ztrátovou složku závazku ze zbývajícího pojistného krytí a
      2. závazek ze zbývajícího pojistného krytí bez ztrátové složky;
   2. výhradně na ztrátovou složku, dokud se tato složka nesníží na nulu:
      1. jakékoli následné snížení týkající se budoucích služeb u peněžních toků z plnění alokovaných na skupinu, které vyplývá ze změn odhadů budoucích peněžních toků a rizikové úpravy týkající se nefinančního rizika; a
      2. jakékoli následné zvýšení podílu účetní jednotky na reálné hodnotě podkladových položek.

Za použití odst. 44 písm. c) bodu ii), odst. 45 písm. b) bodu iii) a odst. 45 písm. c) bodu iii) upraví účetní jednotka marži z pojistné smlouvy pouze o kladný rozdíl snížení vůči částce alokované na ztrátovou složku.

51. Následné změny peněžních toků z plnění týkající se závazku ze zbývajícího pojistného krytí, které mají být alokovány za použití odst. 50 písm. a), jsou:

1. 1. odhady současné hodnoty budoucích peněžních toků týkajících se pojistných nároků a nákladů rozpuštěných ze závazku ze zbývajícího pojistného krytí z důvodu vynaložených nákladů na pojistné služby;
   2. změny rizikové úpravy týkající se nefinančního rizika uznaného v hospodářském výsledku z důvodu snížení rizika a
   3. finanční výnosy nebo náklady z pojistných smluv.

52. Výsledkem systematické alokace požadované podle odst. 50 písm. a) jsou celkové částky alokované na ztrátovou složku v souladu s odstavci 48–50, které se ke konci doby pojistného krytí skupiny smluv rovnají nule.

Metoda alokace pojistného

53. Účetní jednotka může zjednodušit ocenění skupiny pojistných smluv pomocí metody alokace pojistného podle odstavců 55–59, a to pouze tehdy, pokud při vzniku skupiny:

1. 1. účetní jednotka rozumně očekává, že toto zjednodušení povede k ocenění závazku ze zbývajícího pojistného krytí za skupinu, který by se podstatně nelišil od závazku, který by vznikl při použití požadavků odstavců 32–52; nebo
   2. doba pojistného krytí každé smlouvy ve skupině (včetně pojistných služeb vyplývajících z veškerého pojistného v rámci doby trvání pojistné smlouvy určeného k tomuto datu při použití odst. 34) činí jeden rok nebo méně.

54. Kritérium odst. 53 písm. a) není splněno, pokud při vzniku skupiny účetní jednotka očekává významnou variabilitu peněžních toků z plnění, která by ovlivnila ocenění závazku ze zbývajícího pojistného krytí v období do vzniku pojistného nároku. Variabilita peněžních toků z plnění se zvyšuje například s:

1. 1. rozsahem budoucích peněžních toků týkajících se veškerých derivátů vložených do smluv a
   2. délkou doby pojistného krytí skupiny smluv.

55. Pomocí metody alokace pojistného účetní jednotka ocení závazek ze zbývajícího pojistného krytí takto:

1. 1. při prvotním uznání je účetní hodnota závazku následující:
      1. případné pojistné přijaté k okamžiku prvotního uznání;
      2. minus veškeré peněžní toky z pořízení pojistných smluv k uvedenému datu, pokud se účetní jednotka nerozhodne uznat tyto platby jako náklad za použití odst. 59 písm. a); a
      3. plus nebo minus částka vyplývající k uvedenému datu z vynětí:
         1. veškerých aktiv z peněžních toků z pořízení pojistných smluv při použití odstavce 28C a
         2. jakéhokoli jiného aktiva nebo závazku dříve uznaného z peněžních toků souvisejících se skupinou smluv podle odstavce B66 A.
   2. ke konci každého následného vykazovaného období je účetní hodnotou závazku účetní hodnota na počátku vykazovaného období:
      1. plus pojistné přijaté za dané období;
      2. minus peněžní toky z pořízení pojistných smluv; pokud se účetní jednotka nerozhodne uznat tyto platby jako náklad za použití odst. 59 písm. a);
      3. plus veškeré částky týkající se amortizace peněžních toků z pořízení pojistných smluv uznaných jako náklad ve vykazovaném období, pokud se účetní jednotka nerozhodne uznat peněžní toky z pořízení pojistných smluv jako náklad za použití odst. 59 písm. a);
      4. plus veškeré úpravy složky financování za použití odstavce 56;
      5. minus částka uznaná jako výnos z pojistných smluv za služby poskytované v daném období (viz odstavec B126) a a
      6. minus jakákoli investiční složka zaplacená nebo převedená ve prospěch závazku ze vzniklých pojistných nároků.

56. Mají-li pojistné smlouvy ve skupině významnou složku financování, účetní jednotka upraví účetní hodnotu závazku ze zbývajícího pojistného krytí tak, aby odrážela časovou hodnotu peněz a dopad finančního rizika, pomocí diskontních sazeb stanovených v odstavci 36, které jsou určeny při prvotním uznání. Účetní jednotka není povinna upravovat účetní hodnotu závazku ze zbývajícího pojistného krytí tak, aby odrážela časovou hodnotu peněz a dopad finančního rizika, pokud při prvotním uznání účetní jednotka očekává, že doba mezi poskytnutím každé části služeb a datem splatnosti příslušného pojistného není delší než rok.

57. Pokud budou kdykoli během doby pojistného krytí skutečnosti a okolnosti naznačovat, že skupina pojistných smluv je nevýhodná, účetní jednotka vypočte rozdíl mezi:

1. 1. účetní hodnotou závazku ze zbývajícího pojistného krytí určenou za použití odstavce 55 a
   2. peněžními toky z plnění týkajícími se zbývajícího pojistného krytí skupiny, a to za použití odstavců 33–37 a B36–B92. Pokud však při použití odst. 59 písm. b) účetní jednotka neupraví závazek ze vzniklých pojistných nároků o časovou hodnotu peněz a dopad finančního rizika, nezačlení žádnou takovou úpravu do peněžních toků z plnění.

58. Pokud peněžní toky z plnění popsané v odst. 57 písm. b) převyšují účetní hodnotu popsanou v odst. 57 písm. a), uzná účetní jednotka v hospodářském výsledku ztrátu a zvýší závazek ze zbývajícího pojistného krytí.

59. Při použití metody alokace pojistného účetní jednotka:

1. 1. může rozhodnout, že bude uznávat veškeré peněžní toky z pořízení pojistných smluv jako náklady v okamžiku, kdy tyto náklady vynaloží, pokud doba pojistného krytí u každé smlouvy ve skupině není při prvotním uznání delší než jeden rok;
   2. ocení závazek ze vzniklých pojistných nároků u skupiny pojistných smluv hodnotou peněžních toků z plnění týkajících se vzniklých pojistných nároků za použití odstavců 33–37 a B36–B92. Účetní jednotka však není povinna upravit budoucí peněžní toky o časovou hodnotu peněz a dopad finančního rizika, pokud se očekává, že tyto peněžní toky budou uhrazeny nebo přijaty v době nejvýše jednoho roku od data vzniku pojistných nároků.

Držené zajistné smlouvy

60. Požadavky stanovené v IFRS 17 se pro držené zajistné smlouvy mění, jak je stanoveno v odstavcích 61–70 A.

61. Účetní jednotka rozdělí portfolia držených zajistných smluv za použití odstavců 14–24 s tou výjimkou, že odkazy na nevýhodné smlouvy v uvedených odstavcích se nahrazují odkazy na smlouvy, u nichž při prvotním uznání vzniká čistý zisk. U některých držených pojistných smluv povede použití odstavců 14–24 ke vzniku skupiny obsahující jedinou smlouvu.

Prvotní uznání

62. Místo použití odstavce 25 účetní jednotka uzná skupinu zajistných smluv, které drží, od první z následujících událostí:

1. 1. od začátku doby pojistného krytí skupiny držených zajistných smluv a
   2. od data, kdy účetní jednotka uzná skupinu nevýhodných podkladových pojistných smluv při použití odst. 25 písm. c), pokud účetní jednotka uzavřela související zajistnou smlouvu, kterou drží ve skupině zajistných smluv držených k tomuto datu nebo před ním.

62A Bez ohledu na odst. 62 písm. a) účetní jednotka odloží uznání skupiny držených zajistných smluv, které poskytují poměrné krytí, do data, kdy je poprvé uznána jakákoli podkladová pojistná smlouva, pokud toto datum nastane později než začátek doby pojistného krytí skupiny držených zajistných smluv.

Ocenění

63. Při použití požadavků na oceňování podle odstavců 32–36 na držené zajistné smlouvy, v rozsahu, v němž jsou podkladové smlouvy také oceňovány podle uvedených odstavců, použije účetní jednotka pro ocenění odhadů současné hodnoty budoucích peněžních toků za skupinu držených zajistných smluv a odhadů současné hodnoty budoucích peněžních toků za skupinu (skupiny) podkladových pojistných smluv konzistentní předpoklady. Mimo to účetní jednotka do odhadů současné hodnoty budoucích peněžních toků za skupinu držených zajistných smluv zahrne dopad jakéhokoli rizika neplnění výstavce zajistné smlouvy včetně dopadů kolaterálu a ztrát ze sporů.

64. Místo použití odstavce 37 účetní jednotka určí rizikovou úpravu týkající se nefinančního rizika tak, aby představovala výši rizika, které držitel skupiny zajistných smluv přenáší na výstavce těchto smluv.

65. Požadavky odstavce 38, které se týkají určování marže z pojistné smlouvy při prvotním uznání, se mění tak, aby odrážely skutečnost, že u skupiny držených zajistných smluv neexistuje nerealizovaný zisk, ale místo toho čistý náklad nebo čistý zisk z koupě zajištění. Pokud se tedy neuplatní odstavec 65 A, účetní jednotka uzná při prvotním uznání čistý náklad nebo čistý zisk z koupě skupiny držených zajistných smluv jako marži z pojistné smlouvy oceněnou částkou rovnající se součtu:

1. 1. peněžních toků z plnění;
   2. výše jakéhokoli aktiva nebo závazku dříve uznaného u peněžních toků souvisejících se skupinou držených zajistných smluv, jež byla k tomuto datu vyňata;
   3. jakýchkoli peněžních toků vznikajících k tomuto datu a
   4. jakýchkoli výnosů uznaných v hospodářském výsledku při použití odstavce 66 A.

65A Pokud se čisté náklady na koupi zajistného krytí týkají událostí, k nimž došlo před koupí skupiny držených zajistných smluv, účetní jednotka uzná tyto náklady okamžitě v hospodářském výsledku jako náklad bez ohledu na požadavky odstavce B5.

66. Místo použití odstavce 44 účetní jednotka ocení marži z pojistné smlouvy ke konci vykazovaného období za skupinu držených zajistných smluv účetní hodnotou určenou na začátku vykazovaného období, upravenou o:

a) dopad veškerých nových smluv přidaných do skupiny (viz odstavec 28);

b) naběhlý úrok z účetní hodnoty marže z pojistné smlouvy vypočítaný za pomoci diskontních sazeb stanovených v odst. B72 písm. b);

ba) výnosy uznané v hospodářském výsledku ve vykazovaném období při použití odstavce 66 A;

bb) zrušení složky uznané úhrady ztrát při použití odstavce 66B (viz odstavec B119F), pokud tato zrušení nejsou změnami peněžních toků z plnění u skupiny držených zajistných smluv;

c) změny peněžních toků z plnění, oceněné diskontními sazbami uvedenými v odst. B72 písm. c), jestliže se změna týká budoucích služeb, pokud:

1. 1. 1. změna nevyplývá ze změny peněžních toků z plnění alokovaných na skupinu podkladových pojistných smluv, která neupravuje smluvní marži u skupiny podkladových pojistných smluv; nebo
      2. změna nevyplývá z použití odstavců 57 58 (o nevýhodných smlouvách), jestliže účetní jednotka oceňuje skupinu podkladových pojistných smluv metodou alokace pojistného;

d) dopad veškerých vzniklých kurzových rozdílů na marži z pojistné smlouvy a

e) částku uznanou v hospodářském výsledku z důvodu služeb přijatých v daném období, stanovenou za pomoci alokace marže z pojistné smlouvy zbývající ke konci vykazovaného období (před alokací) vztahující se k vykazovanému období a ke zbývající době pojistného krytí skupiny držených zajistných smluv, za použití odstavce B119.

66A Účetní jednotka upraví smluvní marži u skupiny držených zajistných smluv a uzná tak výnos, když účetní jednotka uzná ztrátu při prvotním uznání nevýhodné skupiny podkladových pojistných smluv nebo při zařazení nevýhodných podkladových pojistných smluv do skupiny (viz odstavce B119C–B119E).

66B Účetní jednotka vytvoří (nebo upraví) složku úhrady ztráty u aktiva ze zbývajícího pojistného krytí pro skupinu držených zajistných smluv, která bude zachycovat úhradu ztrát uznaných za použití odst. 66 písm. c) body i) – ii) a odstavce 66 A. Složka úhrady ztráty určuje částky, které jsou vykazovány v hospodářském výsledku jako zrušení ztrát z držených zajistných smluv a jsou tudíž vyloučeny z alokace pojistného placeného zajistiteli (viz odstavec B119F).

67. Změny peněžních toků z plnění, které vyplývají ze změn rizika neplnění výstavce držené zajistné smlouvy, se netýkají budoucích služeb a neupravují smluvní marži.

68. Držené zajistné smlouvy nemohou být nevýhodné. V souladu s tím se nepoužijí požadavky odstavců 47–52.

Metoda alokace pojistného pro držené zajistné smlouvy

69. Účetní jednotka může používat metodu alokace pojistného stanovenou v odstavcích 55–56 a 59 (upravenou tak, aby odrážela rysy držených zajistných smluv, které se liší od vystavených pojistných smluv, například generování nákladů nebo snižování nákladů místo výnosů), aby zjednodušila ocenění skupiny držených zajistných smluv, pokud při vzniku skupiny:

1. 1. účetní jednotka rozumně očekává, že výsledné ocenění se nebude podstatně lišit od výsledku při použití požadavků stanovených v odstavcích 63–68; nebo
   2. doba pojistného krytí každé smlouvy ve skupině držených zajistných smluv (včetně pojistného krytí vyplývajícího z veškerého pojistného v rámci doby trvání pojistné smlouvy určeného k datu použití odst. 34) činí jeden rok nebo méně.

70. Účetní jednotka nemůže splnit podmínky odst. 69 písm. a), pokud při vzniku skupiny očekává významnou variabilitu peněžních toků z plnění, která by ovlivnila ocenění aktiva ze zbývajícího pojistného krytí v období do vzniku pojistného nároku. Variabilita peněžních toků z plnění se zvyšuje například s:

1. 1. rozsahem budoucích peněžních toků týkajících se veškerých derivátů vložených do smluv a
   2. délkou doby pojistného krytí skupiny držených zajistných smluv.

70A Jestliže účetní jednotka oceňuje skupinu držených zajistných smluv metodou alokace pojistného, postupuje podle odstavce 66 A a upraví účetní hodnotu aktiva ze zbývajícího pojistného krytí místo úpravy smluvní marže.

Investiční smlouvy s prvky dobrovolné účasti

71. Investiční smlouva s prvky dobrovolné účasti v sobě neobsahuje převod významného pojistného rizika. Proto se požadavky IFRS 17 na pojistné smlouvy pro investiční smlouvy s prvky dobrovolné účasti mění takto:

1. 1. datem prvotního uznání (viz odstavce 25 a 28) je datum, kdy se účetní jednotka stane smluvní stranou dané smlouvy;
   2. rámec doby trvání pojistné smlouvy (viz odstavec 34) se mění tak, aby peněžní toky spadaly do doby trvání pojistné smlouvy, pokud vyplývají z hmotněprávní povinnosti účetní jednotky poskytnout k současnému nebo budoucímu datu hotovost. Účetní jednotka nemá hmotněprávní povinnost poskytnout hotovost, má-li faktickou možnost stanovit cenu za příslib poskytnout hotovost, která plně odráží částku přislíbené hotovosti a související rizika;
   3. alokace marže z pojistné smlouvy (viz odst. 44 písm. e) a odst. 45 písm. e)) se mění tak, aby účetní jednotka marži z pojistné smlouvy za dobu trvání skupiny smluv uznávala systematickým způsobem, který odráží poskytování investičních služeb v rámci smlouvy.

ZMĚNY A VYNĚTÍ

Změny pojistné smlouvy

72. Jestliže se podmínky pojistné smlouvy změní, například dohodou smluvních stran nebo změnou právního předpisu, účetní jednotka původní smlouvu vyjme a uzná změněnou smlouvu jako novou smlouvu za použití IFRS 17 nebo jiných příslušných standardů, a to pouze tehdy, je-li splněna kterákoli z podmínek v písmenech a) až c). Výkon práva uvedeného v podmínkách smlouvy není změnou. Podmínky jsou následující:

1. 1. pokud by byly změněné podmínky obsaženy při vzniku smlouvy:
      1. změněná smlouva by byla vyloučena z rozsahu působnosti IFRS 17 za použití odstavců 3–8 A;
      2. účetní jednotka by oddělila jednotlivé složky od hostitelské pojistné smlouvy za použití odstavců 10–13, což by vedlo k odlišné pojistné smlouvě, na kterou by se vztahoval IFRS 17;
      3. změněná smlouva by měla podstatně odlišný rámec doby trvání při použití odstavce 34 nebo
      4. změněná smlouva by byla zařazena do jiné skupiny smluv za použití odstavců 14–24;
   2. původní smlouva splňovala definici pojistné smlouvy s prvky přímé účasti, ale změněná smlouva již tuto definici nesplňuje, nebo naopak; nebo
   3. účetní jednotka použila na původní smlouvu metodu alokace pojistného podle odstavců 53–59 nebo odstavců 69–70, změny však znamenají, že smlouva již nesplňuje kritéria způsobilosti pro tuto metodu podle odstavce 53 nebo odstavce 69.

73. Pokud změna smlouvy nesplňuje žádnou z podmínek odstavce 72, účetní jednotka postupuje při změnách peněžních toků v důsledku změny smlouvy jako při změnách odhadů peněžních toků z plnění za použití odstavců 40–52.

Vynětí

74. Účetní jednotka vyjme pojistnou smlouvu z rozvahy právě tehdy, když:

1. 1. zanikne, tj. vyprší platnost závazku specifikovaného v pojistné smlouvě, nebo je tento závazek splněn či zrušen; nebo
   2. je splněna kterákoli z podmínek stanovených v odstavci 72.

75. Pokud pojistná smlouva zanikne, účetní jednotka již není vystavena riziku, a tudíž již nemusí převádět žádné ekonomické zdroje ke splnění pojistné smlouvy. Pokud například účetní jednotka koupí zajištění, vyjme podkladovou pojistnou smlouvu (podkladové pojistné smlouvy) právě tehdy, pokud podkladová pojistná smlouva (podkladové pojistné smlouvy) zanikne (zaniknou).

76. Účetní jednotka vyjme pojistnou smlouvu ze skupiny smluv za použití následujících požadavků IFRS 17:

1. 1. peněžní toky z plnění alokované na skupinu jsou upraveny tak, aby byla vyloučena současná hodnota budoucích peněžních toků a riziková úprava týkající se nefinančního rizika související s právy a povinnostmi, které byly vyňaty ze skupiny, za použití odst. 40 písm. a) bodu i) a odst. 40 písm. b);
   2. marže z pojistné smlouvy u skupiny se upraví o změnu peněžních toků z plnění podle písmene a) v rozsahu požadovaném odst. 44 písm. c) a odst. 45 písm. c), pokud se nepoužije odstavec 77; a
   3. počet jednotek pojistného krytí u očekávaných zbývajících pojistných služeb se upraví tak, aby odrážel jednotky pojistného krytí vyňaté ze skupiny, a částka marže z pojistné smlouvy uznaná v hospodářském výsledku v příslušném období vychází z tohoto upraveného ...