Evidence tržeb

Evidence tržeb
Metodický pokyn k aplikaci zákona o evidenci tržeb

Tento materiál slouží pro potřebu subjektů evidence tržeb
i pro správce daně.
Verze 1.0
Datum poslední verze dokumentu: 31. 8. 2016

Generální finanční ředitelství
Lazarská 15/7, 117 22 Praha 1

Č.j.: 119930/16/7100-10114-109736

1 ÚVOD

Zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb (dále jen "ZoET"), který upravuje práva, povinnosti a postupy uplatňované při evidenci tržeb a postupy s nimi související, nabyl platnosti vyhlášením ve Sbírce zákonů dne 13. dubna 2016. Současně se zákonem o evidenci tržeb nabyl platnosti doprovodný zákon č. 113/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb (dále jen "zákon č. 113/2016").

Působnost a výkon odpovídajících pravomocí spojených s evidencí tržeb, jsou dle § 2 odst. 1 ZoET svěřeny orgánům Finanční správy České republiky (dále jen "Finanční správa"), kterými jsou v prvním stupni finanční úřady. Odst. 2 téhož ustanovení vymezuje, že k prověřování plnění povinností podle tohoto zákona jsou vedle orgánů Finanční správy České republiky příslušné také orgány Celní správy České republiky. "Prověřováním plnění povinností" se rozumí provádění faktických úkonů spojených se sledováním skutečného stavu a jeho porovnáváním se stavem žádoucím a udílení sankcí.

2 EVIDENCE TRŽEB

2.1 SUBJEKT A PŘEDMĚT EVIDENCE TRŽEB

Subjektem evidence tržeb je dle § 3 odst. 1 ZoET poplatník daně z příjmů fyzických osob a poplatník daně z příjmů právnických osob. Ustanovení se váže na stávající zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o daních z příjmů"). Poplatník daně z příjmů fyzických osob je definován v § 2 zákona o daních z příjmů a je nutné uvést, že poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou vždy fyzické osoby. V tomto kontextu je však třeba upozornit na § 239a zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "daňový řád"), které fakticky posouvá zánik poplatníka - fyzické osoby z okamžiku faktické smrti do okamžiku tzv. smrti daňové, která nastává až v okamžiku skončení řízení o pozůstalosti. Uvedené platí i pro práva a povinnosti poplatníka stanovené ZoET. Poplatník daně z příjmů právnických osob je pak definován v § 17 zákona o daních z příjmů. V případě, kdy je v textu zákona i metodiky používán pojem "poplatník", je tím míněn poplatník daně z příjmů fyzických i poplatník daně z příjmů právnických osob. Pokud má být určitá norma aplikována pouze např. na poplatníky daně z příjmů fyzických osob, je zde pak použito plné označení.

Předmětem evidence tržeb jsou dle § 3 odst. 2 ZoET evidované tržby poplatníka, resp. evidované tržby uskutečňované poplatníky daní z příjmů.

2.2 EVIDOVANÁ TRŽBA

2.2.1 Vymezení evidované tržby

Evidovanou tržbou je dle § 4 odst. 1 ZoET platba, která splňuje formální náležitosti pro evidovanou tržbu a která zakládá rozhodný příjem. Evidovanou tržbou je tak celá platba, která takový rozhodný příjem založila. Pokud zákon nestanoví jinak (např. v § 4 odst. 2 ZoET), je posuzovaná transakce považovaná za evidovanou tržbu pouze při naplnění podmínek obou znaků.

K vymezení evidované tržby tedy dochází na základě naplnění podmínek tvořící dva znaky evidované tržby:

* formální (uvedený v § 5 ZoET),

* materiální, kterým je založení rozhodného příjmu (uvedený v § 6 ZoET).

Evidovanou tržbou je také platba ( § 4 odst. 2 ZoET), která splňuje formální náležitosti pro evidovanou tržbu, a je

a) určena k následnému čerpání nebo zúčtování, které zakládají rozhodný příjem, nebo

b) následným čerpáním nebo zúčtováním platby, která zakládá rozhodný příjem.

Ustanovení § 4 odst. 2 ZoET bude aplikováno v případě různých typů elektronických peněženek, čipových karet, kupónů, voucherů a jiných obdobných instrumentů, v rámci kterých dochází nejdříve k jejich "nabití" a následně k čerpání kreditu, který byl takto nabit. Záměrem je, aby evidenci tržeb podléhaly obě tyto transakce. Vzhledem k tomu, že příjem ve smyslu zákona o daních z příjmů může dle povahy transakce nastat jak v případě nabíjení daného kreditu, tak i v případě jeho čerpání, je explicitně stanoveno, že za evidovanou tržbu se považují obě tyto situace, tj. podle konkrétní situace bude aplikován § 4 odst. 1 , § 4 odst. 2 písm. a) nebo § 4 odst. 2 písm. b) ZoET.

Poplatník je tedy povinen evidovat nejen nabití elektronických peněženek, čipových karet, kupónů, voucherů a jiných obdobných instrumentů, proběhne-li v hotovosti nebo jiným obdobným způsobem (viz kap. 2.2.2 Formální náležitosti pro evidovanou tržbu), ale též čerpání z uvedených instrumentů. V případě, kdy je realizováno nabití i čerpání u téhož poplatníka, dochází k duplicitnímu zaevidování téhož příjmu. Z důvodu zohlednění této skutečnosti v rámci analýz je nezbytné v datové zprávě dle § 19 odst. 2 písm. a) a b) ZoET uvést, že se jedná o částku plateb určenou k následnému čerpání nebo zúčtování, nebo že se jedná o částku plateb, které jsou následným čerpáním nebo zúčtováním platby (viz kapitola 2.4.3.1 Evidence tržeb běžným způsobem).

V případě platby za konkrétní zboží či služby, na které je zákazníkovi předána poukázka, poukaz, voucher nebo obdobný instrument, na základě kterého následně dochází pouze k odebrání zboží či služby, se o platbu určenou k následnému čerpání nejedná. Obdobně není uplatnění takového instrumentu následným čerpáním.

Příklad 1:

V případě koupě dárkového poukazu na masáž zad v hodnotě 400 Kč se jedná o evidovanou tržbu v okamžiku koupě tohoto poukazu (za předpokladu splnění formálních a materiálních znaků evidované tržby). V okamžiku uplatnění tohoto poukazu se již o evidovanou tržbu jednat nebude, neboť se nejedná o čerpání nabitého kreditu, ale o odběr již dříve zakoupené služby. Obdobně uvedené platí pro případy zakoupení konkrétního zboží prostřednictvím internetu a jeho následnému vyzvednutí na odběrném místě. Uvedené je možné aplikovat i na situace, kdy je zakoupena poukázka na vícenásobné odebrání konkrétního zboží nebo služeb, např. na 10 hodinových vstupů do bazénu.

Příklad 2:

V případě koupě dárkového poukazu na předem neurčené služby v zařízení "X" v celkové hodnotě 2 000 Kč se jedná o evidovanou tržbu v okamžiku koupě tohoto poukazu (za předpokladu naplnění výše uvedených podmínek) a zároveň se jedná se částku určenou k následnému čerpání. V okamžiku uplatnění tohoto poukazu se opět bude jednat o evidovanou tržbu a zároveň se bude jednat o částku, která je čerpáním příslušného kreditu. Při čerpání může docházet jak k situacím, kdy bude zákazník za odebrané služby ještě doplácet (např. formou hotovosti), tak k vyčerpání kreditu v plné výši najednou nebo dojde k vyčerpání kreditu postupně. Jedná se o situace, kdy si zákazník konkrétní zboží či služby vybírá až v okamžiku čerpání.

Sleva, bez ohledu na to, v jaké formě je zákazníkům poskytnuta (např. ve formě poukázky na konkrétní částku nebo procentní slevy pro stálé zákazníky, sezónní slevy ...), není evidovanou tržbou. Evidovanou tržbou je pouze platba splňující formální a materiální znaky po uplatnění slevy.

Formální náležitosti pro evidovanou tržbu

Formální náležitosti pro evidovanou tržbu dle § 5 ZoET splňuje platba poplatníkovi, která je uskutečněna

a) v hotovosti,

b) bezhotovostním převodem peněžních prostředků, k němuž dává příkaz plátce prostřednictvím příjemce, kterým je poplatník, který má tržbu evidovat (typicky se jedná o karetní transakce, bez ohledu na to, zda se jedná o debetní, kreditní či předplacené bankovní karty),

c) šekem,

d) směnkou,

e) v jiných formách, které mají charakter obdobný předchozím formám podle písmen a) až d) (např. dárkové karty, poukázky na zboží a služby - kam patří též stravenky, dále i platby prostřednictvím žetonů a obdobných instrumentů, včetně virtuálních měn) nebo

f) započtením kauce nebo obdobné jistoty složené některým ze způsobů platby podle předchozích bodů.

Kauce je peněžitá jistota, která se hradí např. při půjčení sportovního vybavení, pro případ poškození, zničení či ztráty věci. Kauce přijatá v hotovosti, platební kartou nebo jiným obdobným způsobem se v okamžiku přijetí neeviduje a neeviduje se ani v případě, že je celá vrácena zákazníkovi (např. když zákazník vrátí zpět veškeré vybavení v pořádku). Evidovanou tržbou je však započtení této kauce poplatníkem v částečné či plné výši v případě poškození, zničení či ztráty věci.

V případě, kdy byla kauce přijata převodem z účtu na účet, není ani její započtení evidovanou tržbou (nebyly splněny formální znaky evidované tržby).

Záloha je platba uskutečněná před vyúčtováním peněžité částky. V případě, že je záloha uhrazena v hotovosti, kartou nebo jiným obdobným způsobem (například při rezervaci hotelového pokoje), eviduje se jako jakákoliv jiná platba. Pokud zákazník uhradí v hotovosti, platební kartou nebo jiným obdobným způsobem i doplatek ceny, zaeviduje poplatník také tuto platbu. Záloha a doplatek nejsou v odesílaných údajích o tržbě nijak provázány. Neodesílá se ani informace o tom, zda se jedná o zálohu či doplatek. Mohou nastávat i situace, kdy bude jedna z plateb (nejčastěji záloha) uhrazena přímo převodem z účtu na účet, tj. poplatník zálohu evidovat nebude a druhá (nejčastěji doplatek) bude hrazena v hotovosti, tj. poplatník zaeviduje pouze doplatek ceny.

V případě přijetí platby v hotovosti, platební kartou nebo jiným obdobným způsobem, jejíž součástí jsou vratné zálohy (např. za vratné láhve a jiné vratné obaly, hrníčky, sklenice, kartičky - permanentky), zaeviduje poplatník celkovou přijatou částku, tj. včetně částky týkající se vratné zálohy. Při uplatnění nároku na vrácení takové zálohy, a to bez ohledu na to, zda je vyplácena týmž poplatníkem, který zálohu původně přijal, či jiným poplatníkem, který zálohu původně nepřijal, ale vyplácí ji z jiného důvodu, jsou formální znaky naplněny pouze v případě, že je záloha vrácena započtením proti dalšímu pořízení zboží či služeb, a výsledkem transakce je platba v hotovosti, kartou nebo jinými obdobnými způsoby, poplatníkovi. V takovém případě poplatník zaeviduje celkovou přijatou částku, tj. částku zboží či služeb poníženou o vrácenou zálohu. V případě, kdy je záloha vrácena započtením proti dalšímu pořízení zboží či služeb nebo je pouze vrácena a výsledkem transakce je nula nebo záporná částka, nejsou naplněny formální znaky evidované tržby a poplatník nemá povinnost takovou transakci evidovat. Pokud se poplatník rozhodne takovou transakci zaevidovat, nebude tento postup ze strany orgánů příslušných k prověřování plnění povinností podle ZoET zpochybňován. V rámci zasílaných údajů o evidované tržbě dle § 19 ZoET jsou uváděny i další údaje o této tržbě, např. částky týkající se DPH. Tyto údaje je pak nutné posuzovat s ohledem na celou transakci, resp. součet uvedených základů DPH a příslušných daní může být odlišný od celkové přijaté částky.

V případě vratných záloh se s ohledem na jejich specifický charakter nejedná o storna či opravy, na které je aplikován § 7 ZoET. Vracení záloh tedy není vázáno na skutečnost, zda byly platby záloh zaevidovány či nikoliv. Podle výše uvedeného je tedy možné postupovat i v situacích, kdy byly vratné zálohy uhrazeny převodem z účtu na účet a jejich vracení je realizováno v hotovosti.

Platební brána - Paypal, PayU, PaySec, Google Checkout, Click2Pay - (služba, která umožňuje uskutečnit platbu plátce podnikateli za zboží nebo službu na internetu) se chová obdobně jako platba on-line kartou a podléhá evidenci tržeb. V prostředí platební brány v podstatě probíhá pouze autorizace a zúčtování transakce. Platbu přijímá prodejce zboží nebo služby, a pokud se u něho jedná o příjem z podnikání, bude účtenku vystavovat a údaje o příslušné tržbě posílat Finanční správě on, nikoliv provozovatel platební brány.

V případě, kdy se jedná čistě o platby převodem z účtu na účet, inkasa nebo bartery, nejsou formální znaky evidované tržby dle § 5 ZoET naplněny, a tudíž takové platby nejsou evidovanými tržbami (resp. nepodléhají evidenci tržeb).

Obdobně jako u plateb převodem z účtu na účet nebudou formální znaky naplněny v případě vkladu hotovosti na bankovní účet poplatníka.

Formální znaky evidované tržby nejsou naplněny taktéž v případě různých forem zápočtů pohledávek.

Pokud banka, u které je zřízen účet ke kartě, se kterou je placeno, podporuje službu CashBack, lze si za určitých podmínek peníze vybrat u pokladny při platbě kartou. Jedná se o službu, která supluje výběry hotovosti z bankomatu. Částka, kterou si zákazník tímto způsobem vybírá ze svého účtu, nepodléhá evidenci tržeb.

V případě platby prostřednictvím poštovní poukázky je platba zákazníka uskutečněna (návaznost na § 18 ZoET) až v okamžiku jejího převzetí poplatníkem od provozovatele poštovních služeb. Z tohoto důvodu jsou formální znaky evidované tržby sledovány až v tomto okamžiku. Provozovatel poštovních služeb zde vystupuje pouze v roli prostředníka, tj. nejedná se ani o přímé ani o nepřímé zastoupení (v těchto případech je postup jiný). Pokud tedy provozovatel poštovních služeb převede platbu, která byla poplatníkovi poukázána prostřednictvím poštovní poukázky, přímo z účtu na účet, nebude poplatník povinen takové platby evidovat (nejsou splněny formální znaky evidované tržby). V případě, že by provozovatel poštovních služeb předal poplatníkovi takové platby v hotovosti (resp. obdobnými formami), poplatník má povinnost, za předpokladu, že jsou splněny materiální znaky evidované tržby, takové tržby evidovat.

V případě, že v okamžiku výdeje zboží nebo služeb nedochází k platbě, ale dochází pouze k zaevidování částek, které budou poplatníkem následně vyúčtovány, a to většinou za předem stanovený časový úsek zákazníkovi nebo jiné osobě (např. zaměstnavateli příjemce zboží či služeb - za závodní stravovaní poskytované cizím subjektem zaměstnancům, za čerpání pohonných hmot prostřednictvím různých fleetových karet, CCS karet apod.), která provede úhradu poplatníkovi, nebude zaevidování částek za výdej zboží či služeb evidenci tržeb podléhat, neboť nejsou splněny formální znaky evidované tržby, resp. v danou chvíli vůbec nedochází k platbě. Samostatně je pak nutné posuzovat transakci týkající se vypořádání vyúčtované částky. Pokud bude taková platba realizována převodem z účtu na účet, nejedná se o evidovanou tržbu.

Faktury - pro účely evidence tržeb není podstatné, zda k transakci byla či nebyla vystavena faktura, popř. jaká forma úhrady (např. v hotovosti nebo bankovním převodem) je na ní uvedena. Podstatné je, jakým způsobem byla příslušná částka fakticky zaplacena. Pokud byla částka uvedená na faktuře nebo její část uhrazena v hotovosti, kartou nebo jiným obdobným způsobem, vzniká poplatníkovi povinnost tržbu zaevidovat. V případě plátce DPH jsou v datové zprávě uváděny i údaje o DPH, které se k evidované tržbě vztahují. Je-li částka uvedená na vystavené faktuře zaplacena bezhotovostně nebo např. složením hotovosti na účet v bance, povinnost zaevidovat tržbu nevzniká. V případě částečné úhrady faktury, která obsahuje dvě sazby DPH, budou částky DPH uváděné v datové zprávě s ohledem na dvě použité sazby na vydané faktuře zohledněny poměrem nebo si poplatník sám stanoví, která sazba se k příslušné částce vztahuje, neboť ZoET rozdělení nijak neupravuje.

Pokud poplatník zaeviduje platbu, která není evidovanou tržbou, nebude uvedené ze strany orgánů příslušných k prověřování plnění povinností podle ZoET zpochybňováno.

2.2.2 Rozhodný příjem

Rozhodným příjmem se dle § 6 odst. 1 ZoET pro účely tohoto zákona rozumí

a) u poplatníka daně z příjmů fyzických osob příjem ze samostatné činnosti, která je podnikáním, s výjimkou příjmu, který

1. není předmětem daně z příjmů,

2. je z hlediska obvykle přijímaných tržeb ojedinělý nebo

3. podléhá dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, nebo

b) u poplatníka daně z příjmů právnických osob příjem z činnosti, která je podnikáním, s výjimkou příjmu, který

1. není předmětem daně z příjmů,

2. je z hlediska obvykle přijímaných tržeb ojedinělý,

3. podléhá dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně nebo

4. podléhá dani ze samostatného základu daně.

Vzhledem k tomu, že záměrem evidence tržeb je zachycení reálného majetkového toku a nikoliv záznamu v evidenci, který může nastat v jiném časovém okamžiku, je pro účely evidence tržeb od účetního zachycení odhlíženo. Z tohoto důvodu zákon obsahuje speciální § 6 odst. 2 ZoET pro účetní jednotky. V tomto ustanovení je uvedeno, že příjmy podle § 6 odst. 1 ZoET jsou u poplatníka, který je účetní jednotkou, příjmy podle zákona o daních z příjmů, které by poplatník měl, pokud by nebyl účetní jednotkou.

Pro účely ZoET je rozhodným příjmem veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti také příjem veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti, který je předmětem daně z příjmů u jejího společníka. Jedná se o zvláštní ustanovení upravující režim evidence tržeb odlišně od režimu daňového. Evidované tržby tedy bude evidovat veřejná obchodní společnost a komanditní společnost, nikoliv jejich společníci či komplementáři.

Obecně platí, že u poplatníků podléhají evidenci pouze příjmy z podnikání, kterým se má na mysli činnost obsažená v definici podnikatele uvedené v § 420 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "občanský zákoník"), tj. "Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele."

Kluby - v případě klubů provozujících hostinskou a související činnost, aniž by vystupovaly jako standardní restaurační zařízení, je možné vyhodnotit povinnost evidovat tržby až v konkrétním případě a s přihlédnutím ke všem okolnostem. Je nutné posoudit, zda je daný klub, nálevna či podobný provoz skutečně provozován jako nepodnikatelský (může mít charakter veřejně prospěšného poplatníka, např. spolek - dříve občanské sdružení), nebo je provozován jako podnikatelská činnost. Příjmy z podnikatelské činnosti vykonávané tímto způsobem pak evidenci tržeb podléhají.

Spropitné - spropitné je nepovinná platba vyjadřující míru spokojenosti zákazníka s poskytnutými službami, kterou výslovně neupravuje žádný právní předpis ČR. U spropitného z pohledu evidence tržeb záleží na konkrétních zvyklostech zařízení, zda si spropitné rozdělí zaměstnanci nebo zůstává podnikateli.

V případě, kdy je spropitné příjmem zaměstnanců, tak příslušná částka nepodléhá evidenci tržeb, neboť se jedná o příjem ze závislé činnosti, tj. platba nezakládá rozhodný příjem (příjem z podnikání). Jedná se o tyto situace:

* spropitné obdrží přímo zaměstnanci, tj. bez zasahování zaměstnavatele (platí i pro případy, kdy se část spropitného rozdělí mezi ostatními zaměstnance - kuchaře, číšníky). V tomto případě spropitné nepodléhá evidenci tržeb, nicméně může být zaevidováno dobrovolně.

* spropitné obdrží zaměstnanci prostřednictvím zaměstnavatele, resp. zaměstnavatel je prostředník a spropitné rozdělí mezi zaměstnance dle pravidel, která jsou v dané provozovně nastavena (tj. nic si z toho nenechává, funguje jako organizátor, skutečnými příjemci příjmů jsou zaměstnanci). Přestože je spropitné v těchto případech zpravidla součástí jedné platby spolu s platbou za stravovací službu - není povinnost evidovat částku odpovídající spropitnému. Nicméně pokud to odpovídá zvyklostem příslušné provozovny, lze zvolit zaevidování celé částky (např. z důvodu, že tak má zaměstnavatel nastaveny současné systémy).

V případě, kdy je spropitné příjmem zaměstnavatele (podnikatele - provozovatele příslušného zařízení), tak příslušná částka podléhá evidenci tržeb, neboť se jedná o příjem z podnikání. Povinnost evidence se tedy vztahuje na celou částku, a to bez ohledu na to, zda je spropitné zaplaceno odděleně. V takovém případě je nutné zaevidovat i tuto dodatečnou platbu.

Naopak příjmy, jejichž přijetí nesouvisí s podnikatelskou činností poplatníka, nejsou evidovanou tržbou a evidenci nepodléhají. O příjmy z podnikání se nejedná např.:

* v případě příjmů fyzických osob z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem ve smyslu § 7 odst. 2 písm. a) zákona o daních z příjmů, v situaci, kdy tyto příjmy nebyly získány výkonem podnikání,

* v případě příjmů, které jsou příjmem podle § 9 (příjmy z nájmu) nebo § 10 (ostatní příjmy, např. příjmy z příležitostného prodeje přebytků ze zahrádky) zákona o daních z příjmů,

* v případě spolku, který v rámci své hlavní činnosti vyvíjí i příležitostnou (nikoliv soustavnou) výdělečnou činnost. Takovou činnost přitom nelze zaměňovat s vedlejší hospodářskou činností dle § 217 odst. 2 občanského zákoníku, která vedlejší podnikatelskou činností je vždy (např. živnostenské podnikání, pronájem nemovitostí). Příkladem výdělečných činností vykonávaných příležitostně v rámci hlavní činnosti spolku pak může být příležitostné (nikoli soustavné) pořádání společenských a reprezentačních akcí ve formě plesů, tanečních zábav a společných setkání, které mohou být spojeny s uskutečněním plateb např. v souvislosti s prodejem vstupenek a občerstvení, a to i v případě, že výtěžek překročí náklady. Jako příklad lze uvést představení amatérského divadla, kroužku lidových tanců, letní tábor, hasičský nebo myslivecký bál, soutěže či závody pořádané spolkem v rámci jeho hlavní činnosti apod.

Ojedinělost - pojem "ojedinělý příjem" patří do kategorie tzv. neurčitých právních pojmů. Výklad vnitřního obsahu pojmu je nutné provést v daném případě s ohledem na posouzení konkrétních okolností. Přitom kritériem pro definici této vlastnosti příjmu je tedy jednorázovost či výjimečnost příjmu.

Za ojedinělý příjem lze považovat s přihlédnutím ke konkrétním skutečnostem zcela výjimečnou platbu v hotovosti nebo např. platbu za ojedinělý prodej vyřazeného majetku.

Přijímá-li poplatník pravidelně (byť nepříliš často) platby, které splňují formální náležitosti pro evidovanou tržbu ( § 5 ZoET), tj. platby uskutečněné v hotovosti, platební kartou nebo obdobným způsobem a současně zakládají rozhodný příjem, tj. příjem z podnikání ( § 6 ZoET), je povinen takovéto tržby evidovat, neboť se o ojedinělé příjmy nejedná.

Jako příklad lze uvést činnost poplatníka (zabývajícího se nákupem a prodejem zboží) vykonávanou v provozovně - velkoskladu, který přijímá od svých odběratelů platby primárně bezhotovostně, nicméně v rámci prodeje několikrát za měsíc přijme platbu v hotovosti. Pokud poplatník přijímá hotovost v rámci obchodní činnosti pravidelně, nemůže se jednat o ojedinělý příjem, a má za povinnost takovéto přijaté hotovostní platby evidovat.

Obdobně je potřeba nahlížet na úhradu částek uvedených na vydaných fakturách. Jestliže poplatník přijímá platby částek uvedených na vydaných fakturách bezhotovostně, ale dochází i k zaplacení (doplacení) hotovostně, tak je povinností poplatníka takovéto platby evidovat. Jako ojedinělý příjem lze akceptovat pouze výjimečné přijetí takovéto platby.

2.2.3 Storno a opravy

Vrací-li se evidovaná tržba nebo provádí-li se její opravy, použijí se dle § 7 ZoET ustanovení týkající se evidence tržeb obdobně s tím rozdílem, že je tato tržba evidována jako záporná. Z uvedeného vyplývá, že vrací-li se v hotovosti nebo obdobným způsobem evidovaná tržba, má poplatník povinnost takovou transakci zaevidovat.

V případě, kdy poplatník vrátí platbu, která nebyla evidovanou tržbou (např. byla uhrazena převodem z účtu na účet), nejedná se ani v případě jejího vrácení o evidovanou tržbu, a to i když je vrácena v hotovosti nebo obdobným způsobem. Pokud však poplatník vrácení platby zaeviduje, nebude tento postup ze strany orgánů příslušných k prověřování plnění povinností podle ZoET zpochybňován. Uvedené platí obdobně i pro situaci, kdy byla vrácena evidovaná tržba, ale vrácení proběhlo převodem z účtu na účet.

Postup se vztahuje zejména na případy vrácení zboží bez uvedení důvodu, při vyřízení reklamace, u omylem zaevidované tržby nebo na případy, kdy byly údaje o evidované tržbě zaslány správci daně před přijetím tržby a zákazník nakonec zboží nezaplatil. Zaslané údaje o provedeném stornu či opravě nejsou z technického hlediska nijak vázány na původní tržbu (resp. zaslanou datovou zprávu či vydanou účtenku).

V případě, kdy dochází k vrácení platby v částečné či plné výši, např. z důvodu vrácení zboží bez uvedení důvodu nebo reklamace, je v datové zprávě v položce datum a čas přijetí tržby uveden datum a čas vrácení příslušné částky. V případě, kdy k přijetí platby ještě nedošlo (tj. u omylem zaevidované tržby nebo v případě, kdy byly údaje o evidované tržbě zaslány správci daně před přijetím tržby a zákazník nakonec zboží nezaplatil) a nebude tedy docházet k vracení hotovosti, by měl poplatník provést storno či opravu s ohledem na konkrétní okolnosti a zvyklosti jeho činnosti, a to bez zbytečného odkladu po zjištění nesprávně zaevidované tržby.

2.2.4 Nepřímé zastoupení

Jedná-li poplatník svým jménem na účet jiného poplatníka (nepřímé zastoupení dle § 8 ZoET), je povinen evidovat tržbu ten, kdo jedná svým jménem na účet jiného. Jedná se o speciální ustanovení zvláště pro situace, kdy je uzavřena komisionářská smlouva. Věcným záměrem je, aby uvedenou tržbu evidoval komisionář. Evidenci tržeb podléhá přijaté plnění i v případě, že bude celá přijatá částka zcela předána komitentovi, a tedy neobsahuje plnění, které by bylo příjmem na straně komisionáře (v praxi zejména marže).

Komisionář není povinen evidovat platbu, která neobsahuje příjem na straně komisionáře (marži) a současně nezakládá rozhodný příjem na straně komitenta nebo je z evidence tržeb vyloučena na základě § ...