Zkušební doba

Zkušební doba je doba, se kterou se pravděpodobně setká každý zaměstnanec, a to při nástupu do nového zaměstnání. Není to ale jen doba na zkoušku, ale je to především začátek pracovního poměru, se kterým vznikají práva a povinnosti, ale především se mohou vyskytnout i důležité otázky, na které je třeba znát odpověď. Jaká je délka zkušební doby? Lze ji zkrátit či prodloužit? A pokud ano, tak za jakých podmínek? A jak je to s dovolenou ve zkušební době, je možné ji čerpat? A co když skončí pracovní poměr ještě v této době? Na tyto otázky odpovídá následující článek, jehož součástí jsou rovněž praktické příklady a vzor dohody o zkrácení zkušební doby.

Zkušební doba je doba, během které se zaměstnavatel i zaměstnanec vzájemně seznamují, prakticky si vyjasňují mantinely pracovněprávního vztahu a zkoušejí si, jak by jejich pracovní vztah vypadal. Zaměstnanec se během této doby zaučuje, osahává si postupy práce, seznamuje se s prostředím firmy, kolegy a podrobnou náplní práce. Zaměstnavatel pak sleduje, zda mu vyhovuje, jak zaměstnanec pracuje, jaký má přístup k práci a obecně, zda je to vhodný kandidát na danou pozici a zda splňuje přesně ta očekávání, která měl již při výběrovém řízení.

Z tohoto důvodu je zkušební doba důležitou součástí pracovního vztahu a věnují se jí i některá ustanovení zákoníku práce.

Legislativní ukotvení zkušební doby

Zkušební době se věnuje § 35 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. A z toho důvodu je třeba uvést ta nejdůležitější ustanovení. Hned první odstavec zmiňovaného paragrafu uvádí, že: „je-li sjednána zkušební doba, nesmí být delší než 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru, popř. 6 měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru u vedoucího zaměstnance“. Za povšimnutí stojí již úvodní část věty a to „je-li sjednána…“. To znamená, že je jen na rozhodnutí zaměstnavatele, zda vůbec zavede zkušební dobu a rovněž v jaké délce. Zde je limitován pouze horní hranicí maximální délky zkušební doby, a sice 3 měsíci u běžného zaměstnance a 6 měsíci u vedoucího zaměstnance.

Sjednání zkušební doby

Jestliže se zaměstnavatel nakonec rozhodne zkušební dobu zavést, musí ji se zaměstnancem sjednat, a to výhradně písemnou formou a nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce, popř. v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance. Nejčastěji bývá tím nejjednodušším řešením uvedení zkušební doby přímo do pracovní smlouvy, kterou uzavírá se zaměstnancem. Není to ale podmínkou, protože mezi zákonné náležitosti pracovní smlouvy patří pouze druh práce, který bude zaměstnanec vykonávat, místo výkonu práce a datum nástupu do práce. Pracovní smlouva musí být rovněž písemná, takže písemná informace o zkušební době se v pracovní smlouvě ...