1. Otázky související se vznikem přeplatku, definicí pojmu vratitelný přeplatek a běhu lhůty pro jeho vrácení.

Předkládá:

Ing. Jiří Škampa, daňový poradce, č. osvědčení 3

Ing. Jiří Nesrovnal, daňový poradce, č. osvědčení 1757

I. Popis problému

V tomto příspěvku se budeme zabývat otázkami souvisejícími s přeplatkem ve smyslu § 64 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (dále je „ZSDP").

V této souvislosti budeme řešit tyto otázky:

1. Kdy vzniká přeplatek?
2. Co je vratitelný přeplatek?
3. Od kdy běží lhůta pro vrácení přeplatku?
4. Od kdy běží lhůta pro výpočet úroku v případě pozdě vráceného přeplatku?

Přeplatek je v ustanovení § 64 odst. 1 ZSDP definován jako částka plateb převyšující splatnou daň. Ve smyslu ustanovení § 40 odst. 1 ZSDP je daň splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání (to je například v případě daně z příjmů do 31.3., respektive 30.6., případně 31.10., pokud je zdaňovacím obdobím kalendářní rok). Definice přeplatku tedy vychází z kategorie daně splatné, nikoli vyměřené.

Dle ustanovení § 64 odst. 4 ZSDP se přeplatek vrátí do 30-ti dnů od doručení žádosti, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. Lex specialis ve vztahu k tomuto ustanovení je například § 37a zákona č. 588/1992 Sb., o DPH (dále je „ZDPH"), který váže vrácení nadměrného odpočtu na jeho vyměření - nadměrný odpočet se vrací do 30-ti od jeho vyměření (viz. § 37a odst. 1 ZDPH). Ze speciální úpravy otázky určení lhůty pro vrácení nadměrného odpočtu v ZDPH vyplývá, že tento závěr neplyne přímo (automaticky) z ustanovení § 64 ZSDP, a proto bylo nutné ...