Předkládá:
Ing. Jiří Nesrovnal, daňový poradce, č. osv. 1757
Ing. Tomáš Hajdušek, daňový poradce, č. osv. 1381
Ing. Jiří Nekovář, daňový poradce, č. osv. 0002
Ing. Lucie Rytířová, LL.M. daňový poradce, č. osv. 4038
1. Úvod
S účinností od 1.1.2015 byla do zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů („ZDP") doplněna nová povinnost oznamovat osvobozené příjmy u fyzických osob (viz § 38v ZDP a §38w ZDP). Ustanovení § 38v zákona platí pro osvobozené příjmy přijaté ode dne nabytí účinnosti změny zákona o daních z příjmů (zákonem č. 267/2014 Sb.), tj. od 1. ledna 2015, jak vyplývá z obecného přechodného ustanovení k části první zákona č. 267/2014 Sb. a jak to i potvrzuje důvodová zpráva. Nejpozději mohou fyzické osoby oznámit osvobozené příjmy do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém příjem obdržely. Tato lhůta pro oznámení platí obecně i u poplatníků, kteří povinnost podávat daňové přiznání nemají. V případě plné moci udělené daňovému poradci pro podání daňového přiznání je oznámení možné podat v prodloužené lhůtě podle § 136 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu („DŘ"). Ačkoli je podání oznámení vázáno na lhůtu pro podání daňového přiznání, jedná se o samostatné podání, které nemá vazbu na daňové přiznání. Jinak řečeno, povinnost podat oznámení mají všechny osoby, které ve zdaňovacím období nabyly osvobozený příjem bez ohledu na to, zda podávají či nepodávají přiznání k dani z příjmu fyzických osob.
Tato nová povinnost přináší v praxi některé problematické výkladové otázky, kterým se věnujeme v tomto příspěvku.
2. Jednotlivé sporné případy
2.1. Oznámení příjmu, který je hrazen ve splátkách
První otázkou, která v souvislosti s uvedeným oznámením osvobozených příjmů vzniká, je jak posuzovat limit 5 mil. Kč., do něhož není nutné příjmy (dle § 38v odst. 1 ZDP) hlásit v případě, kdy poplatník obdrží více příjmů ze stejného titulu (například proto, že cena je hrazena ve splátkách). Domníváme se, že z hlediska uvedeného limitu se nesčítají jednotlivé příjmy docílené v průběhu roku, a to ani tehdy, vznikají-li ze stejného titulu (například cena hrazená ve splátkách) (například jeden prodej, který je osvobozen dle § 4 odst. 1 ZDP, např. prodej cenných papírů od stejného emitenta při několika transakcích během roku) či plynou-li od stejného plátce (např. příjmy osvobozené dle § 6 odst. 9 písm. f) ZDP, § 6 odst. 9 písm. d), § 6 odst. 9 písm. i) ZDP). Tento náš názor vychází z těchto skutečností:
a) Domníváme se, že z hlediska jazykového výkladu je nutné posuzovat jednotlivé dílčí příjmy, nikoliv jednotlivý případ, respektive jednotlivý prodej majetku. Z jazykového výkladu pojmu „příjem" používaného v ZDP u fyzických osob vyplývá, že se jedná o plnění plynoucí poplatníkovi. Pokud by měly být z hlediska daného limitu posuzovány všechny transakce plynoucí ze stejného titulu, muselo by být jazykové vyjádření dané úpravy odlišné. Muselo by být uvedeno, že se daný limit vztahuje na jednotlivý prodej či vztah (např. výkon pracovního poměru). Navíc v zákoně je uveden pojem příjem v jednotném čísle. To, že zdanitelným příjmem je u fyzické osoby jednotlivý příjem nikoliv celkové cena, vyplývá z finančního (peněžitého) principu zdaňování příjmů u fyzické osoby, nikoliv celkové ceny (výjimky z této zásady pak stanoví výslovně zákon - viz § 23 odst. 13 ZDP).
b) To, že předmětný limit má být posuzován z hlediska konkrétního příjmu, de facto uvádí i důvodová zpráva, která vychází ze sčítání jednotlivých příjmů pouze v případě, kdy se jedná o účelové rozdělení jednoho příjmu na více splátek -- viz sněmovní tisk č.252:
Limit se posuzuje u jednotlivého příjmu, tj. daruje-li se např. věc hromadná jako podnik je tento příjem ve výši ocenění celého tohoto podniku a ne jeho jednotlivých složek. Případné účelové rozkládání příjmů tak, aby byly nižší než limit, se bude posuzovat jako obcházení tohoto zákona (např. rozložení příjmu v podobě 50 milionů Kč do 11 po sobě navazujících plnění, která nebudou překračovat zmíněný limit) a převáží tak materiální hledisko, které danou transakci ohodnotí jako jeden příjem.
c) To, že má být předmětný limit posuzován z hlediska jednotlivých příjmů, potvrzují i zveřejněné odpovědi GFŘ k danému tématu (viz. http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/dane/dan-z-prijmu/fyzicke-osoby-poplatnik/oznameni-o-osvobozenych-prijmech). To potvrzuje i zápis z jednání sekce DPPO a DPFO za účasti zástupců GFŘ k dané věci ze dne 15.9.2015
d) Pokud by měl být daný limit posuzován souhrnně za více příjmů plynoucích ze stejného titulu či od stejného plátce, znamenalo by to v praxi v některých případech i problém z hlediska aplikace. V některých případech nemusí být totiž konečná cena pevně stanovena v kupní smlouvě a například v případě prodeje podílu ve společnosti může být závislá na ekonomických ukazatelích prodávané společnosti. V těchto případech může být až následně zřejmé, kolik bude činit celková prodejní cena. Pak by ale v hraničních případech u prvních splátek nemuselo být jednoznačné, zda bude či nebude uvedený limit překročen. Obdobně v případě prodeje cenných papírů by muselo být sledováno, o jaké cenné papíry (od kterého emitenta) se jedná. Taktéž u příjmů ze závislé činnosti plynoucích od jednoho zaměstnavatele (plátce příjmů) by nebylo zřejmé, za jaký časový úsek se limit pos
d) Pokud by zákonodárce měl na mysli povinnost oznamovat nikoliv jednotlivý příjem, tak by do zákona uvedl povinnost oznamovat úhrn osvobozených příjmů za určené období, či úhrn příjmů z konkrétního osvobozeného případu za určité období což však neučinil.
Výše uvedené je možné dokumentovat na některých příkladech:
Poplatník prodá větší množství cenných papírů (příp. několik obrazů) z nichž celkový osvobozený příjem je vyšší než 5 mil. Kč. V tomto případě je třeba rozdělit, jaký příjem se váže ke konkrétnímu cennému papíru (obrazu), a pouze v případě, že za konkrétní cenný papír (obraz) obdržel poplatník příjem vyšší než 5 mil. Kč (vycházíme z toho, že cena je placena najednou; pokud by byla placena ve splátkách, ...
Souhlas s využíváním cookies
Vlastní nastavení cookies