Cílem konsolidace veřejných financí je snížit deficit veřejných financí z letošních 3,6 % HDP až na odhadovaných 2,2 % HDP v roce 2024. Opatření jak na výdajové, tak na příjmové straně státního rozpočtu zredukují v roce 2024 rozpočtový deficit o 97,7 mld. Kč a v roce 2025 o 53 mld. Kč. Sníží se výdaje státu na provoz včetně objemu platů na státní zaměstnance, zredukuje objem národních dotací, ale zachová investiční aktivitu a sociální výdaje. Na příjmové straně poklesne počet sazeb DPH ze tří na dvě, bude zrušeno 22 daňových výjimek nebo např. stoupne zdanění příjmů z právnických osob, daň z nemovitosti či daň z hazardu a návykových látek škodících zdraví.
„Od roku 2019 do konce prvního kvartálu letošního roku zvýšila ČR své zadlužení o 14,5 procentního bodu, z toho první dva roky o 12 p.b. Jenom jedna země za těchto 13 kvartálů zvýšila své zadlužení rychleji než ČR, a to Francie o 15 procentních bodů. Je nejvyšší čas přeřadit na nižší rychlost, ubrat plyn a začít brzdit, abychom nemuseli za několik let těsně před nárazem do dluhové zdi zatahovat za ruční brzdu,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura v závěrečné řeči ke schvalovanému návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů. „Balíček plní tři základní principy – zlevňuje a zjednodušuje stát, zachovává jeho investiční aktivitu a udržuje sociální smír,“ dodal.
V nejvyšší míře se úsporná opatření dotknou národních dotačních titulů zejména pro podnikatele, úspor na provozu státu a snížení objemu platů ve veřejné sféře. Na příjmové straně dojde v letech 2024-2025 k celkovým úsporám prostřednictvím růstu spotřebních daní z tabákových výrobků a lihu, daní z hazardních her, zrušení 22 daňových výjimek, opětovného zavedení nemocenského pojištění pro zaměstnance ve výši 0,6 % či zvýšení daně z příjmů právnických osob na 21 %, odvodů OSVČ a daně z nemovitých věcí, jejíž inkaso je nyní pro veřejné finance zcela zanedbatelné a pro státní rozpočet dokonce ztrátové.
Souhlas s využíváním cookies
Vlastní nastavení cookies