Zvláštní režimy při poskytnutí služeb a dodání zboží na dálku v roce 2021

Zvláštní režim jednoho správního místa

I. Úvod

Zvláštní režim jednoho správního místa byl zaveden do zákona o DPH od 1. 1. 2015 v návaznosti na stanovení místa plnění u telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytovaných služeb, jsou-li poskytovány osobě nepovinné k dani (označováno jako B2C). V ustanovení § 10i bylo zavedeno pravidlo, podle něhož se určí místo plnění podle místa příjemce služby. Pravidlo bylo zavedeno podle prováděcího nařízení č. 282/2011 ke směrnici Rady o DPH 2006/112/ES.

Plátci vzniká proto povinnost přiznat daň v členském státě příjemce služby, což znamená registraci k DPH v každém státě EU, kam bude osobě nepovinné k dani služba poskytnuta, nebo přizná daň prostřednictvím zvláštního režimu jednoho správního místa.

Do konce roku 2018 se tato pravidla aplikovala okamžitě při poskytnutí první digitální služby, a to bez ohledu na její hodnotu. Na základě změny směrnice o DPH se od ledna 2019 tento přístup změnil. V zákoně o DPH se tato pravidla promítla až s daňovým balíčkem s účinností od 27. 3. 2019. Novela zákona o DPH zavedla pro stanovení místa plnění limit 10 000 EUR. Ekvivalentem je směnný kurz zveřejněný Evropskou centrální bankou pro den 5. prosince 2017. Pokud celková hodnota digitálních služeb poskytnutých do všech členských států v součtu nepřekročí limit 10 000 EUR nebo ekvivalent této částku, stanoví se místo plnění podle základního pravidla v § 9 odst. 2 zákona o DPH, tj. podle sídla či umístění provozovny poskytovatele služby. Plátce, který má sídlo pouze v jednom členském státě a nemá sídlo ani provozovnu v jiném členském státě, zatíží poskytnutou službu tuzemskou daní.

V případě, kdy plátce poskytnutými službami osobě, pro kterou není přijetí takových služeb předmětem daně, překročí limit 10 000 EUR, místo plnění se stanoví podle ustanovení § 10i odst. 1 v místě spotřeby, tedy v místě příjemce služby v jiném členském státě. Zákon o DPH umožňuje plátci i v případě kdy nepřekročí limit 10 000 EUR stanovit, že místo plnění je ve státě příjemce služby. Pak musí takto postupovat do konce kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém se takto rozhodl.

V případě překročení limitu 10 000 EUR, by se plátce musel registrovat v každém členském státě, kam výše uvedené služby poskytl osobě nepovinné k dani a zde přiznat a zaplatit daň.

V návaznosti na stanovení místa plnění při poskytování telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytovaných služeb osobě nepovinné k dani usazené v jiném členském státě, byl od ledna 2015 zaveden zvláštní režim jednoho správního místa, označován jako MOSS – „Mini One Stop Shop“. Ten umožňuje osobě povinné k dani registrovat se do tohoto režimu a odvádět daň pouze v jednom členském státě za všechna plnění ve státech EU, namísto registrace ve všech státech EU, kam byla plnění poskytnuta. Tento princip, jak si uvedeme dále, se dosud ani k 1. 1. 2021 nezměnil. Pravidla pro tento zvláštní režim jsou upravena v § 110a až § 110zf zákona o DPH. Tento režim mohou použít všechny osoby povinné k dani poskytující uvedené služby přeshraničně osobám nepovinným k dani bez ohledu na to, zda jsou poskytovatelé těchto služeb z Evropské unie nebo ze třetích zemí mimo Evropskou unii.

Ovšem s účinností nových směrnic EU, které budou zapracovány také do připravované novely zákona o DPH s účinností od 1. 7. 2021 dojde k zásadním změnám v uplatnění zvláštních režimů, jak si vysvětlíme dále.

Očekávané změny zákona o DPH jsou připraveny ve sněmovním tisku 867 s předpokládanou účinností od 1. 7. 2021, a to v souladu se změnami ve směrnici Rady 2006/112/ ES a novelami nařízení Rady 282/2011. Předpokládala se účinnost od 1. 1. 2021 jak u evropských směrnic, tak u novely zákona o DPH. V reakci na pandemii COVID-19 již v červenci rozhodla v Bruselu Rada EU svým rozhodnutím č. 2020/1109/EU/ o posunutí účinnosti až na 1. 7. 2021. Byla tedy posunuta účinnost směrnice (EU) 2017/2455 a (EU) 2019/1995, které mění směrnici Rady 2006/112/ES, a nařízení Rady (EU) 2019/2026, jež mění nařízení Rady č. 282/2011.

K celé problematice vydala Evropská komise Vysvětlivky k pravidlům pro DPH v oblasti elektronického obchodování s cílem umožnit lepší pochopení určitých částí právních předpisů EU v oblasti DPH. Nejsou sice právně závazné, ale mohou napomoci praxi díky řadě praktických příkladů a odpovědí na konkrétní otázky k dané problematice.

Co je jedno správní místo (OSS)?

Zjednodušené jedno správní místo (MOSS) je elektronický systém, který osobám povinným k dani, jež poskytují telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytované služby spotřebitelům v EU, umožňuje v jediném členském státě přiznat a zaplatit DPH splatnou ve všech členských státech EU. Od 1. července 2021 se systém MOSS rozšíří na všechny služby B2C uskutečněné v členských státech, kde není poskytovatel usazen, na prodej zboží na dálku uvnitř Společenství a na určitá domácí dodání zboží, a stane se tak jedním správním místem, nově označovaným (OSS – One Stop Shop).

Bude vytvořen nový systém pro přiznání a zaplacení DPH z prodeje na dálku u zboží nízké hodnoty dovezeného ze třetích zemí nebo třetích území, jedno správní místo pro dovoz označovaný (IOSS) Import One Stop Shop.

Nová ustanovení upravují stávající zvláštní režimy DPH stanovené ve směrnici o DPH (režim mimo Unii, režim Unie) a doplňují režim nový (režim dovozu).

Co je cílem režimu OSS a jaké má výhody?

Cílem uvedeného režimu je snížit administrativní zátěž dodavatelů, daňové správy a spotřebitelů.

Jedno správní místo zjednodušuje povinnosti týkající se DPH pro podniky prodávající zboží a poskytující služby konečným spotřebitelům v celé EU, neboť jim umožňuje:

Článek je uveden ve zkráceném znění. Celý článek naleznete: Zvláštní režimy při poskytnutí služeb a dodání zboží na dálku v roce 2021