Daňová kontrola

Pro význam daňové kontroly mluví především fakt, že daně jsou v České republice vybírány na základě principu samovyměření. To znamená, že je to sám daňový subjekt, na kterém leží posouzení jeho daňové povinnosti.

Datum publikace:09.02.2021
Autor:JUDr. Michal Gembík

Daňová kontrola (text)

1. Pojem a předmět daňové kontroly, její rozsah a cíle

Pro význam daňové kontroly mluví především fakt, že daně jsou v České republice vybírány na základě principu samovyměření. To znamená, že je to sám daňový subjekt, na kterém leží posouzení jeho daňové povinnosti. Přenáší-li ovšem právní řád na daňový subjekt zodpovědnost za stanovení daně, je logické, že se na druhou stranu snaží zabezpečit efektivní instrumenty kontroly takového samostatného stanovení daně, aby tím daňový subjekt přiměl k co možná nejvyšší míře pečlivosti, poctivosti a čestnosti při výpočtu vlastní daňové povinnosti.  Pro komplexní pochopení daňové kontroly jako celku je poté potřeba vysvětlení mezí samotného pojmu daňové kontroly, vymezení jejích funkcí, předmětu daňové kontroly a také stanovení cílů, kterých je žádoucí pomocí daňové kontroly dosáhnout.

1.1 Pojem daňové kontroly

Z koncepčního hlediska představuje daňová kontrola postup při správě daní. Tak jako všechna řízení vedená orgány veřejné moci, i daňová kontrola má své funkce. Protože již hrozba daňové kontroly může odradit mnoho daňových subjektů od nežádoucích praktik, jakým vědomě nesprávné daňové tvrzení bezesporu je, je základní funkcí daňové kontroly funkce preventivní, s níž velmi úzce souvisí funkce další, a to funkce eliminační. Podstatou této funkce je skutečnost, že již provedená daňová kontrola a s ní související kontrolní zjištění o nesprávných postupech uplatňovaných daňovým subjektem vede k nápravě v tom smyslu, že daňový subjekt se do budoucna těchto nesprávných postupů vyvaruje. Ze samotné podstaty daňové kontroly, kterou je správné zjištění a stanovení daně formou vyhodnocování a ověřování daňovým subjektem tvrzených skutečností, plyne funkce inspekční. S fiskální funkcí daní pak souvisí, na posledním místě zmíněná, v žádném případě však nejméně důležitá, funkce ochranná, protože správce daně svou činností na prvním místě zajišťuje hladký tok daní do veřejných rozpočtů.

1.2 Předmět daňové kontroly

Předmětem daňové kontroly jsou daňové povinnosti, tvrzení daňového subjektu nebo jiné okolnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně vztahující se k jednomu daňovému řízení (jedna daň, jedno zdaňovací období). Správce daně může z důvodu hospodárnosti spojit více řízení týkajících se jednoho daňového subjektu.

Daňová kontrola má své místo zejména ve fázi doměřovací, protože je jediným postupem, na základě kterého může dojít k doměření daně z úřední povinnosti v případě, že skutečná daňová povinnost je vyšší než ta přiznaná.

1.3 Rozsah daňové kontroly

Přes absenci zákonné definice osobního rozsahu daňové kontroly, lze tento dovodit již ze samotného předmětu daňové kontroly, kterým je řádné zjištění a stanovení daně. Daňová kontrola tak může postihnout jakoukoliv osobu s daňovou povinností.

Daňovou kontrolou lze prověřit jakoukoliv daň až do uplynutí prekluzivní lhůty pro stanovení daně, přičemž zahájením daňové kontroly se lhůta pro stanovení daně staví a běží znovu od začátku. Důležité je však zejména přesné vymezení věcného rozsahu daňové kontroly. Transparentní vymezení předmětu a rozsahu při zahájení kontroly je zásadní a rozhodující pro případné posouzení přípustnosti opakované kontroly, ale především má význam rovněž z hlediska běhu lhůty pro stanovení daně. Stanovování věcného rozsahu daňové kontroly je zcela v moci správce daně, který by měl dbát především na to, aby šetřil co nejvíce práv daňového subjektu, tedy hledět si zásady přiměřenosti a zdrženlivosti. Je možné vymezit předmět daňové kontroly široce, tedy jako kontrolu všech povinností pojících se k jedné dani za jedno zdaňovací období, nebo úzce, kdy podstatou bude kontrola dílčích skutečností, např. kontrola odpisů, přičemž rozsah daňové kontroly je možné v jejím průběhu měnit formalizovaným postupem podle § 87 odst. 1.

Časový rozsah daňové kontroly není v žádném právním předpise ani v interním pokynu Ministerstva financí (dále jen „MF“) stanoven. Jediným vodítkem tak nadále zůstává uplynutí lhůty pro stanovení daně, která činí v současné době tři roky. Daňový řád (dále jen „“) však tuto lhůtu fakticky prodlužuje o lhůtu pro řádné daňové tvrzení, případně zaplacení poplatku. To tedy např. u daně z příjmů prodlouží tuto lhůtu o tři měsíce.  Prakticky tedy délka lhůty nejsou tři roky, ale tři roky a tři, potažmo šest měsíců.

1.4 Cíle daňové kontroly

Daňová kontrola je jedním z postupů při správě daní a jako taková v první řadě sdílí základní cíl správy daní, jímž je správné zjištění a stanovení daně. Za hlavní cíl daňové kontroly samotné je poté možno považovat prověření všech skutečností, ze kterých vycházel daňový poplatník při stanovení základu daně a na základě nichž bylo zpracováno daňové přiznání.  Při naplňování cíle daňové kontroly se tedy pracovníci správců daně snaží zjistit, zda byl základ daně a daň přiznaná daňovým subjektem vypočtena ve správné výši, a to pomocí prokazování daňovým subjektem tvrzených skutečností, předkládání účetních dokladů, apod.

2. Základní principy ovládající daňovou kontrolu

Článek je uveden ve zkráceném znění. Celý článek naleznete na: Daňová kontrola

 

 

 

Pokračování článku je součástí předplaceného přístupu.

Roční přístup si můžete objednat zde:

Výhody předplaceného přístupu naleznete v části O PORTÁLU

 

 

Poznámky pod čarou:

Funkcie

Partneři

Nastavení souborů cookies

Tato webová stránka používé různé cookies pro poskytování online služeb, za účelem přihlášení, poskytování obsahu prostředníctvím třetích stran, analýzy návštevnosti a jiné. V souladu s platnou legislativou prosíme o potvrzení souhlasu případně nastavení vašich preferencí. Děkujeme.

Více informací.