Datum publikace:11.06.2018
Úvod
Problematika správného posouzení technického zhodnocení a oprav patří neustále k velkým daňovým problémům, protože má přímý vliv na základ daně z příjmů, a to jak u právnických, tak i fyzických osob.
Zatímco výdaje (náklady) na opravy lze zahrnout do výdajů (nákladů) vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů přímo bez ohledu na jejich výši, u výdajů (nákladů) na technické zhodnocení, pokud přesáhnou částku 40 000 Kč, tak lze učinit až prostřednictvím daňových odpisů.
Definice základních pojmů
Při rozhodování o tom, zda se bude jednat o technické zhodnocení či pouze o opravu či jen údržbu, je nutno vycházet z vymezení těchto pojmů v daňových a účetních předpisech.
Opravou se podle § 47 odst. 2 vyhlášky č. 500/2002 Sb. odstraňují účinky částečného opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího stavu, přičemž uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení.
Poznámka
V této souvislosti je třeba uvést, že se jedná pouze „o odstranění částečného fyzického opotřebení nebo poškození. Úplné fyzické opotřebení by znamenalo již zánik majetku a pořízení majetku nového. Opravou však není náprava morálního opotřebení, neboť takové opotřebení není uvedeno v definici oprav. Morální opotřebení dlouhodobého majetku vzniká důsledkem technického a technologického vývoje, daný dlouhodobý majetek zastarává a tím ztrácí svoji hodnotu.“ (PhDr. Milan Skála: Zvláštnosti zdaňování nemovitých věcí, Wolters Kluwer 2015, str. 121)
Údržbou se rozumí soustavná činnost, kterou se zpomaluje fyzické opotřebení a předchází poruchám a odstraňují se drobnější závady. Udržování je daňově uznatelným výdajem (nákladem) stejně jako oprava. Na udržování však nemůže být, na rozdíl od oprav hmotného majetku, tvořena rezerva podle zákona o rezervách.
Technické zhodnocení pak vymezují jednak
- účetní předpisy, a to v § 47 odst. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb. jako „zásahy do majetku uvedeného do užívání, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, nebo rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku, včetně nástaveb, přístaveb a stavebních úprav, pokud vynaložené náklady dosáhnou ocenění určeného účetní jednotkou pro vykazování jednotlivého majetku v položkách „B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek“ a „B.II.2 Hmotné movité věci a jejich soubory“ nebo v případě majetku vykazovaného v položce „B.II.1.2. Stavby“ dosáhnou vynaložené náklady významné hodnoty ve vztahu k pořizovací ceně nebo reprodukční pořizovací ceně jednotlivé stavby. Pokud je stavba oceněna podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, pak účetní jednotka postupuje při určení hranice významnosti přiměřeně. Náklady vynaloženými na technické zhodnocení se rozumí souhrn nákladů na dokončené zásahy do jednotlivého dlouhodobého majetku za účetní období a jednak
- předpisy daňové – ty definují technické zhodnocení v ZDP v § 33 jako výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýší u jednotlivého majetku v úhrnu částku 40 000 Kč. Technickým zhodnocením jsou i uvedené výdaje nepřesahující stanovenou hranici, které poplatník na základě svého rozhodnutí neuplatní jako výdaj (náklad) podle § 24 odst. 2 písm. zb) ZDP.
Rekonstrukcí pak zákon rozumí takové zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů. Modernizací je pak rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku. Rekonstrukcí tedy chápeme takové zásahy do majetku, při kterých dochází ke změně účelu nebo technických parametrů. Změnou účelu se u staveb rozumí změna způsobu užití podle kolaudačního rozhodnutí, změnou technických parametrů pak změna podstatných technických veličin (zvýšení výkonu, snížení spotřeby, zateplení budovy apod.).
Za modernizaci pak budeme považovat rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti původního majetku.
Upozornění
Podle pokynu GFŘ D-22 k § 33 zákona se za změnu technických parametrů nepovažuje jen samotná záměna použitého materiálu, a to i v případě výměny oken s dřevěným rámem za okna s rámem plastovým, pokud zůstanou zachovány původní rozměry oken a počet vrstev skel oken. Za technické zhodnocení se rovněž nepovažuje vybavení motorového vozidla zimními pneumatikami. Technické zhodnocení není, pro vlastníka přímým daňovým výdajem (nákladem), ale zvyšuje vstupní, případně zůstatkovou cenu pro odpisování a do daňových výdajů (nákladů) se dostane až prostřednictvím odpisů.
Oprava versus technické zhodnocení
Rozdíl mezi opravou a technickým zhodnocením lze stručně vymezit následovně:
Oprava znamená:
- výměnu původního za nové při zachování funkčnosti,
- uvedení do původního stavu.
Naproti tomu technické zhodnocení představuje:
- změnu funkčnosti objektu (u nemovitosti) nebo použitelnosti (u věci movité),
- stavebně-dispoziční změnu objektu,
- konstrukční změnu zasahující do podstaty věci,
- instalaci nebo zabudování nových prvků,
- zásadní změnu technických parametrů věci (např. zvýšení výkonu, snížení spotřeby apod.).
Rozhodnutí
Citace z rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. 2. 1997 Spzn: 15 Ca 135/96): „Za technické zhodnocení je nutno považovat skutečné výdaje, nikoli výdaje předpokládané projektem, stavebním povolením apod., proto je třeba zjistit vhodnými důkazními prostředky skutečně provedené práce. Jestliže je z kolaudačního rozhodnutí zřejmé, že po vydání stavebního povolení bylo vedeno řízení o změně stavby před jejím dokončením, jež bylo spojeno s kolaudačním řízením, a že došlo ke změnám v dispozičním řešení proti projektu, je třeba vycházet ze skutečného stavu.
Při posuzování takové záležitosti je třeba vycházet nejen ze stavebního povolení a technické zprávy, ale především z obsahu stavebně - právní a stavební dokumentace, zejména ohlášení stavebních úprav a stanovisek stavebního úřadu k nim, kolaudačních rozhodnutí, projektu a jeho změn, posudku znalce i ohledání objektu v rámci místního šetření.“
Článek je uveden ve zkráceném znění. Celý článek Opravy a technické zhodnocení zde.
Pokračování článku je součástí předplaceného přístupu.
Roční přístup si můžete objednat zde:
Výhody předplaceného přístupu naleznete v části O PORTÁLU
Proč si pořídit portál Daně pro lidi?
Prémiový přístup k celému obsahu, funkcím a službám. Ideální pro profesionály - daňaře, auditory a účetní
Více než 30 000 aktuálních dokumentů
100+ videoškolení s top lektory
Odborníci pomáhají denně na e-mailu, online chatu a telefonu
Pravidelné online a video rozhovory
Osobní profil a personalizované funkce
Zákony pro lidi PLUS zdarma, slevy a bonusy
Roční přístup: 11 950 Kč bez DPH (33 Kč / denně)
Výhody předplaceného přístupu naleznete v části O PORTÁLU
Poznámky pod čarou:
Autor: Ing. Jiří Nigrin
Souhlas s využíváním cookies
Vlastní nastavení cookies