Penzijní a životní pojištění s příspěvky zaměstnavatele v roce 2020

Příklad č. 1:

Zaměstnanec pobírá v roce 2020 měsíční mzdu ve výši 30 000 Kč. U zaměstnavatele má učiněné prohlášení k dani a uplatňuje základní slevu na dani na poplatníka. Porovnáme si dvě varianty:

• varianta A – zvýšení mzdy o 3 000 Kč na 33 000 Kč,
• varianta B – ponechání hrubé mzdy v původní výši a poskytnutí příspěvku na doplňkové penzijní spoření ve výši 3 000 Kč měsíčně na základě vnitřního předpisu zaměstnavatele.

Varianta A – zvýšení mzdy o 3 000 Kč

Varianta B – poskytnutí příspěvku 3 000 Kč na doplňkové penzijní spoření

U zaměstnance je příspěvek zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření osvobozen od daně z příjmů ze závislé činnosti, protože nepřevýší za rok částku 50 000 Kč a rovněž příspěvek nevchází do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. U zaměstnavatele je poskytnutý příspěvek daňovým nákladem, protože je splněna podmínka podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP.

Z příkladu je zřejmé, že bude-li zaměstnanci na místo zvýšení měsíční mzdy o 3 000 Kč poskytnut příspěvek zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření ve stejné výši, zvýší se čistá měsíční mzda zaměstnance vč. příspěvku na doplňkové penzijní spoření o 930 Kč oproti prostému zvýšení hrubého měsíčního příjmu o 3 000 Kč, tedy o částku 11 160 Kč za rok.

Zaměstnavatel ušetří na osobních nákladech při této variantě měsíčně 1 014 Kč. Vlastní úsporu osobních nákladů zaměstnavatele musíme snížit o daň z příjmů, protože nižšími náklady se zvýší zisk a tím i základ daně z příjmů. Pokud půjde o zaměstnavatele – právnickou osobu, bude po odpočtu daně z příjmů ve výši 19 % činit čistá úspora varianty B 821 Kč/měsíc na 1 zaměstnance, tedy 9 852 Kč za rok.