Srážkové daně – vybrané účetní a daňové souvislosti

1. Co to jsou srážkové daně

Podstatou srážkových daní je skutečnost, že daňovou povinnost, která je daňovou povinností konkrétní fyzické nebo právnické osoby v postavení poplatníka, sráží a odvádí pod svou majetkovou odpovědností jiný poplatník, a to ten, který příjem podléhající dané dani vyplácí, a dostává se tak do postavení plátce daně. Plátce daně tak určitým způsobem nahrazuje činnost správce daně. Daňové povinnosti související s daní vybíranou srážkou plátce daně plní svým jménem a pod svým daňovým identifikátorem (DIČ), ke správě těchto daňových povinností je tudíž místně příslušný správce daně tohoto plátce daně, a nikoli poplatníka, kterého se sražená daň týká.

Procesní aspekty srážkových daní obecně upravuje zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“ nebo „DŘ“), který pro tyto daně užívá souhrnné označení „daň vybíraná srážkou“.  Kromě standardních procesních postupů má tato daň svá specifika samostatně upravená v §§ 233–237 Hlavy VI daňového řádu. Další specifické procesní postupy upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“ nebo „ZDP“), který je pro účely srážkových daní především předpisem hmotněprávním.

Pod pojmem „daň vybíraná srážkou“ se skrývají 3 typy daně:

• Záloha na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti podle § 38h ZDP

Jak je zjevné z názvu daně, tomuto typu daně podléhají pouze příjmy fyzických osob ze závislé činnosti, a to nejen ze zaměstnání vykonávaného podle zákoníku práce, ale i z dalších vztahů, jak bude uvedeno dále. V souvislosti s touto daní je nejčastěji používán výraz „zálohová daň“.

• Daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně podle § 38d v návaznosti na § 36 ZDP

Tomuto typu daně podléhají některé příjmy fyzických osob ze závislé činnosti, dále některé příjmy poplatníků (právnických i fyzických osob), kteří jsou daňovými nerezidenty ve smyslu § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 ZDP, a další vybrané příjmy fyzických a právnických osob. Právě v souvislosti s touto daní je nejčastěji používán výraz „srážková daň“.

• Zajištění daně pod § 38e ZDP

Ve své podstatě se jedná o jakousi formu jistiny nebo zálohy na daň, která má za cíl předejít u stanovených zahraničních poplatníků neuhrazení jejich daňové povinnosti z některých příjmů majících zdroj na území České republiky. Plátce daně je odpovědný za sražení zajištění daně do té doby, než dojde k uhrazení daňové povinnosti poplatníkem.

2. Plátce srážkové daně

V § 233 daňového řádu je stanoveno: „Plátce daně, který je povinen podle zákona vybrat nebo srazit daň nebo úhradu na zajištění daně, je povinen daň vybíranou srážkou odvést ve stanovené lhůtě a výši“.

Kdo je plátcem daně vybírané srážkou a ve vztahu k jakým příjmům, upravuje zákon o daních z příjmů, konkrétně to vyplývá z § 38c odst. 1 ZDP: Plátcem daně se rozumí poplatník se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky, s výjimkou fondu penzijní společnosti, který je plátcem

(a) příjmu ze závislé činnosti,

(b) příjmu, ze kterého je daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně, nebo

(c) příjmu, ze kterého se sráží úhrada na zajištění daně.

Jak tedy z definice plátce daně uvedené v § 38c odst. 1 ZDP plyne, standardně se do postavení plátce daně může dostat jakýkoli poplatník, tj. fyzická nebo právnická osoba, který je daňovým rezidentem České republiky ve smyslu § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 ZDP a vyplácí příjem podléhající některému typu daně vybírané srážkou.

Článek je uveden ve zkrácném znění. Celý článek nabízíme na: Srážkové daně – vybrané účetní a daňové souvislosti

Zdroj: převzato od Svazu účetních České republiky z časopisu Účetnictví