Změna práv a povinností insolvenčního správce, insolvenčního soudu a dlužníka v procesu oddlužení

1. Práva a povinnosti insolvenčního správce

Insolvenčnímu správci jsou v rámci insolvenčního zákona stanovena práva a povinnosti. Zejména jsou upraveny v dílu 3 daného zákona, tj. počínaje § 21. Od insolvenčního správce se běžně očekává svědomitý postup a odborná péče. Mělo by být samozřejmé, že si je vědom povinnosti, že při výkonu své funkce upřednostňuje zájmy jiných osob před zájmy svými. Dosud ustanovení § 35 nechávalo na insolvenčním soudu, aby určoval iniciativu v předkládání písemné zprávy o stavu insolvenčního řízení. Od 1. 1. 2024 je tato povinnost přesunuta prioritně na insolvenčního správce, který je povinen nejméně jednou za 3 měsíce předložit věřitelskému orgánu písemnou zprávu o stavu insolvenčního řízení.

V případě oddlužení insolvenční správce navrhuje, zda a proč by se měla prodloužit lhůta, nebo naopak zrušit lhůta oddlužení (má na to dva měsíce). Insolvenční správce v písemné zprávě pro osvobození uvede, jestli dlužník řádně plnil všechny podstatné povinnosti podle insolvenčního zákona a zda doporučuje rozhodnout o osvobození, prodloužit průběh oddlužení nebo zrušit schválené oddlužení a z jakých důvodů.

2. Nárok na odměnu a úhradu hotových výdajů

Insolvenční správce má nárok na odměnu a náhradu hotových výdajů za svoji práci. Pokud se řeší úpadek oddlužením podle splátkové kalendáře, provádí se zpeněžení majetkové podstaty, insolvenční správce ukládá po dobu 6 měsíců svoji odměnu a úhradu výdajů formou zálohy na zvláštní účet. V případě řešení úpadku oddlužením, pokud hradí odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce stát, následně insolvenční soud určí dlužníkovi, aby po skončení insolvenčního řízení uhradil odměnu a hotové výdaje za insolvenčního správce státu.

Novela insolvenčního zákona rozšiřuje povinnosti součinnosti stanovených institucí včetně zaměstnavatele dlužníka s insolvenčním správcem.

Pokud soud rozhodne o úpadku a spojí ho s rozhodnutím o povolené oddlužení nebo následně povolí oddlužení, pak zároveň přikáže plátci mzdy nebo jiného příjmu dlužníka, aby prováděl srážky z příjmu v rozsahu zálohy na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce. Pokud by uvedená mzda či příjmy nestačily na úhradu zálohy na odměnu a hotové výdaje, pak dále insolvenční soud uloží dlužníkovi, aby platil zálohy na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce alespoň v minimální výši. Ta je stanovená prováděcí vyhláškou k insolvenčnímu zákonu.

3. Oddlužení plněním splátkového kalendáře

Návrh na povolení oddlužení schválí soud tehdy, pokud obsahuje nově údaje o schopnostech a možnostech dlužníka vykonávat výdělečnou činnost a údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících 12 měsících.

Dlužník, který navrhuje oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, může k návrhu na povolení oddlužení připojit závazný příslib, že pokud stav majetkové podstaty nebo zákonem určená měsíční splátka neumožní uspokojit v plné výši pohledávky, bude zcela nebo z části hradit tyto pohledávky ze základní částky, která mu nesmí být sražena z měsíční mzdy nebo z jiných příjmů, které nelze postihnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí. Nesmí tím však ohrozit uspokojování svých zákonných hmotných potřeb nebo potřeb osob, které jsou na dlužníka odkázány. Při uspokojování pohledávek po prodeji majetkové podstaty vzniká insolvenčnímu správci větší jistota na získání své odměny a úhradu hotových výdajů.

Nově se mění doba rozhodná pro soudní zamítnutí návrhu na povolení oddlužení z 10 na 12 let, pokud v uvedené lhůtě před podáním insolvenčního návrhu bylo dlužníkovi pravomocným rozhodnutím přiznáno osvobození od placení pohledávek, které jsou zahrnuty do oddlužení, a to v rozsahu, ve kterém nebyly uspokojeny.

Pokud se řeší oddlužení splátkovým kalendářem, lze zálohovou splátku určit také se souhlasem dlužníka, a to po vyjádření insolvenčního správce k očekávaným budoucím měsíčním příjmům a výdajům dlužníka, které zpravidla vycházejí z jeho dosavadních reálných příjmů a výdajů za dobu jeho podnikání. Pokud tato možnost není, pak se určí zálohová splátka z částky, která odpovídá měsíční průměrné mzdě v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Dlužníkovi vznikla povinnost, aby vždy po uplynutí 12 kalendářních měsíců k 15. dni následujícího kalendářního měsíce na konci každého zdaňovacího období předložil insolvenčnímu správci listiny, které osvědčují jeho reálně dosažené příjmy a reálně vynaložené výdaje, včetně výpisů z účtů, účetnictví či daňovou evidenci a evidenci, přiznání k dani z příjmů za poslední zdaňovací období. Následně určí insolvenční správce splatnou částku z jedné dvanáctiny zjištěného zisku dlužníka za zdaňovací období. Ten se zjistí z rozdílu reálně dosažených příjmů a reálně vynaložených výdajů. Následně se vypočte tzv. referenční srážka.

4. Úkoly insolvenčního soudu

Insolvenční soud nově schvaluje v rozhodnutí oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty také předpokládanou míru uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů, kteří souhlasili s ohledem na schopnosti, možnosti a majetkové poměry dlužníka s průměrnou měsíční splátkou. Také přikáže insolvenční soud plátci mzdy, aby prováděl srážky za účelem uhrazení záloh na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce.

Když je schváleno oddlužení, insolvenční správce je povinen dlužníka bez zbytečného odkladu informovat o neplnění podstatných povinností, které vyplývají z oddlužení.

Při posouzení, zda dlužník vynakládá veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů a zda vykonává přiměřenou výdělečnou činnost, insolvenční soud bere v úvahu schopnosti, možnosti a majetkové poměry dlužníka. Je také potřeba zkoumat, zda se dlužník nevzdal bezdůvodně výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu. V úvahu se také bere, zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Pokud dlužník nepožádá do 15 dní o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání, nemá-li příjmy, pak se má zato, že dlužník řádně neplní povinnost usilovat o získání příjmu.

Odborný článek uvádíme pouze ve zkráceném znění. Celý článek nabízíme ke čtení zde: Změna práv a povinností insolvenčního správce, insolvenčního soudu a dlužníka v procesu oddlužení